Zákon o námořní plavbě

(1) Seznam lodní posádky a lodní deník vede velitel lodi.

(2) Strojní a zdravotní deník, jakož i deník radioelektrické služby jsou vedeny za dozoru velitele lodi.

(3) Formu lodních listin a podrobnější předpisy pro jejich vedení stanoví ministerstvo dopravy.

(4) Lodní, strojní a zdravotní deník, jakož i deník radioelektrické služby uschovává provozovatel lodi po tři roky ode dne posledního zápisu do nich. Po uplynutí této lhůty se odevzdávají deníky do úschovy archivu ministerstva dopravy.

(1) Smlouvy o převodu vlastnického práva a o zřízení práva zástavního k lodi musí být písemné.

(2) K platnosti těchto smluv je zapotřebí schválení ministerstva dopravy.

(3) K převodu vlastnictví k zastavené lodi je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.

Přechod vlastnictví a zřízení zástavního práva k lodím zapsaným do rejstříku nabývají účinnosti zápisem do námořního rejstříku, a u lodí plujících s prozatímním průvodním listem záznamem na tomto listě.

(1) Lodní posádku tvoří velitel lodi (kapitán), velitelský sbor a lodní mužstvo.

(2) Kromě velitele lodi jsou členy velitelského sboru palubní, strojní a radiotelegrafní důstojníci, dále lodní lékař a hospodář. Všichni ostatní členové lodní posádky náležejí k lodnímu mužstvu.

(1) Za členy lodní posádky československé námořní lodi mohou být ustanoveny osoby, které jsou československými občany a jsou k výkonu prací, pro něž jsou ustanoveny, tělesně i duševně schopné a odborně způsobilé. Výjimky, pokud jde o státní příslušnost členů posádky, povoluje ministerstvo dopravy.

(2) Ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a jednotnou odborovou organisací stanoví podrobnosti, zejména:

a) za jakých podmínek mohou být za členy lodní posádky československé námořní lodi během cesty ustanoveni též občané jiných států;

b) podmínky přijímání a propouštění, jakož i ostatní podmínky pracovního poměru členů lodní posádky;

c) podmínky, jimž musí vyhovovat členové lodní posádky s hlediska jejich odborné způsobilosti;

d) řád pro službu na československých námořních lodích.

Každý člen lodní posádky musí být zapsán do seznamu lodní posádky. Mimo to musí mít námořnickou knížku vydanou podle předpisů státu, jehož je občanem. Ministerstvo dopravy stanoví podrobnosti o vzoru, způsobu vedení a kontroly seznamu lodní posádky, o vydávání, vyplňování a kontrole námořnických knížek, jakož i o dalších dokladech, které musí mít členové posádky.

(1) Veliteli lodi přísluší správa lodi včetně jejího nautického vedení, jakož i právo použít všech opatření nezbytných k bezpečnému provedení plavby a k udržení pořádku na lodi.

(2) Velitel lodi je zejména povinen:

a) vést loď podle platných předpisů, jakož i pravidel a zvyklostí uznaných všeobecně v námořní plavbě;

b) pečovat o to, aby loď byla ve stavu způsobilém k provedení plavby;

c) pečovat o to, aby veškerá zařízení na lodi odpovídala předpisům o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci;

d) dbát, aby na lodi byly veškeré listiny předepsané pro loď, lodní posádku a náklad;

e) učinit všechna opatření nutná k odvrácení jakékoliv škody hrozící lodi nebo osobám a věcem, které jsou na lodi.

(1) Dojde-li k nehodě lodi nebo nákladu nebo přihodí-li se jiná mimořádná událost, musí o tom velitel lodi k zajištění důkazů podat neprodleně zprávu (námořní protest) v nejbližším přístavu československému zastupitelskému úřadu, po případě příslušnému místnímu úřadu, není-li v tomto přístavu československý zastupitelský úřad nebo není-li možno jej zastihnout. Se zprávou velitel lodi předloží současně k nahlédnutí lodní deník.

(2) Zpráva musí obsahovat vylíčení všech závažných událostí, zejména úplné a přesné vylíčení nehody, a uvést prostředky, jichž bylo použito k odvrácení nebo zmenšení škody.

(3) Zprávu podá velitel lodi za součinnosti členů lodní posádky, kteří jsou povinni vypovídat o svých pozorováních podle pravdy.

Jestliže podle názoru velitele lodi hrozí lodi neodvratná zkáza, dá velitel příkaz, když byla učiněna všechna opatření k záchraně cestujících, aby členové lodní posádky opustili loď. Velitel sám opustí loď poslední, musí však učinit všechna možná opatření k záchraně lodních listin, map, cenností a pokladní hotovosti.

(1) Dojde-li během plavby k vyčerpání zásob potravin a není-li možno opatřit je jinak, je velitel oprávněn použít za náhradu nezbytného množství potravin náležejících jednotlivým osobám na lodi nebo přepravovaného zboží pro společnou výživu.

(2) Podrobnosti stanoví ministerstvo dopravy.

Velitel lodi, který obdržel nouzový signál nebo objevil na moři osobu v nebezpečí, je povinen, může-li to učinit bez vážného nebezpečí pro svou loď, její lodní posádku a jiné osoby, které jsou na lodi, poskytnout jiným lodím nebo osobám v tísni veškerou pomoc podle okolností možnou.

Velitel lodi je oprávněn vzít, pokládá-li to za nutné, na svou loď na účet provozovatele lodi lodivoda i v místech, kde použití lodivoda podle platných předpisů není povinné.

Je-li v přístavu, do něhož připlula československá námořní loď, československý zastupitelský úřad, je velitel lodi povinen hlásit mu příjezd lodi, předložit mu na požádání příslušné lodní listiny k nahlédnutí a vyrozumět jej zavčas o odjezdu lodi.

(1) Všechny rozkazy velitele lodi, vydané v mezích jeho oprávnění, musí být bezpodmínečně splněny všemi členy lodní posádky, jakož i cestujícími a všemi ostatními osobami na lodi.

(2) Velitel lodi použije nezbytných opatření proti osobám na lodi, které nesplnily rozkaz. Ohrožuje-li taková osoba bezpečnost lodi nebo osob anebo věcí na lodi a nelze-li toto nebezpečí jinak odvrátit, je velitel lodi oprávněn umístit ji ve zvláštním prostoru. Za nezákonný postup odpovídá velitel lodi podle československého trestního zákona.

(3) Velitel lodi může ukládat členům lodní posádky kázeňské tresty a v případě nutnosti zprostit kteréhokoliv člena lodní posádky výkonu služby.

(1) Spáchal-li někdo na československé námořní lodi čin trestný podle ustanovení československého trestního zákona, je velitel lodi povinen:

a) učinit neprodleně opatření nutná podle okolností k tomu, aby bylo pachateli zabráněno vyhnout se odpovědnosti a aby nebyly zahlazeny stopy trestného činu,

b) vyslechnout svědky a provést jiné úkony, jichž je třeba k zajištění důkazů,

c) sepsat o činu podrobný zápis, který podepíší kromě velitele alespoň dva členové lodní posádky.

(2) Pro provedení opatření a úkonů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) platí přiměřeně ustanovení trestního řádu o vyhledávání.

(3) Zápis uvedený v odstavci 1 písm. c) odevzdá velitel lodi spolu se svědeckými protokoly a předměty majícími vztah k trestnému činu československému zastupitelskému úřadu, v jehož obvodu leží nejbližší přístav, do kterého loď připluje. Zastupitelský úřad určí, ve kterém přístavu má být pachatel odevzdán příslušnému místnímu úřadu.

(1) O každém narození nebo úmrtí na lodi je velitel povinen sepsat zápis za účasti dvou svědků. K zápisu o úmrtí se připojí soupis majetku, který měl zemřelý na lodi. Velitel lodi je povinen učinit opatření pro úschovu majetku zemřelého. Zápis o narození a zápis o úmrtí na lodi spolu s majetkem zemřelého odevzdá velitel lodi československému zastupitelskému úřadu.

(2) Podrobnosti stanoví ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

(1) Velitel lodi je oprávněn činit jménem a na účet provozovatele lodi všechny právní úkony, k nimž při použití lodi k účelu, pro který je určena, obvykle dochází.

(2) Není-li v místě jiného zástupce provozovatele lodi, může velitel lodi žalovat a být žalován pro nároky, vyplývající z právních úkonů uvedených v odstavci 1.

(3) K prodeji nebo zastavení lodi, k podstoupení závazků směnečných, k vybrání pohledávek z přepravních smluv a k sjednání půjček nebo jiných úvěrových obchodů je velitel lodi oprávněn jen na základě výslovného zmocnění provozovatele lodi.

(1) Nastane-li na cestě neodkladná potřeba peněz na opravu lodi, doplnění výstroje, vydržování lodní posádky a vůbec pro pokračování v cestě, je velitel lodi oprávněn, není-li možno vyčkat pokynů provozovatele lodi nebo jeho zástupce, prodat:

a) postradatelnou výstroj lodi s výjimkou speciálních výstrojních předmětů,

b) část zásob potravin, které není zapotřebí pro výživu lodní posádky a cestujících,

c) část nákladu nebo celý náklad.

(2) Tato opatření mohou být provedena jen s povolením československého zastupitelského úřadu, má-li sídlo v přístavu zastávky lodi nebo je-li dána možnost vyžádat si jeho souhlas telegraficky.

(3) Velitel je povinen zvolit taková opatření, která jsou pro provozovatele lodi a zájemce na nákladu nejméně tíživá.

(1) Velitel lodi je oprávněn jménem a na účet zájemců na nákladu a na přepravném učinit vše, co je nutné k odvrácení nebo zmenšení škod, které jim hrozí. Je-li to možné, vyžádá si od těchto zájemců pokyny a o všech učiněných opatřeních je vyrozumí.

(2) Není-li v místě jiných zástupců zájemců na nákladu a na přepravném, může velitel lodi žalovat a být žalován pro nároky, vyplývající z právních úkonů uvedených v odstavci 1.

Omezí-li provozovatel lodi nebo zájemce na nákladu nebo na přepravném oprávnění velitele lodi, stanovená v tomto oddíle, je toto omezení účinné vůči osobám třetím, jen pokud o něm věděly.

Práva a povinnosti členů lodní posádky a jejich poměr k veliteli lodi, pokud nevyplývají z ustanovení tohoto zákona nebo jiných platných předpisů, upravuje řád pro službu na československých lodích námořních [§ 26 odst. 2 písm. d)].

(1) Zásady podmínek, za kterých plavební podniky provozují námořní přepravu pro obecné dopravní potřeby, stanoví ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v Úředním listě.

(2) Při tom mohou být převzaty zásady mezinárodních zvyklostí v námořní přepravě i tehdy, odchylují-li se od vnitrostátních předpisů.

Společnou havarií se rozumějí škody, které vzniknou tím, že se úmyslně a účelně učiní mimořádné oběti nebo výdaje pro záchranu majetkových hodnot ze společného námořního nebezpečí.

Společná havarie se rozvrhuje mezi loď, přepravné a náklad poměrně podle jejich hodnoty.

Podrobnosti stanoví ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v Úředním listě. Při tom mohou být převzaty zásady mezinárodních zvyklostí v námořní plavbě i tehdy, odchylují-li se od vnitrostátních předpisů.

(1) Při srážce námořních lodí je povinen nahradit škodu provozovatel lodi, z jejíž viny srážka nastala, a to i tehdy, došlo-li ke srážce zaviněním lodivoda.

(2) Byla-li srážka způsobena náhodou, nebylo-li možno ji odvrátit nebo nelze-li zjistit její příčinu, nese škodu ten, kdo ji utrpěl.

(1) Byla-li srážka zaviněna více loďmi, odpovídají provozovatelé těchto lodí poměrně podle míry zavinění; nelze-li míru zavinění zjistit, odpovídají rovným dílem.

(2) Za škody způsobené třetím osobám ublížením na zdraví nebo usmrcením odpovídají provozovatelé lodí, které srážku zavinily, rukou společnou a nerozdílnou. Kdo zaplatil více, než na něho podle odstavce 1 připadá, má postih vůči ostatním.

(1) Velitel každé z lodí zúčastněných na srážce je povinen po srážce poskytnout pomoc druhé lodi, může-li tak učinit bez vážného nebezpečí pro svou loď, její posádku a cestující.

(2) Je také povinen, pokud je to možné, oznámit druhé lodi jméno a domovský přístav své lodi, jakož i názvy míst, odkud a kam loď pluje.

(3) Provozovatel lodi neodpovídá za škodu, která vznikla tím, že velitel lodi nesplnil povinnosti uvedené v předchozích odstavcích.

Ustanovení této hlavy platí i pro srážku námořní lodi s vnitrozemní lodí. Totéž platí v případech, kdy loď provedením nebo opomenutím nějakého manévru anebo nešetřením předpisů způsobila škodu druhé lodi, osobám a věcem, které jsou na lodi, i když nedošlo ke srážce.

(1) Kdo úspěšně poskytne pomoc námořní lodi, jež je v nebezpečí, má nárok na přiměřenou odměnu. Totéž platí pro vzájemné poskytnutí pomoci mezi loďmi námořními a vnitrozemními.

(2) Poskytnutím pomoci se rozumí pomoc nebo zachraňování lodi nebo osob a věcí, které jsou na lodi, nebo činnost směřující k zachování nároku na přepravné nebo jízdné.

Odměna přísluší lodi poskytující pomoc, i když patří témuž vlastníku jako loď, která je v nebezpečí.

Odměna nepřísluší:

a) vlečné lodi za poskytnutí pomoci vlečené lodi, jestliže jde jen o splnění povinnosti vyplývající ze smlouvy o vlečení,

b) osobám, které poskytly pomoc proti výslovnému a odůvodněnému zákazu velitele lodi, která je v nebezpečí.

Kdo zachránil lidský život, má nárok na slušný podíl z celkové odměny příslušející zachráncům lodi a majetku na ní.

(1) Odměna za poskytnutí pomoci zahrnuje odměnu za služby zachránců včetně provozovatele lodi, která poskytla pomoc, a všechny náklady vzniklé poskytnutím pomoci, jakož i náhradu za uschování zachráněného majetku.

(2) Odměna nesmí přesahovat hodnotu zachráněného majetku.

(1) Výši odměny určí úmluva stran, a nedojde-li k dohodě, soud.

(2) Soud na návrh některé ze stran zruší nebo změní úmluvu o odměně za poskytnutí pomoci, uzavřenou v době a pod vlivem nebezpečí, které hrozilo lodi, jestliže zjistí, že ustanovení této úmluvy nejsou spravedlivá.

(3) Soud určí odměnu s přihlédnutím k okolnostem případu, zejména k výsledku záchrany a poskytnutí pomoci, k práci a zásluhám zachránců, k nebezpečí, jemuž byli vydáni zachráněná loď a její cestující, posádka a náklad, jakož i zachránci a zachraňující loď, k vynaloženému času, vzniklým výdajům a škodám, k případné odpovědnosti zachránce vůči osobám třetím, k jiným risikům, k ceně majetku, který byl v nebezpečí, jakož i ke zvláštnímu určení lodi poskytnuvší pomoc. Kromě toho soud přihlédne k ceně zachráněných věcí.

(4) Soud může odměnu snížit nebo odepřít, zjistí-li, že zachránci svou vinou přivodili nutnost poskytnout pomoc nebo se dopustili krádeže, zatajení nebo jiné nepoctivosti.

(5) Ustanovení odstavců 1 a 3 platí přiměřeně i pro rozdělení odměny mezi zachránce.

(1) Úhrada odměny se rozvrhne na zachráněné hodnoty podle předpisů o rozvrhu společné havarie.

(2) Zachráněné osoby nejsou povinny vyplatit odměnu za svou záchranu.

(1) Provozovatel lodi odpovídá omezeně:

a) u nároků na náhradu všech škod způsobených zaviněním velitele lodi, ostatních členů lodní posádky, lodivoda nebo jiné osoby sloužící na lodi při plnění jejich povinností, zejména škod vzniklých nesplněním smlouvy o přepravě nákladu v době mezi naložením a vyložením zboží;

b) u nároku na náhradu za poskytnutou pomoc;

c) u nároků na náhradu ze společné havarie;

d) u nároků z právních úkonů, jež velitel lodi učinil v mezích svých zákonných oprávnění (§§ 38 až 41).

(2) Omezení neplatí:

a) v případech, kdy provozovatel lodi vykonával na lodi funkci velitele;

b) u nároků uvedených v odstavci 1 písm. d), jestliže právní úkony velitele lodi byly vyvolány nedostatečným nebo nesprávným vystrojením nebo zásobením lodi anebo doplněním posádky při zahájení plavby.

(1) Pro případy uvedené v § 58 odst. 1 písm. a) stanoví meze odpovědnosti provozovatele nařízením ministr dopravy v dohodě s ministrem financí.

(2) V ostatních případech omezené odpovědnosti odpovídá provozovatel do částky, kterou tvoří cena lodi, přepravné, jízdné, náhrady příslušející této lodi ze společné havarie, jakož i jiné náhrady za škody způsobené na lodi po započetí cesty a ještě neopravené a náhrada za poskytnutí pomoci. Na místo zaplacení ceny lodi může provozovatel přenechat loď věřitelům. Jde-li o loď, která je ve vlastnictví státu nebo socialistické právnické osoby, je k přenechání lodi věřitelům třeba souhlasu ministerstva dopravy.

Ocenění lodi se provede:

a) u nároků ze srážky lodí, ze společné havarie anebo z jiných nehod podle stavu lodi v době připlutí do nejbližšího přístavu; při tom se nepřihlíží ke snížení ceny lodi vzniklému další nehodou, která nesouvisí s nehodou, z níž je nárok odvozován;

b) u nároků týkajících se nákladu, s výjimkou případů uvedených pod písm. a), podle stavu lodi v přístavu určení nákladu nebo v přístavu, kde byla cesta přerušena; byl-li náklad určen pro několik přístavů, provede se ocenění podle stavu lodi v prvním z těchto přístavů;

c) ve všech ostatních případech podle stavu lodi v době připlutí do přístavu určení.

Ujednání stran o dalším omezení odpovědnosti provozovatele lodi nemají právních následků.

Z ceny lodi, z přepravného a jízdného za cestu, při níž nárok vznikl, a z náhrady příslušející provozovateli lodi z důvodu společné havarie nebo za poskytnutou pomoc musí být přednostně uspokojeny tyto nároky v následujícím pořadí:

1. nároky lodních zaměstnanců z pracovního poměru, nároky z národního pojištění a nároky na náhradu škody způsobené zraněním nebo usmrcením osob, pokud všechny tyto nároky vznikly při provozu této lodi,

2. přístavní poplatky z lodi a platy za služby poskytnuté v přístavu,

3. nároky za poskytnutou pomoc a příspěvky připadající na loď při společné havarii,

4. nároky na náhradu škody způsobené provozem lodi,

5. nároky vzniklé z právních úkonů velitele lodi v mezích jeho zákonných oprávnění (§§ 38 až 41).

Z ceny nákladu neodevzdaného příjemci, náhrady za poškození nákladu a náhrady ze společné havarie připadající na náklad musí být přednostně uspokojeny tyto nároky v následujícím pořadí:

1. přístavní poplatky týkající se nákladu a platy za služby poskytnuté v přístavu,

2. nároky za poskytnutou pomoc a příspěvky připadající na náklad při společné havarii,

3. nároky vzniklé z právních úkonů velitele lodi v mezích jeho zákonných oprávnění (§§ 38 až 41),

4. nároky na přepravné.

Náklady soudního řízení včetně nákladů exekučních a výdaje vynaložené ve společném zájmu věřitelů k zachování lodi nebo jejího nákladu uspokojují se před nároky uvedenými v §§ 62 a 63.

(1) Nároky se uspokojují podle pořadí postupně.

(2) Nestačí-li rozdělovaná podstata, uspokojí se nároky, které mají stejné pořadí, poměrně.

(3) Z nároků uvedených v § 62 č. 3 a 5 a v § 63 č. 2 a 3 uspokojí se nárok později vzniklý před nárokem vzniklým dříve.

Nároky uvedené v §§ 62 a 63, týkající se poslední cesty, se uspokojují přednostně před stejnými nároky z předchozích cest; nároky uvedené v § 62 č. 1, týkající se několika cest, mají stejné pořadí jako tyto nároky z poslední cesty.

Nárok na přednostní uspokojení z přepravného a jízdného a z náhrady příslušející provozovateli lodi za pomoc poskytnutou před ukončením cesty, zůstává zachován do doby, dokud příslušné částky nebyly ještě zaplaceny nebo odevzdány velitelem lodi provozovateli lodi nebo jiným osobám zmocněným provozovatelem lodi k převzetí zmíněných částek.

Nárok na přednostní uspokojení z ceny lodi nebo nákladu zaniká exekučním prodejem lodi nebo nákladu, jakož i uplynutím jednoho roku u nároků uvedených v § 62 č. 1 až 4 a § 63 č. 1, 2 a 4 a po uplynutí šesti měsíců u nároků uvedených v § 62 č. 5 a v § 63 č. 3. Lhůty se počítají ode dne vzniku příslušného nároku.

(1) Promlčecí doba trvá jeden rok:

a) u nároků vyplývajících ze smluv uzavřených velitelem lodi na základě jeho zákonných oprávnění (§§ 38 až 41);

b) u nároků z postihu podle § 48 odst. 2; promlčení počíná dnem zaplacení příslušné částky;

c) u nároků vyplývajících z přepravních smluv; jde-li o přepravu cestujících a cestovních zavazadel, počíná promlčení dnem příjezdu lodi do místa sjednaného smlouvou a jestliže loď nedojede, dnem stanoveným pro příjezd lodi; u přepravy zboží počíná dnem dodání zboží, a nebylo-li zboží dodáno, dnem, kdy mělo být dodáno.

(2) Promlčecí doba trvá dva roky:

a) u nároků na náhradu škody způsobené srážkou lodí;

b) u nároků vzniklých z poskytnutí pomoci;

c) u nároků vyplývajících ze společné havarie; promlčecí doba neběží po dobu sestavování rozvrhu (dispaše).

Ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými členy vlády vydá podrobné předpisy k provedení tohoto zákona a předpisy nutné k provedení mezinárodních smluv.

(1) Zrušují se všechny dosavadní předpisy o věcech upravených tímto zákonem.

(2) Do vydání předpisů podle tohoto zákona se postupuje přiměřeně podle předpisů dosavadních, pokud neodporují tomuto zákonu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Pospíšil A. v. r.