Stručně: Paragraf 6 stanovuje, jak se řídí pracovněprávní vztahy s cizími prvky, tedy mezi českými zaměstnanci a cizími zaměstnavateli, nebo mezi cizinci a českými zaměstnavateli, a dále upravuje pravidla pro vysílání zaměstnanců v rámci Evropských společenství.
§ 6 ÚČASTNÍCI PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ
(1) Pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a cizozemskými zaměstnavateli na území České republiky, jakož i mezi cizinci pracujícími na území České republiky a tuzemskými zaměstnavateli se řídí zákoníkem práce, pokud právní předpisy o mezinárodním právu soukromém nestanoví jinak.
(2) Je-li zaměstnanec vyslán k výkonu práce na území jiného členského státu Evropských společenství nebo je-li zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu Evropských společenství vyslán k výkonu práce na území České republiky, vztahuje se na něho úprava členského státu, ve kterém je práce konána, pokud jde o
a) délku pracovní doby a doby odpočinku,
b) délku dovolené na zotavenou,
c) minimální mzdu, minimální mzdové tarify a příplatky za práci přesčas,
d) bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
e) pracovní podmínky žen a mladistvých a zaměstnanců pečujících alespoň o jedno dítě mladší než tři roky,
f) rovné zacházení s muži a ženami a zákaz diskriminace.
Věta první se nepoužije, jsou-li nároky vyplývající z právních předpisů členského státu Evropských společenství, z něhož byl zaměstnanec vyslán pro něho výhodnější. Výhodnost se posuzuje u každého pracovněprávního nároku samostatně.
(3) Odstavec 2 písm. c) se nepoužije, jestliže doba vyslání zaměstnance nepřesáhne celkově dobu jednoho měsíce v období posledních 12 měsíců od počátku vyslání.
(4) Odstavec 2 písm. b) a c) se nepoužije, jestliže doba práce, která je vyslaným zaměstnancem konána, nepřesáhne celkem dobu 22 dnů v období posledních 12 měsíců od počátku vyslání.
(5) Odstavce 2 až 4 se nevztahují na zaměstnance orgánů státní správy.
HLAVA DRUHÁ
Paragraf 6 stanovuje, jak se řídí pracovněprávní vztahy s cizími prvky, tedy mezi českými zaměstnanci a cizími zaměstnavateli, nebo mezi cizinci a českými zaměstnavateli, a dále upravuje pravidla pro vysílání zaměstnanců v rámci Evropských společenství.
Co to znamená v praxi
Pokud český občan pracuje pro zahraničního zaměstnavatele v ČR, nebo cizinec pracuje pro českého zaměstnavatele v ČR, řídí se jejich pracovní vztah českým zákoníkem práce, pokud mezinárodní právo soukromé nestanoví jinak.
Při vyslání zaměstnance do jiného členského státu EU (nebo naopak) se na něj vztahují pracovní podmínky státu, kde se práce koná, v oblastech jako je pracovní doba, dovolená, minimální mzda, bezpečnost práce, podmínky pro ženy a mladistvé a rovné zacházení.
Toto pravidlo o uplatnění právních předpisů státu výkonu práce se nepoužije, pokud jsou pro zaměstnance výhodnější nároky vyplývající z právních předpisů státu, odkud byl vyslán.
Existují výjimky z uplatnění pravidel státu výkonu práce pro minimální mzdu a dovolenou, pokud doba vyslání nepřesáhne určitou délku (jeden měsíc nebo 22 dnů v období 12 měsíců).
Na co si dát pozor
Je třeba posoudit, zda mezinárodní právo soukromé nestanoví pro daný případ jiná pravidla než český zákoník práce.
Při vysílání zaměstnanců je nutné pečlivě porovnat právní předpisy obou členských států EU a zjistit, které jsou pro zaměstnance výhodnější, a to pro každý pracovněprávní nárok samostatně.
Je důležité sledovat délku vyslání, neboť od ní se odvíjí uplatnění některých výjimek z pravidel pro minimální mzdu a dovolenou.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.