§ 12 zákon o provádění mezinárodních sankcí – Jaké kroky může Úřad podniknout s majetkem…

(1) Úřad může na základě posouzení, zda majetek má být považován za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, rozhodnout

a) o omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem,

b) o odnětí majetku, který nebyl vydán na výzvu podle § 11 odst. 3,

c) o převzetí tohoto majetku do správy státu za účelem jeho správy nebo následného předání oprávněnému,

d) o ustanovení nebo odvolání správce tohoto majetku a případně i o jeho odměně,

e) o prodeji tohoto majetku nebo jeho části podle § 13c,

f) o výjimečném užití majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části, ve smyslu § 9 nebo za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství,

g) o předání tohoto majetku ve smyslu § 11 odst. 5,

h) že se nejedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, pokud

1. takovou skutečnost vlastník nebo oprávněný držitel prokazatelně doloží,

2. taková skutečnost vyplyne z šetření Úřadu,

3. takový majetek je prokazatelně bezcenný nebo má zcela nepatrnou hodnotu, nebo

4. mezinárodní sankce k němu se vztahující byla zrušena,

i) o udělení souhlasu podle § 12a odst. 2 nebo § 13e odst. 1 nebo

j) o vytvoření ochranné bariéry podle § 9a.

(2) Úřad může rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) nebo h) vydat formou písemného příkazu, a to i v případě, že tímto rozhodnutím není ukládána povinnost.

(3) Pokud v rámci řízení podle odstavce 1 písm. a) nebo h) nelze určit, zda se jedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, Úřad řízení zastaví.

(4) Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a) nebo h) je

a) osoba nebo subjekt, na které se vztahují mezinárodní sankce, které se řízením podle odstavce 1 provádějí,

b) osoba, která majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, má u sebe, nebo jej vlastní,

c) člen korporace s podílem vyšším než 10 %, pokud se omezující opatření mají vztahovat na celou korporaci a pokud je takový člen korporace Úřadu znám.

(5) Úřad uveřejní výrokovou část rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) a h) bodů 1, 2 a 4 bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na dobu 5 let; pokud by uveřejnění v konkrétním případě bylo v rozporu s veřejným zájmem, zjevně bezpředmětné nebo je-li to třeba k ochraně oprávněných zájmů třetích osob, Úřad

a) odloží uveřejnění do doby, než tyto překážky pominou,

b) uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě,

c) výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný, nebo

d) uveřejnění výrokové části rozhodnutí ukončí.

(6) Úřad ve lhůtě do 30 dnů od přijetí oznámení podle § 10 odst. 1 sdělí oznamovateli, zda je majetek považován za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, pokud do této lhůty nerozhodne podle odstavce 1 písm. a), b), c), g) nebo h). Tato lhůta může být v odůvodněných případech prodloužena.

(7) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až d) nemá odkladný účinek. Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. e) lze odejmout odkladný účinek v případě majetku podléhajícího zkáze.

(8) Vykonatelnost rozhodnutí, proti kterému odvolání nemá odkladný účinek nebo u něhož byl odkladný účinek odvolání vyloučen, nastává dnem jeho doručení poslednímu z účastníků řízení, kterými jsou ten, na jehož návrh bylo rozhodováno, a ten, kdo má majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, u sebe, nebo ten, kdo jej vydal anebo komu byl odňat. V případě nebezpečí z prodlení lze rozhodnutí, proti kterému odvolání nemá odkladný účinek nebo u něhož byl odkladný účinek odvolání vyloučen, vyhlásit ústně; v tom případě nastává vykonatelnost rozhodnutí okamžikem jeho vyhlášení.

(9) Úřad může provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí, pokud vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy nebo došlo ke změně okolností, na základě kterých bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 1, a tyto mají zásadní vliv na posouzení věci.

(10) Pověření zaměstnanci Úřadu se při výkonu činností podle tohoto zákona prokazují služebním průkazem.

(11) Ten, u koho se nachází majetek, o němž Úřad provádí šetření, nebo ten, kdo má informace o takovém majetku, na výzvu sdělí tomuto Úřadu v jím stanovené lhůtě všechny informace, které má o tomto majetku a případně i o dalších skutečnostech s ním souvisejících a o osobách, které mají vztah k tomuto majetku nebo se jakýmkoli způsobem podílely na nakládání s ním. Na žádost Úřadu předloží doklady o tomto majetku, osobách či dalších skutečnostech s tímto majetkem souvisejících, nebo k nim umožní přístup pověřeným zaměstnancům Úřadu.

(12) Za nesplnění povinnosti podle odstavce 11 může Úřad uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně, jestliže povinnost nebyla splněna ani po předchozím uložení pokuty. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 500 000 Kč. Pořádková pokuta je příjmem státního rozpočtu. Pořádkovou pokutu vybírá Úřad.