§ 138 trestní řád – Trestný čin
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 138 zákona č. 64/1956 Sb. stanoví, jak musí být formulován výrok o vině v rozsudku a jak musí být rozsudek odůvodněn, aby bylo jasné, z jakých skutečností soud vycházel a jak k nim dospěl. Přesné určení trestného činu: Rozsudek musí detailně popsat trestný čin, včetně místa, času, způsobu spáchání a všech zákonných znaků, aby nemohl být zaměněn s jiným skutkem. (§ 138 zákona č. 64/1956 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 138 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 64/1956 Sb.
(1) Trestný čin, jehož se týká výrok o vině, je nutno označit nejen zákonným pojmenováním a uvedením příslušného zákonného ustanovení, nýbrž i uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, po případě i uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným, jakož i uvedením všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu.
(2) V odůvodnění je vždy třeba stručně, ale jasně vyložit, které skutečnosti vzal soud za prokázány a o které důkazy svá skutková zjištění opřel, existenci kterých skutečností pokládá se zřetelem na výsledky dokazování za vyloučenou nebo za pochybnou, jakými úvahami se řídil při hodnocení provedených důkazů a proč nevyhověl návrhům na provedení důkazů dalších. Z odůvodnění musí být dále patrno, jak se soud vypořádal s obhajobou a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona, ať v otázce viny a trestu či po případě též v otázkách jiných, byly-li do rozsudku pojaty další výroky.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Přesné určení trestného činu: Rozsudek musí detailně popsat trestný čin, včetně místa, času, způsobu spáchání a všech zákonných znaků, aby nemohl být zaměněn s jiným skutkem.
- Jasné odůvodnění skutkových zjištění: Soud musí vysvětlit, které skutečnosti považuje za prokázané, na základě jakých důkazů k tomu dospěl a proč některé skutečnosti vyloučil nebo považuje za pochybné.
- Vysvětlení hodnocení důkazů: V odůvodnění musí být uvedeno, jak soud hodnotil provedené důkazy a proč případně nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů.
- Vypořádání se s obhajobou a právní úvahy: Soud musí v rozsudku objasnit, jak se vypořádal s argumenty obhajoby a jakými právními úvahami se řídil při posuzování prokázaných skutečností ve vztahu k vině, trestu a dalším výrokům.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 138
Jak soudy aplikují § 138
… To 54/59, podala ministryně spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch zemřelého obviněného Ing. J. K. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 245 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. a), b) tr. zák. č. 86/1950 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 1956, a v ustanoveních. § 2 odst. 7, 8, § 138 odst. 1, 2, § 281, § 283 tr. ř. (zákon č. 64/1956 Sb.). V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti namítla, že pokud došlo tímto způsobem ke zpravomocnění odsouzení Ing. J. K. až na úrovni bývalého Nejvyššího …
… pro porušení zákona k dispozici, když z odůvodnění obou rozhodnutí je patrno, že obviněnému byl poskytnut potřebný prostor pro důsledné uplatnění jeho práva na obhajobu, soudy obou stupňů se v odůvodnění svých rozhodnutí vypořádaly s obhajobou obviněného, rozsudky samotné pak konvenují ustanovením § 134, § 135 a § 138 tr. ř. ve znění zákona č. 64/1956 Sb. Podle ustanovení § 266 odst. 2 tr. ř. lze stížnost pro porušení zákona podat proti výroku o trestu jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k …