§ 233 trestní řád – Závěrečné řeči
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 233 zákona 64/1956 upravuje průběh závěrečných řečí u soudu, které následují po skončení dokazování, a stanoví pořadí, v jakém se jednotlivé strany mohou vyjádřit. Po skončení dokazování dostanou slovo k závěrečným řečem postupně prokurátor, poškozený, obhájce, obžalovaný a zúčastněná osoba. (§ 233 zákona č. 64/1956 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Závěrečné řeči
- Týká se: poškozený
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 64/1956 Sb.
(1) Není-li dalších důkazních návrhů nebo bylo-li rozhodnuto, že další důkazy se nepřipouštějí, prohlásí předseda senátu dokazování za skončené a udělí slovo k závěrečným řečem.
(2) Prokurátor nejprve shrne a zhodnotí výsledky hlavního líčení a vyjádří se o nebezpečnosti činu pro společnost a možnostech nápravy obžalovaného. Může mluvit i k otázce trestu, nesmí však navrhovat určitou jeho výměru.
(3) Po řeči prokurátora zdůvodní své návrhy poškozený, po případě jeho zmocněnec.
(4) Na to udělí předseda senátu slovo obhájci a obžalovanému, a je-li nesvéprávný, též jeho zákonnému zástupci. Je-li obžalovaných více, stanoví pořadí jejich řečí. Po nich udělí slovo zúčastněné osobě a jejímu zmocněnci.
(5) Ujal-li se po řeči obhájce nebo obžalovaného znovu slova prokurátor, mají obhájce a obžalovaný právo na to odpovědět.
(6) Závěrečné řeči může předseda senátu přerušit jen tehdy, vybočují-li zřejmě z rámce projednávané věci.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Po skončení dokazování dostanou slovo k závěrečným řečem postupně prokurátor, poškozený, obhájce, obžalovaný a zúčastněná osoba.
- Prokurátor v závěrečné řeči shrnuje a hodnotí výsledky hlavního líčení, vyjadřuje se k nebezpečnosti činu a možnostem nápravy obžalovaného, přičemž může mluvit i k otázce trestu, ale nesmí navrhovat jeho konkrétní výměru.
- Pokud se prokurátor znovu ujme slova po řeči obhájce nebo obžalovaného, mají obhájce a obžalovaný právo na to odpovědět.
- Předseda senátu může závěrečné řeči přerušit pouze v případě, že zjevně vybočují z projednávané věci.
Na co si dát pozor
- Prokurátor nesmí v závěrečné řeči navrhovat konkrétní výměru trestu.
- Předseda senátu může závěrečné řeči přerušit pouze z důvodu zjevného vybočení z projednávané věci.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 9a Zadání a zpracování závěrečné práce v autoriz (Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání)§ 9a Zadání a zpracování závěrečné práce v autoriz (Vyhláška, kterou se mění některé vyhlášk)§ 16 Neúčast na závěrečné zkoušce, odstoupení od z (Vyhláška o atestační zkoušce, zkoušce k )§ 15 Obsah, průběh a hodnocení závěrečné zkoušky (Vyhláška o atestační zkoušce, zkoušce k )§ 62 Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky (Vyhláška o přijímacím řízení, maturitní )