§ 2 trestní řád – Základní zásady trestního řízení
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 2 zákona 64/1956 stanovuje základní principy, kterými se řídí trestní řízení, například povinnost prokurátora stíhat trestné činy, presumpci neviny, nezávislost soudců a právo obviněného na obhajobu. Prokurátor má povinnost stíhat trestné činy: Pokud se prokurátor dozví o spáchání trestného činu, je povinen zahájit stíhání, s výjimkami stanovenými zákonem. (§ 2 zákona č. 64/1956 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Základní zásady trestního řízení
- Týká se: soud, obviněný
- Judikatura: na § 2 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 64/1956 Sb.
(1) Prokurátor je povinen stíhat všechny trestné činy, pokud se o nich dozví; výjimky jsou přípustné jen podle zákona.
(2) Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby podané prokurátorem.
(3) Pokud tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti.
(4) Soudy v trestním řízení rozhodují zpravidla v senátech za účasti soudců z lidu; soudci a soudci z lidu jsou si při rozhodování rovni. Předseda senátu rozhoduje jako soudce jediný, jen kde to zákon výslovně připouští.
(5) Soudci a soudci z lidu rozhodují nezávisle a jsou vázáni jen právním řádem.
(6) Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na osobu, proti které se vede trestní řízení, hledět jako by byla vinna.
(7) Orgány činné v trestním řízení provádějí a shromažďují důkazy z úřední povinnosti nebo na návrh stran tak, aby všechny okolnosti významné pro rozhodnutí věci byly náležitě objasněny; přitom jsou povinny se stejnou pečlivostí přihlížet jak k okolnostem svědčícím proti obviněnému, tak i k okolnostem svědčícím v jeho prospěch. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat a všemi dosažitelnými důkazy ověřit všechny okolnosti případu.
(8) Hodnocení důkazů soudem se děje podle vnitřního přesvědčení soudců, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
(9) Důkaz výpovědmi svědků, znalců a obviněného soud provádí tak, že uvedené osoby sám vyslýchá; výjimky jsou přípustné jen podle zákona.
(10) Při rozhodování v hlavním a odvolacím líčení, jakož i ve veřejném a neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které při tomto jednání byly provedeny.
(11) Při hlavním a odvolacím líčení a veřejném zasedání smí být veřejnost vyloučena jen v případech v tomto zákoně výslovně stanovených.
(12) Osoba, proti které se vede trestní řízení, musí být v každém období řízení poučena o procesních právech umožňujících jí plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; uplatnění jejích práv jsou všechny orgány činné v trestním řízení povinny umožnit.
(13) Každý je oprávněn používat před soudem svého mateřského jazyka.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Prokurátor má povinnost stíhat trestné činy: Pokud se prokurátor dozví o spáchání trestného činu, je povinen zahájit stíhání, s výjimkami stanovenými zákonem.
- Trestní stíhání před soudem je možné pouze na základě obžaloby prokurátora: Bez obžaloby podané prokurátorem nelze vést trestní stíhání před soudem.
- Presumpce neviny: Na nikoho, proti komu se vede trestní řízení, nelze hledět jako na vinného, dokud jeho vina není pravomocně vyslovena odsuzujícím rozsudkem soudu.
- Právo na obhajobu a poučení: Osoba, proti které se vede trestní řízení, musí být poučena o svých procesních právech, včetně práva na obhájce, a orgány činné v trestním řízení jsou povinny jí tato práva umožnit.
Na co si dát pozor
- Nezávislost soudců: Soudci a soudci z lidu rozhodují nezávisle a jsou vázáni pouze právním řádem, což zajišťuje objektivitu rozhodování.
- Pečlivé shromažďování důkazů: Orgány činné v trestním řízení musí shromažďovat důkazy tak, aby byly objasněny všechny okolnosti případu, a to jak ty, které svědčí proti obviněnému, tak i ty, které svědčí v jeho prospěch. Doznání obviněného nezbavuje tyto orgány povinnosti ověřit všechny okolnosti.
- Veřejnost jednání: Hlavní a odvolací líčení a veřejná zasedání jsou zpravidla veřejná, přičemž veřejnost smí být vyloučena jen v případech výslovně stanovených zákonem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
… obvodového soudu v Ostravě ze dne 5. 12. 1957, sp. zn. 2 T 352/57, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. K. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení § 265 odst. 1 zák. č. 86/1950 Sb., trestního zákona, a v řízení, které předcházelo napadenému rozsudku, v ustanoveních § 2 odst. 7, 8 zák. č. 64/1956 Sb., trestního řádu.
… 1959, sp. zn. 1 To 54/59, podala ministryně spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch zemřelého obviněného Ing. J. K. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 245 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. a), b) tr. zák. č. 86/1950 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 1956, a v ustanoveních. § 2 odst. 7, 8, § 138 odst. 1, 2, § 281, § 283 tr. ř. (zákon č. 64/1956 Sb.). V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti namítla, že pokud došlo tímto způsobem ke zpravomocnění odsouzení Ing. J. K. až na úrovni …
… bývalého Vojenského obvodového soudu Brno ze dne 27. 11. 1957, sp. zn. 2 T 372/57, stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného E. Ž. Podle názoru stěžovatele byl zákon v neprospěch tohoto obviněného porušen v ustanoveních § 15 odst. 1 zák. č. 150/1948 Sb., Ústavy Československé republiky, § 1 odst. 1 a § 2 odst. 7, odst. 8 tr. ř. ve znění zákona č. 64/1956 Sb., ve vztahu k ustanovení § 270 odst. 1 písm. b) tr. zák., ve znění zákona č. 86/1950.
Související
§ 2 Základní zásady trestního řízení (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 2 Základní zásady trestního řízení (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 2 Základní zásady trestního řízení (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 58 Výslech prostřednictvím videokonferenčního za (Zákon o mezinárodní justiční spolupráci )§ 7 Účinnost (Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob)