Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti o řízení při udělování vědeckých hodností

Žádost o povolení obhajoby kandidátské disertace veřejnou vědeckou rozpravou (§ 1 odst. 3) podá uchazeč organizaci, k níž je v pracovním poměru, a ta žádost předloží se svým stanoviskem orgánu oprávněnému zřizovat komisi pro obhajobu kandidátských disertací v příslušném vědním oboru. K žádosti připojí:

a) doklady podle § 11 odst. 1 písm. a) až e) a § 12,

b) vědecké práce, jejichž společenský význam se má ve veřejné vědecké rozpravě obhájit. Předloženy mohou být i vědecké práce, jejichž součástí nebo podstatou je vynález, objev, práce na vytvoření nového stroje, zařízení, technologického procesu nebo systému řízení (§ 7) a po splnění podmínek stanovených v § 8 i učebnice,

c) doklady (posudky nebo vyjádření) o společenském významu vědeckých prací,

d) zhodnocení činnosti uchazeče z hlediska podmínek uvedených v § 32,

e) seznam souboru vědeckých prací prokazujících tvůrčí způsobilost uchazeče s popisem jejich společenského významu a ohlasu na tyto práce,

f) autoreferát (§ 16 až 18).

Podmínkou pro povolení obhajoby veřejnou vědeckou rozpravou je, aby uchazeč

a) splňoval podmínky podle § 7 zákona,

b) byl zpravidla starší 45 let,

c) přinesl svými pracemi nové vědecké poznatky, které se uplatnily ve společenské praxi,

d) vykazoval vynikající pracovní výsledky a hluboké teoretické znalosti.

(1) O povolení obhajoby veřejnou vědeckou rozpravou rozhodne orgán oprávněný zřídit příslušnou komisi pro obhajoby veřejným hlasováním většinou hlasů; při rozhodování se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin všech členů tohoto orgánu.

(2) Obhajobu veřejnou vědeckou rozpravou může povolit orgán uvedený v odstavci 1 profesorům, docentům a vědeckým pracovníkům, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I nebo IIa,9) výjimečně s předchozím souhlasem České komise pro vědecké hodnosti i jiným uchazečům, pokud splňují stanovené podmínky.

Pro řízení o obhajobě veřejnou vědeckou rozpravou platí, pokud není stanoveno jinak, obdobně ustanovení upravující řízení o obhajobě kandidátské disertace, zejména ustanovení § 16 až 18, § 23 a 24, 26 až 30 a § 35 až 39.

(1) Byla-li obhajoba kandidátské nebo doktorské disertace úspěšná, předloží komise pro obhajoby do 30 dnů ode dne konání obhajoby návrh na udělení vědecké hodnosti a zprávu se spisy o obhajobě orgánu oprávněnému rozhodovat o udělení vědecké hodnosti.

(2) Orgán oprávněný rozhodovat o udělení vědecké hodnosti posoudí na základě zprávy a spisového materiálu, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem pro udělení vědecké hodnosti a všechny podstatné věcné a formální náležitosti obhajoby. Zjistí-li, že byly splněny všechny podmínky a podstatné náležitosti obhajoby, rozhodne o udělení vědecké hodnosti tajným hlasováním. Návrh na udělení vědecké hodnosti je schválen, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů. Při jednání a rozhodování orgánu se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin jeho členů.

(3) Nejsou-li splněny stanovené podmínky, orgán oprávněný rozhodovat o udělení vědecké hodnosti návrh zamítne. Stalo-li se tak proto, že nebyly splněny podstatné náležitosti obhajoby, tento orgán obhajobu zruší a učiní opatření pro řádný průběh nové obhajoby.

Orgán oprávněný rozhodnout o udělení vědecké hodnosti zašle písemné vyhotovení rozhodnutí uchazeči, organizaci, k níž je uchazeč v pracovním poměru, příslušné komisi pro obhajoby a též České komisi pro vědecké hodnosti [podle vzoru uvedeného v příloze (Příloha IIIa a IIIb)], která udělení vědecké hodnosti uveřejní.10)

(1) Zjistí-li Česká komise pro vědecké hodnosti při rozhodování o odvolání, že v řízení nebyly splněny podstatné věcné nebo formální náležitosti, které mohly mít vliv na výsledek řízení, zruší napadené rozhodnutí a nařídí nové řízení před orgánem oprávněným rozhodnout o udělení vědecké hodnosti nebo i novou obhajobu před komisí pro obhajoby.

(2) Česká komise pro vědecké hodnosti zašle písemné vyhotovení rozhodnutí o odvolání uchazeči, organizaci, k níž je uchazeč v pracovním poměru, orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, a příslušné komisi pro obhajoby.

(1) Byla-li vědecká hodnost udělena, může proti tomu podat kdokoliv stížnost nebo oznámení u České komise pro vědecké hodnosti.

(2) O stížnosti nebo oznámení uvědomí Česká komise pro vědecké hodnosti do patnácti dnů ode dne doručení stížnosti nebo oznámení orgán, který vědeckou hodnost udělil, a uchazeče; při vyřizování stížnosti nebo oznámení se postupuje podle předpisů o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.11)

Česká komise pro vědecké hodnosti může v odůvodněných případech přezkoumat mimo odvolací řízení pravomocné rozhodnutí o udělení vědecké hodnosti, a to z vlastního podnětu, zejména podle výsledku inspekční činnosti, nebo z jiného podnětu, zejména podle výsledku šetření provedeného na základě podané stížnosti nebo oznámení (§ 38). Česká komise pro vědecké hodnosti rozhodnutí zruší, zjistí-li, že bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo s touto vyhláškou; může tak učinit před uplynutím tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.

(1) Pokyn k vydání diplomu o udělení vědecké hodnosti vydá Česká komise pro vědecké hodnosti, jestliže do 30 dnů ode dne uveřejnění oznámení o udělení vědecké hodnosti nebyla podána stížnost nebo oznámení nebo jestliže stížnost nebo oznámení se po přešetření ukázaly jako neopodstatněné.

(2) Diplom vydá a slavnostním způsobem odevzdá Československá akademie věd, vysoká škola, jejichž orgány o udělení vědecké hodnosti rozhodly. Jde-li o udělení vědecké hodnosti doktora věd, diplom odevzdá na slavnostním shromáždění uspořádaném Československou akademií věd, vysokou školou zpravidla představitel České komise pro vědecké hodnosti.

(1) Za předpokladů stanovených zákonem (§ 9 zákona) lze k vyjádření vysoké pocty udělit čestnou vědeckou hodnost doktora věd.

(2) K udělení čestné vědecké hodnosti doktora věd je třeba předchozího souhlasu České komise pro vědecké hodnosti. Návrh na udělení čestné vědecké hodnosti doktora věd mohou České komisi pro vědecké hodnosti s odůvodněním předkládat:

a) prezídium Československé akademie věd,

b) vědecká rada vysoké školy.

(3) Udělení čestné vědecké hodnosti se vyhlašuje slavnostním způsobem.

(1) O odnětí vědecké hodnosti rozhoduje orgán, který ji udělil, pokud ztráta vědecké hodnosti nenastala již výrokem soudu.12)

(2) Orgán, který vědeckou hodnost udělil, může rozhodnout o jejím odnětí, jestliže se její nositel po udělení vědecké hodnosti svým jednáním zpronevěřil občanské nebo vědecké cti (§ 11 odst. 1 zákona) a nedává záruku dalšího vývoje jako vědec (§ 7 odst. 1 zákona). Musí jít o zaviněné jednání, které je v rozporu s morálními a občanskými povinnostmi vědeckého pracovníka nebo jímž byla hrubě narušena veřejná bezpečnost nebo pravidla vědecké etiky, jako je přivlastňování si výsledků vědecké práce jiných pracovníků, vědomé uvádění nesprávných údajů o výsledcích své práce nebo jiných nepravdivých vědeckých informací apod.

(3) Rozhodnutí musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Osobě, o níž se rozhoduje, se musí dát před vydáním rozhodnutí příležitost, aby se mohla vyjádřit ke shromážděným podkladům a hájit svá práva a zájmy.

(4) Rozhodnutí o odnětí vědecké hodnosti se oznamuje písemně České komisi pro vědecké hodnosti a tomu, jemuž byla vědecká hodnost odňata, s výzvou, aby vrátil diplom České komisi pro vědecké hodnosti.

(1) Vědecké hodnosti udělované na území státu, s nímž Československá socialistická republika uzavřela mezinárodní úmluvu o vzájemném uznávání ekvivalentnosti dokladů o udělení vědeckých hodností podle zákonů platných ve smluvním státě, jsou rovnocenné odpovídajícím vědeckým hodnostem udělovaným v Československé socialistické republice.

(2) Diplomy o vědeckých hodnostech vydávané ve státech podle odstavce 1 platí na území Československé socialistické republiky, jsou-li opatřeny ověřovací doložkou podle vzoru uvedeného v příloze vyhlášky (Příloha IV).

(3) Ověřovací doložku vydá a oznámení o uznání vědecké hodnosti uveřejní Česká komise pro vědecké hodnosti po předložení originálu diplomu o udělení vědecké hodnosti v jiném státě.

(4) Česká komise pro vědecké hodnosti vede ústřední evidenci všech ověřovacích doložek, které vydala.

(1) Vědecké hodnosti získané ve státech, s nimiž nebyly uzavřeny mezinárodní úmluvy, nabývají v Československé socialistické republice platnosti nostrifikací.

(2) Nostrifikovat lze vědecké hodnosti, které svou úrovní odpovídají vědeckým hodnostem získaným v Československé socialistické republice, a jednotlivé zkoušky, pokud jsou v Československé socialistické republice předepsány pro udělení vědecké hodnosti.

(1) Žádost o nostrifikaci se podává u orgánu oprávněného zřizovat komise pro obhajoby ve vědním oboru, v němž byla získána vědecká hodnost nebo vykonána zkouška, která má být nostrifikována. Tento orgán provede řízení o nostrifikaci.

(2) Není-li v Československé socialistické republice orgán uvedený v odstavci 1, podá se žádost u České komise pro vědecké hodnosti, která pověří řízením o nostrifikaci orgán oprávněný zřizovat komise pro obhajoby v příbuzném vědním oboru.

(3) K žádosti o nostrifikaci je třeba připojit:

a) osvědčení o státním občanství,

b) doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání (diplom),

c) disertaci nejméně v jednom vyhotovení,

d) doklady o předchozím studiu a zkouškách, pokud jsou předepsány pro udělení vědecké hodnosti v Československé socialistické republice, a doklad o udělení příslušné vědecké hodnosti. Pokud mezinárodními úmluvami není stanoveno jinak, musí být pravost podpisů a otisků razítek na všech dokladech ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu příslušného podle sídla vysoké školy (vědeckého ústavu), která vědeckou hodnost udělila, a příslušným československým zastupitelským úřadem.

Československý státní občan je povinen připojit k žádosti také:

e) výpis z rejstříku trestů,

f) životopis, v němž je nutné uvést i důvody studia v zahraničí,

g) potvrzení příslušného československého ústředního úřadu (orgánu) o vyslání ke studiu v zahraničí.

Žádá-li o nostrifikaci československý státní občan, vyžádá si orgán (§ 45 odst. 1 a 2) hodnocení žadatele podle § 12 odst. 2 od organizace, k níž je žadatel v pracovním poměru. Hodnocení nemusí vyžadovat, jestliže žadatel získal vědeckou hodnost, o jejíž nostrifikaci se uchází, na základě studia, k němuž byl vyslán do zahraničí československým ústředním úřadem (orgánem).

Orgán uvedený v § 45 odst. 1 a 2 žádost zamítne, nejsou-li splněny podmínky pro povolení obhajoby disertační práce nebo pro vykonání kandidátských zkoušek stanovené zákonem a touto vyhláškou, nebo tehdy, nebyla-li žádost řádně doložena a nedostatek nebyl ve stanovené lhůtě odstraněn.

(1) Nebyla-li žádost zamítnuta, určí orgán uvedený v § 45 odst. 1 a 2 nejméně dva posuzovatele, z nichž aspoň jeden musí být doktorem věd, profesorem nebo vědeckým pracovníkem, kterému byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Ti jsou povinni předložit ve lhůtě stanovené v § 24 odst. 1 písemné vyjádření, zda vědecká hodnost, o jejíž nostrifikaci se žádá, má úroveň odpovídající úrovni vědecké hodnosti udělované v Československé socialistické republice.

(2) Vedoucí orgánu uvedeného v § 45 odst. 1 a 2 může uložit žadateli, aby předložil ve stanovené lhůtě autoreferát v jazyce českém nebo slovenském.

(1) Po dojití vyjádření posuzovatelů, popřípadě po předložení autoreferátu, orgán uvedený v ustanovení § 45 odst. 1 a 2 žádost o nostrifikaci projedná a rozhodne o ní veřejným hlasováním většinou hlasů; hlasovací právo mají i přítomní posuzovatelé. Ke kladnému rozhodnutí je třeba přítomnosti nejméně dvou třetin členů oprávněných hlasovat.

(2) Má-li orgán podle odstavce 1 právo udělovat příslušnou vědeckou hodnost, rozhodne zároveň o nostrifikaci, jinak předloží svůj návrh k rozhodnutí orgánu, který je oprávněn udělovat vědecké hodnosti.

(1) Nostrifikace nabývá účinnosti dnem, kdy žadatel získal v jiném státě vědeckou hodnost nebo vykonal předepsanou zkoušku.

(2) Orgán, který rozhoduje o nostrifikaci vědeckých hodností, je povinen vést evidenci nostrifikovaných hodností a oznamovat jednotlivá rozhodnutí České komisi pro vědecké hodnosti, která uveřejní oznámení o nostrifikaci.

(3) Na základě oznámení podle odstavce 2 vyznačí Česká komise pro vědecké hodnosti nostrifikaci v diplomu nostrifikační doložkou nebo vydá žadateli potvrzení, v němž se potvrdí platnost vědecké hodnosti na území Československé socialistické republiky a uvede den, od kterého je účinná.

(1) Na rozhodování ve věcech upravených v části druhé až šesté této vyhlášky se vztahují ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

(2) Odvolacím orgánem v řízení o obhajobě kandidátské disertace je orgán, který zřídil příslušnou komisi pro obhajoby kandidátských disertací, a v případech, kdy tento orgán rozhodl v prvním stupni, Česká komise pro vědecké hodnosti. V řízení o obhajobě doktorských disertací je odvolacím orgánem Česká komise pro vědecké hodnosti.

(3) Proti rozhodnutí České komise pro vědecké hodnosti, které vydala v prvním stupni, je možno podat rozklad, o kterém rozhodne prezídium České komise pro vědecké hodnosti na základě návrhu zvláštní komise jím zřízené.

Pro obhajoby kandidátských nebo doktorských disertací, jejichž tematika je určena výlučně pro služební potřebu nebo jež obsahují skutečnosti, které je nutno utajovat, popřípadě jde-li o práce, na které se má vystavit autorské osvědčení nebo udělit patent a u nichž ještě neskončilo příslušné řízení, platí též zvláštní předpisy.8) Tyto zvláštní předpisy se vztahují zejména na rozmnožování a rozesílání autoreferátů, posudků oponentů, disertací a nahlížení do nich, jakož i na konání obhajoby disertace a ukládání disertací (§ 56 odst. 3).

Cizinci mají v řízení při udělování vědeckých hodností stejná práva a stejné povinnosti jako českoslovenští státní občané, pokud tato vyhláška nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak.

(1) Náklady související s obhajobou disertací, jako jsou odměny oponentů a posuzovatelů (§ 48), náklady na služební cesty členů komise pro obhajoby, oponentů a posuzovatelů se hradí z rozpočtu organizace, při níž působí příslušná komise pro obhajoby, a která zajišťuje její činnost.

(2) V případě, že komise pro obhajoby působí jako společná komise pro více vědeckých orgánů, popřípadě se obhajoba koná v jiné organizaci než v té, při níž komise působí, mohou se vedoucí organizací dohodnout o úhradě nákladů jinak.

(1) Návrhy na určení nebo na změny skupin věd, v nichž lze udělovat vědecké hodnosti (§ 4 odst. 1 zákona), a vědních oborů, v nichž lze konat obhajoby, předkládají organizace v České socialistické republice prostřednictvím příslušných ústředních orgánů České komisi pro vědecké hodnosti.13)

(2) Česká komise pro vědecké hodnosti a Slovenská komise pro vědecké hodnosti vyhlašují:

a) skupiny věd, v nichž lze udělovat vědecké hodnosti,

b) vědní obory, v nichž lze konat obhajoby,

c) stálé komise pro obhajoby kandidátských a doktorských disertací, jejich složení a organizace, při nichž působí,

d) orgány oprávněné rozhodovat o udělení vědeckých hodností.

(1) Orgány oprávněné udělovat vědecké hodnosti vedou evidenci vědeckých hodností, které udělily.

(2) Česká komise pro vědecké hodnosti eviduje údaje o

a) obhajobách disertací na území České socialistické republiky na základě oznámení předsedů komisí pro obhajoby (Příloha IIa a IIb),

b) udělených vědeckých hodnostech na území České socialistické republiky na základě oznámení orgánů oprávněných udělovat vědecké hodnosti (Příloha IIIa a IIIb),

c) vědeckých hodnostech, které byly uděleny v jiném státě a byly uznány za ekvivalentní nebo nostrifikovány v České socialistické republice.

(3) Organizace, při níž působí komise pro obhajoby, uschová po jednom výtisku každé disertace a další výtisk zašle po udělení vědecké hodnosti Státní knihovně České socialistické republiky, která disertaci po bibliografickém zpracování postoupí podle obsahu Universitní knihovně v Praze, Státní technické knihovně v Praze nebo Ústřední ekonomické knihovně.

(1) Skupiny věd, v nichž lze udělovat vědecké hodnosti, a vědní obory, v nichž lze konat obhajoby určené podle dosavadní právní úpravy, se považují za stanovené podle této vyhlášky.

(2) Komise pro obhajoby kandidátských a doktorských disertací zřízené podle dosavadní právní úpravy se považují za určené podle této vyhlášky.

(3) Nedotčena zůstávají:

a) oprávnění zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací udělená Českou komisí pro vědecké hodnosti podle dosavadní právní úpravy přede dnem začátku účinnosti této vyhlášky,

b) rozhodnutí komisí pro obhajoby kandidátských a doktorských disertací, jakož i rozhodnutí orgánů oprávněných rozhodovat o udělení vědecké hodnosti učiněná podle dosavadní právní úpravy přede dnem začátku účinnosti této vyhlášky.

(4) V platnosti zůstávají:

a) kandidátské zkoušky vykonané podle dosavadních předpisů přede dnem začátku účinnosti této vyhlášky,

b) vědecké hodnosti udělené přede dnem začátku účinnosti této vyhlášky, jakož i uznané nebo nostrifikované vědecké hodnosti a zkoušky.

(1) Pokud byla žádost o povolení obhajoby kandidátské nebo doktorské disertace podána do dne začátku účinnosti této vyhlášky, posuzují se náležitosti kandidátské a doktorské disertace, jakož i podmínky pro povolení jejich obhajob podle dosavadní právní úpravy.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 se v řízení postupuje podle dosavadní právní úpravy, nejdéle však do 30. června 1978.

Zrušuje se vyhláška č. 198/1964 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, ve znění vyhlášek č. 161/1973 Sb. a č. 80/1974 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1977.

Předseda:

akademik Kudrna v. r.

Příloha I k vyhlášce č. 64/1977 Sb.

(k § 17 odst. 1)

Příloha IIa k vyhlášce č. 64/1977 Sb. (k § 26 odst. 3)

Příloha IIb k vyhlášce č. 64/1977 Sb. (k § 26 odst. 3)

Příloha IIIa k vyhlášce č. 64/1977 Sb. (k § 36)

Příloha IIIb k vyhlášce č. 64/1977 Sb.

(k § 36)

Příloha IV k vyhlášce č. 64/1977 Sb. (k § 43 odst. 2)

1) § 4 odst. 3 vyhlášky č. 55/1977 Sb., o dalším zvyšování kvalifikace a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků.

2) § 4 odst. 1 vyhlášky Slovenské komise pro vědecké hodnosti č. 65/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností.

3) Zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.

4) § 19 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.

5) § 18 až 27 vyhlášky č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech.

6) § 24 odst. 3 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.

7) § 8 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

8) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, a zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.

9) § 4 vyhlášky č. 55/1977 Sb., o dalším zvyšování kvalifikace a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků.

10) Ve Věstníku České komise pro vědecké hodnosti.

11) Vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.

12) § 46 trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 113/1973 Sb.).

13) Návrhy obsahují náležitosti stanovené v § 39 odst. 3 vyhlášky č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.