Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
60/1995

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů · 60/1995 Sb. · 14 paragrafů

Úplné znění

14
↑ Předchozí paragrafy

§ 15

(1) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora11) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů,11) (dále jen „auditor“)

a) ověření účetní závěrky zaměstnanecké pojišťovny,

b) ověření výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny za příslušný rok.

(2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.12) Schválenou výroční zprávu zaměstnanecká pojišťovna vhodným způsobem zveřejní.

(3) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a výroční zprávy za minulý rok podle odstavce 2 schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu po vyjádření vlády.

(4) Zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny obsahuje plán příjmů a výdajů včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené zaměstnaneckou pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými zaměstnanecká pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče.

11) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.

12) § 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb.“.

16. V § 16 odst. 2 se vypouštějí slova „a fondy připojištění“ a na konci se připojují tato slova: „a v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem zaměstnanecké pojišťovny“.

17. V § 17 odst. 1 se ve větě první vypouští slovo „potřebné“ a na konci se připojují tato slova: „plně nebo částečně hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění“.

18. § 18 odst. 1 zní:

„(1) Minimální výše rezervního fondu činí 3 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Zaměstnanecká pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond používá zaměstnanecká pojišťovna k doplnění základního fondu v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna rezervní fond naplnit do dvou let ode dne založení.“.

19. V § 18 odst. 2 se slovo „zřizovateli“ nahrazuje slovy „Ministerstvu zdravotnictví“.

20. V § 18 odst. 3 se slovo „zřizovatel“ nahrazuje slovy „Ministerstvo zdravotnictví“.

21. § 19 odst. 2 a 3 včetně poznámek č. 7), 13) a 14) znějí:

„(2) Finanční prostředky zaměstnanecké pojišťovny musí být uloženy v tuzemské bance.7)

(3) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení13) a podnikat14) s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění.

7) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb.

13) Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

14) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.“.

22. § 21 zní:

§ 21

(1) Zaměstnanecká pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém zaměstnanecké pojišťovny.

(2) Používání údajů z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem.“.

23. § 22 zní:

§ 22

(1) Členové a náhradníci orgánů zaměstnanecké pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k zaměstnanecké pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost.

(2) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu.

(3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.“.

24. V § 23 odst. 1 se vypouští slovo „potřebné“.

25. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně poznámek č. 15) a 16) zní:

§ 23a Ustanovení přechodná

(1) Za porušení povinností uvedených v § 15 odst. 2 může Ministerstvo financí uložit zaměstnanecké pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč. Za porušení povinností podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění15) může Ministerstvo zdravotnictví uložit zaměstnanecké pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč.

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušné ministerstvo dozvědělo o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k míře závažnosti porušení povinnosti.

(3) Pokuta podle odstavce 1 je příjmem zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění.16)

(4) Pokutu podle odstavce 1 nesmí zaměstnanecká pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.

15) § 23 odst. 4 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb.

16) § 20 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.“.

Čl. IV

Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny zřízené podle dosavadních předpisů se považují za zdravotní pojišťovny podle tohoto zákona. Tyto pojišťovny musí dosáhnout počtu nejméně 50 000 pojištěnců nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona; nesplněním této povinnosti se zrušují a vstupují do likvidace. Ministerstvo zdravotnictví rozhodne v takovém případě o způsobu převodu pojištěnců do Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky nebo jiné zdravotní pojišťovny. Prostředky základního fondu zdravotního pojištění se převedou Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky k přerozdělení. Majetkový zůstatek, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek),10) se převede podnikatelským subjektům, které podaly žádost Ministerstvu práce a sociálních věcí o zřízení resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny nebo jejich právním nástupcům. Neexistují-li podnikatelské subjekty, ani jejich právní nástupci podle předcházející věty, převede se likvidační zůstatek Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky k přerozdělení. Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny uvedou svou činnost do souladu s tímto zákonem do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona. Ve stejné lhůtě předloží resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny Ministerstvu zdravotnictví způsob likvidace podle článku II bodu 2 tohoto zákona. Rezervní fond naplní resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.

Čl. V

Zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., se mění takto:

§ 29 včetně poznámky č. 14) zní:

§ 29

Tento zákon se nevztahuje na subjekty, které provádějí nemocenské a sociální zabezpečení (pojištění), a na provádění všeobecného zdravotního pojištění. Na provádění smluvního zdravotního pojištění a připojištění Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky nebo resortní, oborovou, podnikovou a další zdravotní pojišťovnou14) se vztahují přiměřeně ustanovení části II, s výjimkou § 9 a 10, a části III, s výjimkou § 22 a § 23 odst. 1 a 2.

14) Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.“.

Čl. VI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1995.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.