Stručně: Paragraf 31 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanoví pravidla pro sjednání zkušební doby v pracovní smlouvě, její maximální délku a podmínky, za kterých se do ní započítávají překážky v práci.
§ 31
(1) V pracovní smlouvě může být sjednána zkušební doba, která činí, pokud nebyla dohodnuta zkušební doba kratší, tři měsíce. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována.
(2) Doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nemůže během zkušební doby konat práci, se započítává do zkušební doby v rozsahu nejvýše deseti pracovních dnů.
(3) Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je její sjednání neplatné.
Paragraf 31 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanoví pravidla pro sjednání zkušební doby v pracovní smlouvě, její maximální délku a podmínky, za kterých se do ní započítávají překážky v práci.
Co to znamená v praxi
Zkušební doba může být sjednána v pracovní smlouvě, přičemž pokud není dohodnuta kratší, činí tři měsíce.
Sjednanou zkušební dobu nelze dodatečně prodlužovat.
Do zkušební doby se započítává doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nemůže konat práci, avšak maximálně v rozsahu deseti pracovních dnů.
Pro platnost sjednání zkušební doby je nezbytná její písemná forma.
Na co si dát pozor
Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je její sjednání neplatné.
Maximální délka zkušební doby je tři měsíce, pokud není sjednána kratší, a nelze ji prodloužit.
Překážky v práci se do zkušební doby započítávají jen do výše deseti pracovních dnů.