§ 5 nařízení, kterým se vydává platový řád pro správní zaměstnance – Společná ustanovení o zařaďování (přeřaďování).
Nařízení, kterým se vydává platový řád pro správní zaměstnance · 68/1950 Sb. · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 5 nařízení 68/1950 stanovuje pravidla pro zařazování zaměstnanců do pracovních tříd, zejména pokud vykonávají různorodé práce, jsou pověřeni funkcí, nebo zastupují nepřítomného kolegu. Pokud zaměstnanec vykonává práce, které spadají do více pracovních tříd, jeho zařazení se určí podle toho, které práce tvoří hlavní náplň jeho činnosti. (§ 5 zákona č. 68/1950 Sb., nařízení, kterým se vydává platový řád pro správní zaměstnance, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Společná ustanovení o zařaďování (přeřaďování).
- Týká se: zaměstnanec
- Odkazuje na: § 6
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 68/1950 Sb.
(1) Koná-li zaměstnanec práce zařaděné do více pracovních tříd, zařadí se podle prací, ve kterých je těžiště jeho celkové činnosti.
(2) Zaměstnanec pověřený funkcí se zařadí do pracovní třídy podle nejhodnotnější práce v jeho pracovním úseku.
(3) Zastupování nepřítomného zaměstnance na služební příkaz neodůvodňuje přeřadění zastupujícího zaměstnance do jiné pracovní třídy. Koná-li však přitom zaměstnanec s úspěchem práce zařaděné do vyšší pracovní třídy déle než měsíc, přísluší mu za dobu dalšího zastupování náhrada ve výši stanovené v § 6 odst. 3.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnanec vykonává práce, které spadají do více pracovních tříd, jeho zařazení se určí podle toho, které práce tvoří hlavní náplň jeho činnosti.
- Zaměstnanec, který je pověřen funkcí, bude zařazen do pracovní třídy odpovídající nejhodnotnější práci v rámci jeho pracovního úseku.
- Běžné zastupování nepřítomného zaměstnance na služební příkaz samo o sobě nevede k přeřazení zastupujícího zaměstnance do jiné pracovní třídy.
- Jestliže však zastupující zaměstnanec úspěšně vykonává práce zařazené do vyšší pracovní třídy déle než jeden měsíc, má nárok na náhradu za dobu dalšího zastupování, a to ve výši stanovené v § 6 odst. 3.
Na co si dát pozor
- Délka zastupování je klíčová pro nárok na náhradu – musí jít o dobu delší než jeden měsíc.
- Nárok na náhradu vzniká pouze v případě, že zastupující zaměstnanec koná práce zařazené do vyšší pracovní třídy s úspěchem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.