69/1958 Sb. · 200 paragrafů
(1) Arbitráž může zvýšit majetkové sankce, vyžaduje-li to povaha závazku nebo jiné důležité důvody.
(2) Snížit, popřípadě prominout majetkové sankce může arbitráž jen ve zcela výjimečných případech. Povinná organizace může o to požádat nejpozději do dvou měsíců poté, kdy obdržela vyúčtování majetkových sankcí.
Zaručí-li se organizace písemným prohlášením za splnění peněžitého závazku jiné organizace, stává se jejím ručitelem a je oprávněné organizaci zavázána, pokud není ujednáno něco jiného, stejně jako organizace, za kterou se zaručila.
Oprávněná organizace může splnění vymáhat na ručiteli teprve tehdy, když povinná organizace, přestože byla upomenuta, závazek nesplnila.
Závazek zaniká splněním.
Nedohodnou-li se organizace jinak, počítá se plnění u dodávek na nejdříve dospělý závazek běžného roku; po splnění všech dospělých závazků běžného roku se plnění počítá na závazky předcházejícího roku počínaje závazkem, který nejdříve dospěl. U peněžitých závazků se počítá plnění na nejdříve dospělé závazky, pokud právní předpis nebo dohoda stran nestanoví něco jiného.
(1) Peněžitý závazek zaniká dnem, kdy platba dojde věřiteli nebo jeho peněžnímu ústavu; u plateb prováděných v platebním a zúčtovacím styku bez prostřednictví pošty zaniká však peněžitý závazek již dnem, kdy věřitelova pohledávka byla odepsána z dlužníkova účtu u peněžního ústavu.
(2) Způsob fakturování a placení, jakož i následky opožděného fakturování a placení upravují zvláštní předpisy.
Závazek zaniká započtením, jen pokud to stanoví právní předpis.
Pokud to nevylučuje právní předpis nebo povaha závazkového poměru, zaniká závazek, jestliže se organizace na tom dohodnou nebo jestliže jej nahradí závazkem novým. Jestliže se jedna z organizací domáhá zrušení závazku na podkladě plánovacího dokladu, je druhá organizace povinna na zrušení přistoupit.
(1) Závazek lze nahradit novým také tak, že si organizace dohodou upraví práva mezi nimi dosud sporná nebo pochybná (narovnání).
(2) Omyl v tom, co bylo mezi organizacemi sporné nebo pochybné, nevadí platnosti narovnání. I když se později zjistí, že některá z organizací neměla žádné právo, nepozbývá platnosti dohoda učiněná v dobré víře.
Splyne-li jakýmkoli způsobem u jedné organizace právo se závazkem, zanikne právo i závazek, nestanoví-li právní předpis něco jiného.
Byla-li vymezena doba trvání závazku, závazek zanikne jejím uplynutím.
Ustanovení §§ 25 a 26 platí obdobně i pro zrušení závazku.
(1) Práva ze závazkových poměrů mezi organizacemi zanikají, nebyla-li uplatněna ve stanovené lhůtě u arbitráže nebo u soudu.
(2) Tato lhůta činí, pokud v prováděcích předpisech není stanoveno něco jiného,
a) u práv z odpovědnosti za vady plnění tři měsíce,
b) u práv na majetkové sankce, s výjimkou majetkových sankcí za vady, šest měsíců,
c) u ostatních práv jedenapůl roku.
(3) Stanoví-li dosavadní předpisy u některého práva kratší lhůtu pro jeho zánik nebo kratší promlčecí lhůtu, zaniká právo, nebylo-li uplatněno v této kratší lhůtě.
(1) Lhůta pro zánik práv z odpovědnosti za vady plnění počíná:
a) došlo-li k dohodě o odstranění vad, uplynutím lhůty stanovené k tomu v dohodě;
b) nedošlo-li k dohodě o odstranění vad, dnem následujícím po sestavení předepsaného zápisu, v němž jsou vady uvedeny, a není-li takovýto zápis předepsán, uplynutím lhůty stanovené pro oznámení stanoviska organizace, která plnila, k reklamaci organizace oprávněné; u zboží vyváženého dnem následujícím po dni, kdy podnik zahraničního obchodu odškodnil zahraniční odběratele nebo kdy zboží se vrátilo z ciziny;
c) u práva na majetkové sankce za vady, práva na odstoupení od smlouvy a u práva na slevu z ceny dnem uvedeným v písm. b);
d) u práva na náhradu nákladů na odstranění vad dnem následujícím po odstranění vad; toto právo však lze uplatnit nejdéle do jednohoapůl roku ode dne splnění;
e) u práva ze záruky dnem následujícím po uplynutí záruční doby.
(2) Lhůta pro zánik práva na náhradu škody počíná
a) u práva, jehož uplatnění je podmíněno jeho uvedením v zápise o převzetí prací, dnem následujícím po sestavení zápisu;
b) u práva na náhradu škody vzešlé z vady – aniž jde o případ uvedený pod písm. a) – dnem následujícím po sestavení předepsaného zápisu, v němž jsou vady uvedeny, nebo po odeslání reklamace, a nestalo-li se tak, uplynutím lhůty pro zjištění, popřípadě reklamaci vad plnění;
c) v ostatních případech dnem, kdy se poškozená organizace dověděla o škodě a škůdci.
(3) U ostatních práv počíná lhůta pro jejich zánik, jakmile právo mohlo být vykonáno poprvé.
(1) Lhůta pro zánik práva na zaplacení ceny za dodané výrobky, práce a výkony počíná dnem následujícím po splnění (částečném splnění); při uskladnění (§ 64 odst. 2) počíná tato lhůta dnem následujícím po uskladnění výrobků na náklad odběratele.
(2) Při úhradě peněžitých pohledávek v platebním a zúčtovacím styku lhůta pro zánik práva přestává běžet:
a) dal-li příkaz k úhradě věřitel, dnem, kdy jej věřitel odeslal příslušnému peněžnímu ústavu; vrátí-li peněžní ústav věřiteli jeho příkaz, lhůta běží dále ode dne, kdy jej věřitel dostal;
b) dal-li příkaz k úhradě dlužník, dnem, kdy příkaz došel peněžnímu ústavu; lhůta běží dále ode dne, kdy věřitel dostal oznámení peněžního ústavu, že příkaz k úhradě byl odvolán.
(3) Lhůta pro zánik práv peněžních ústavů z poskytnutých úvěrů a z převzatých záruk za úvěry neprobíhá dále, popřípadě ani nepočíná, jestliže účet dlužníka (ručitele), z něhož mají být tyto pohledávky uhrazeny, vede peněžní ústav, který je věřitelem, a na tomto účtě není dostatek prostředků použitelných pro jejich úhradu.
Ustanovení zvláštních předpisů nebo pojistných smluv o počátku lhůt pro zánik práv a o jejich běhu nejsou tímto zákonem dotčena.
Rozhodnutí arbitráže nebo soudu lze vykonat, jen požádá-li oprávněná organizace o jeho výkon do jednoho roku od uplynutí lhůty stanovené k plnění, a není-li lhůta stanovena, do jednoho roku od právní moci rozhodnutí; jinak její právo zaniká.
Zvláštní předpisy stanoví, jak socialistické organizace nakládají s částkami, jež na nich nelze požadovat pro zánik práva.
O dodávkách výrobků, s výjimkou dodávek pro investiční celky (§ 180), uzavírají se smlouvy dodávkové a podle potřeby, jako podklad pro jejich uzavření, též smlouvy kapacitní.
Kapacitní smlouva je dohoda o dlouhodobém dodavatelském a odběratelském vztahu a jeho podmínkách; jejím účelem je také vytvářet předpoklady pro stanovení úkolů v ročních, popřípadě i pětiletých plánech, stabilizovat dodávkové vztahy a zhospodárnit výrobu a oběh výrobků.
Kapacitní smlouvou se dodavatel zavazuje uzavírat s odběratelem na smluvený rozsah dodávek a podle dohodnutých podmínek dodávkové smlouvy; za tím účelem je povinen zajistit výrobní kapacity, suroviny a popřípadě ostatní předpoklady pro smluvený rozsah, skladbu a směr vývoje výrobků, které má v budoucnu dodávat. Odběratel se zavazuje spolupůsobit podle sjednaných podmínek při zajišťování potřebných předpokladů.
Podkladem pro uzavírání kapacitní smlouvy jsou zpravidla schválené nebo navrhované úkoly pětiletého plánu. Dodavatel je při jejím uzavírání povinen přihlížet též k očekávaným potřebám ostatních odběratelů.
Kapacitní smlouva se uzavírá zpravidla na několik let, nejméně však na jeden plánovací rok.
Dodávkovou smlouvou se dodavatel zavazuje dodat smluvené výrobky; odběratel se zavazuje sjednaným způsobem spolupůsobit, smluvené výrobky odebrat a zaplatit. Dodávková smlouva obsahuje takové údaje o předmětu smlouvy, že dodávka výrobků může být na jejím podkladě uskutečněna, popřípadě že další zpřesnění nutné pro uskutečnění dodávky může být provedeno zpravidla již jen jednostranným příkazem odběratele (odvolávkou).
(1) Podkladem pro uzavírání dodávkové smlouvy je zpravidla kapacitní smlouva nebo příslušný plánovací doklad. Jinak je dodavatel povinen přihlížet k plánovaným úkolům odběratele, k průměrnému rozsahu a sortimentní skladbě dosavadních dodávek a dbát své odpovědnosti za zásobování národního hospodářství těmi výrobky, které dodává.
(2) Dodavatel je povinen především zajišťovat objednávky potřebné pro plnění úkolů centralizované investiční výstavby a úkolů stanovených jmenovitě vládou.
(1) Odběratel, který způsobil, že nebyla uzavřena dodávková smlouva nebo že byla uzavřena opožděně, ačkoli pro její uzavření byl dán podklad kapacitní smlouvou nebo plánovacími doklady nadřízených orgánů, je povinen nahradit dodavateli majetkovou újmu, která mu tím vznikla.
(2) Odběratel, který přiměl dodavatele k uzavření dodávkové smlouvy na podkladě plánovacích dokladů nadřízených orgánů nebo přednostní objednávkou pro plnění úkolů centralizované investiční výstavby nebo úkolů stanovených jmenovitě vládou, je povinen nahradit majetkovou újmu, která dodavateli vznikla tím, že mu včas nedal podnět k uzavření kapacitní smlouvy, ač tak mohl učinit.
Písemné formy není třeba k uzavření dodávkové smlouvy o výrobcích, které si odběratel v souladu s příslušnými předpisy opatřuje za hotové.
Množství se určuje v jednotkách obvyklých podle povahy výrobku (váha, počet, objem, plocha, délka apod.). Jestliže je taková jednotka odchylná od jednotky, ve které je výrobek plánován, je dodavatel na žádost odběratele povinen sdělit způsob přepočtu mezi oběma jednotkami.
Za úřední zjištění množství se považuje zjištění provedené:
a) orgány veřejné dopravy nebo jejich zmocněnci, orgány veřejných skladů v rámci jejich působnosti, nebo
b) orgánem k tomu povolaným podle zvláštních předpisů nebo určeným úředním opatřením nebo za účasti takového orgánu, anebo
c) způsobem stanoveným v prováděcích předpisech.
Vyžadují-li to výrobní důvody, povaha výrobků, obalů nebo hospodárné využití dopravních prostředků, je možno v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě stanovit, že dodaná množství se mohou v určitém rozsahu odchylovat od množství sjednaných ve smlouvě. Není-li stanoveno v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě něco jiného, musí být při postupných dodávkách odchylka vyrovnána v bezprostředně následující dodávce; odchylka při poslední dodávce se nevyrovnává. Odchyluje-li se dodané množství od množství sjednaného ve větším rozsahu, než dovoluje odchylka, posuzuje se splnění dodávky tak, jako kdyby odchylka stanovena nebyla.
(1) Dodavatel je oprávněn požadovat, aby odběratel odebíral výrobky alespoň v minimálním expedičním množství. Minimální expediční množství se stanoví v prováděcích předpisech, v technických normách nebo ve smlouvě tak, aby byla zachována hospodárnost balení a expedice, úměrná odbytovým úkolům dodavatele, a hospodárnost výroby i dopravy.
(2) Požaduje-li odběratel důvodně dodávku, která nedosahuje minimálního expedičního množství, je dodavatel povinen zavázat se k jednorázové dodávce i menšího množství; je však oprávněn požadovat odpovídající přirážku (§ 114).
Žádá-li odběratel dodávku menšího množství, než je minimální výrobní množství vyplývající z technologie výroby a takového množství nemůže být dosaženo ani spojením objednávek všech odběratelů, je dodavatel povinen takovémuto požadavku vyhovět jen tehdy, prokáže-li odběratel závažné důvody. Je však oprávněn požadovat odpovídající přirážku (§ 114).
(1) Organizace jsou povinny stanovit ve smlouvě aspoň takovou jakost výrobků, jaká odpovídá jakosti stanovené technickou normou, ledaže má být použito výrobků k jinému účelu než k účelu předpokládanému technickou normou.
(2) Není-li jakost ve smlouvě stanovena, platí za sjednanou jakost obvyklá.
Neplyne-li to z povahy výrobku ani z technické normy, jsou organizace povinny ve smlouvě stanovit, co tvoří kompletní výrobek. Nedohodnou-li se organizace jinak, je dodavatel povinen dodat výrobek kompletní, i když některé části nevyrábí.
(1) Dodavatel předkládá odběrateli vzorky:
a) jako podklad pro uzavření smlouvy, zejména pro stanovení jakosti (kolekce, předvýrobní vzorky apod.), je-li to obvyklé,
b) jako podklad pro posouzení jakosti (vzorky referenční, výpadní apod.), je-li to sjednáno ve smlouvě.
(2) Jestliže mají být vzorky podkladem pro posouzení jakosti, musí smlouva obsahovat zejména ustanovení o odevzdání vzorků, jejich schválení a úschově; jestliže na podkladě takto schválených vzorků mají být zaslány vzorky též jednotlivým příjemcům, musí být zaslány nejpozději s první dodávkou. Dodavatel odpovídá za to, že tyto vzorky souhlasí se vzorky odběratelem schválenými.
(3) Fakturují se pouze vzorky v prodejném stavu a to podle cen odpovídajících cenovým předpisům.
(4) V prováděcích předpisech nebo ve smlouvě mohou být stanoveny odchylky od předcházejících odstavců.
(1) Dodavatel je při dodávce výrobků povinen:
a) osvědčit odběrateli jakost a kompletnost výrobků způsobem stanoveným v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě;
b) předat odběrateli průvodní a technickou dokumentaci, pokud je tak stanoveno v technické normě nebo ve smlouvě, popřípadě pokud je to obvyklé.
(2) Dodavatel je povinen předat odběrateli průvodní a technickou dokumentaci v jazyce českém nebo slovenském a poskytnout mu odbornou spolupráci při pořizování cizojazyčného překladu. Dokumentaci v jazyce českém nebo slovenském ve stanoveném nebo obvyklém množství poskytuje zdarma.
(3) Dodavatel je povinen dodat propagační materiál, pokud je to obvyklé nebo bylo-li tak dohodnuto ve smlouvě; vždy však je povinen na požádání odběratele dodat podklady a údaje potřebné ke zhotovení propagačního materiálu, pokud si je odběratel nemůže opatřit sám. O náhradě nákladů spojených s dodávkou propagačního materiálu nebo podkladů potřebných k jeho zhotovení se dodavatel dohodne s odběratelem.
(1) Je-li uzavírána smlouva o dodávce výrobků podle vzorku nebo podle technické dokumentace předložených odběratelem, stanoví se dodací lhůta s přihlédnutím k době nutné pro přípravu výroby. Ve smlouvě musí být stanoven způsob uložení vzorků.
(2) Mají-li vzorky nebo technická dokumentace zřejmé nedostatky, je dodavatel povinen na ně upozornit a vyžádat si nové příkazy. Odběratel je povinen dát nové příkazy neprodleně.
Dodávané výrobky musí být opatřeny značkami, jestliže je tak stanoveno ve zvláštních předpisech, v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě.
(1) Obaly a způsob balení musí zajišťovat aspoň takovou ochranu a bezpečnost dodávaného výrobku, jakou zajišťuje obal předepsaný technickou normou. Jinak výrobky musí být dodávány v obalech a balení takové jakosti, popřípadě u dodávek výrobků bez obalů musí být zajištěn takový způsob dodávky, aby při šetření požadavku hospodárnosti a při řádném způsobu přepravy a skladování nebyla porušena úplnost a jakost výrobků.
(2) Organizace jsou povinny zacházet s obaly hospodárně. Zejména není dovoleno obaly přetěžovat ani jich používat k jiným účelům než pro dodávky, pro které byly určeny; rovněž není dovoleno vyřazovat obaly z používání, jsou-li schopné opravy.
(3) Jsou-li výrobky dodávány v obalu dodavatele, jsou odběratelé (kromě dodávek pro vývoz a z dovozu a dodávek státních rezerv) povinni, pokud tím netrpí jakost výrobků, vyprázdnit obaly v nejkratší možné lhůtě a ihned po vyprázdnění obaly vrátit dodavateli ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení.
(4) Podrobnosti o balení a hospodaření s obaly jsou stanoveny ve zvláštních předpisech, v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě.
(1) Je-li stanoveno nebo obvyklé, že se výrobky dodávají v obalech odběratele, musí být tyto obaly dodány do skladu dodavatele nejpozději deset dnů před počátkem dodací lhůty, pokud nebylo smluveno něco jiného.
(2) Požaduje-li odběratel, aby výrobky, které se obvykle dodávají bez obalu, byly dodány balené, nebo aby výrobky byly dodány v jiném obalu než obvyklém, anebo požaduje-li dodatečně jiný obal než smluvený, je dodavatel povinen za úhradu zvýšených nákladů tomuto požadavku vyhovět; nemá-li dodavatel dostatek potřebného materiálu, je povinen vyhovět požadavku odběratele, jen pokud mu odběratel materiál včas dodá.
(3) Dodavatel je povinen upozornit na zřejmou nevhodnost nebo vadu obalu dodaného odběratelem. Zhotovuje-li dodavatel obaly podle pokynů odběratele nebo z materiálu jím dodaného, je povinen odběratele upozornit na jejich zřejmou nesprávnost, vadu nebo nevhodnost.