Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 248

§ 248 zákoník práce – Nárok na náhradu škody na svěřených hodnotách

Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 248 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, umožňuje zaměstnavateli zajistit si nárok na náhradu škody způsobené zaměstnancem (na svěřených hodnotách nebo úmyslně) zřízením zástavního práva k nemovitosti, kterou zaměstnanec vlastní. Zaměstnavatel může sjednat se zaměstnancem písemnou smlouvu o zřízení zástavního práva na nemovitost zaměstnance, aby si zajistil náhradu škody, kterou mu zaměstnanec způsobil (např. poškodil svěřené věci nebo úmyslně způsobil škodu). (§ 248 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
  • Judikatura: na § 248 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 65/1965 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Nárok na náhradu škody na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a nárok na náhradu škody, kterou zaměstnanec způsobil zaměstnavateli úmyslně, může zaměstnavatel zajistit též písemnou smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitosti, kterou vlastní zaměstnanec.

(2) Ke smlouvě podle odstavce 1 je třeba vkladu do katastru nemovitostí. Zástavní právo vzniká dnem vkladu do katastru nemovitostí. Řízení o povolení vkladu se zahajuje na návrh zaměstnavatele.

(3) Dokud zástavní právo trvá, je převod nemovitosti bez souhlasu zaměstnavatele neplatný.

(4) Pořadí a způsob uspokojení nároků zajištěných zástavním právem při výkonu rozhodnutí upravuje občanský zákoník.

(5) Zánikem nároku podle odstavce 1 zástavní právo zanikne.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Zaměstnavatel může sjednat se zaměstnancem písemnou smlouvu o zřízení zástavního práva na nemovitost zaměstnance, aby si zajistil náhradu škody, kterou mu zaměstnanec způsobil (např. poškodil svěřené věci nebo úmyslně způsobil škodu).
  • Pro vznik zástavního práva je nutné, aby bylo zapsáno (vloženo) do katastru nemovitostí. Zástavní právo vzniká až dnem tohoto vkladu.
  • Dokud zástavní právo trvá, nemůže zaměstnanec nemovitost prodat nebo převést na někoho jiného bez souhlasu zaměstnavatele; takový převod by byl neplatný.
  • Pokud nárok zaměstnavatele na náhradu škody zanikne (např. zaměstnanec škodu uhradí), zanikne i zástavní právo k nemovitosti.

Na co si dát pozor

  • Zástavní právo se týká pouze nároku na náhradu škody na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, nebo nároku na náhradu škody, kterou zaměstnanec způsobil zaměstnavateli úmyslně.
  • Smlouva o zřízení zástavního práva musí být písemná a je nutný vklad do katastru nemovitostí, aby zástavní právo skutečně vzniklo.
  • Zaměstnavatel je ten, kdo podává návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 248

1
NS
Nejvyšší soud
25. 1. 2012

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 248 zákona 65/1965 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 248

Přitom zdůraznil, že právní úprava zajištění „závazku“ z pracovněprávních vztahů obsažená v ustanoveních § 246 až § 248 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. prosince 2006 (dále jen „zákoník práce“), má kogentní povahu a obsahuje úplný výčet zajišťovacích prostředků, kterých lze v pracovněprávních vztazích využít.

29 Cdo 3720/2010 · Nejvyšší soud · 25. 1. 2012

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.