4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

3 Af 11/2025- 83 - text  13 3 Af 11/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobkyně: X. Y., narozená N. bytem B. zastoupená advokátem JUDr. Akbulatem Kadievem sídlem Václavské náměstí 775/8, Nové Město, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 525/15, 118 10 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 7. 2025, č. j. MF-30310/2024/3902-30 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Manžel žalobkyně byl rozhodnutím vlády České republiky ze dne 27. 3. 2024 zařazen na vnitrostátní sankční seznam ve smyslu § 2 písm. e) zákona č. 1/2023 Sb. o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích (sankční zákon). Finanční analytický úřad tentýž den zahájil řízení podle § 12 zákona č. 69/2006 Sb. o provádění mezinárodních sankcí. Žalobkyně, občanka Ukrajiny, měla u Z. (dále jen „Z.“) pronajatou bezpečnostní schránku. Disponentem této schránky byl též její manžel. Obsahem schránky byly šperky a finanční prostředky ve výši 281 000 Euro. Finanční analytický úřad téhož dne předběžným opatřením zakázal žalobkyni i jejímu manželovi nakládat s obsahem bezpečnostní schránky. 2. Manžel žalobkyně byl dne 27. 5. 2024 zařazen na sankční seznam dle přílohy I nařízení Rady EU č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (dále jen „nařízení Rady“) jako osoba, která podporuje a provádí činnosti a politiky, jež narušují a ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (v podrobnostech bod 1753 přílohy I nařízení Rady). 3. Rozhodnutím ze dne 6. 3. 2025, č. j. FAU-71330/2025/033 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), Finanční analytický úřad rozhodl, že na bezpečnostní schránku a její obsah se vztahují mezinárodní sankce podle čl. 2 nařízení Rady. Článek 2 odst. 1 nařízení Rady stanoví následující: Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje náležející fyzickým osobám, a fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům s nimi spojeným, jak jsou uvedeny v příloze I, jakož i veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které uvedené osoby, subjekty či orgány vlastní, drží či ovládají. 4. Finanční analytický úřad uvedl, že ke schránce měl přístup manžel žalobkyně A. Y., který byl zařazen na sankční seznam (příloha I nařízení Rady), a který obsah schránky ve smyslu nařízení Rady ovládal. Finanční analytický úřad zakázal s obsahem schránky jakkoli zacházet žalobkyni, A. Y. i společnosti Z. Žalobkyně a její manžel podali proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, které žalovaný nyní napadeným rozhodnutím zamítl. 5. V nyní projednávané věci je mezi stranami spor o to, zda žalobkyně včas uplatnila žalobní námitku, kterou zpochybnila závěr žalovaného, že její manžel ovládal obsah bezpečnostní schránky, který žalovaný zmrazil. Soud přisvědčil žalovanému, že tuto žalobní námitku uplatnila žalobkyně opožděně. Ostatní žalobní námitky soud vypořádal, neshledal je důvodnými a žalobu proto zamítl. Obsah správního spisu 6. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti. 7. Dne 27. 3. 2024 zahájil Finanční analytický úřad řízení podle § 12 zákona č. 69/2006 Sb. o provádění mezinárodních sankcí. Předmětem řízení bylo posouzení, zda se na obsah bezpečnostní schránky vedené na jméno žalobkyně vztahují mezinárodní sankce podle čl. 2 nařízení Rady. 8. Dle úředního záznamu ze dne 27. 3. 2024, č. j. FAU-39473/2024/033, žije žalobkyně ve společné domácnosti s osobou jménem A. Y. Dle úředního záznamu tato informace plyne z dokumentů uchovávaných mimo spis podle § 17 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu (dále jen „správní řád“) evidovaných pod č. j. FAU-92222/2024/033. Tento úřední záznam je součástí otevřené části správního spisu. 9. Usnesením č. j. FAU-50624/2024/033 ze dne 23. 4. 2023 Finanční analytický úřad rozhodl, že Z., pan Y. a žalobkyně jsou povinni strpět ohledání obsahu bezpečnostní schránky. Zároveň účastníky tímto usnesením vyrozuměl, že dne 16. 5. 2024 provede ohledání mimo ústní jednání, kterého se mohou účastnit. 10. Dle protokolu o ohledání věci na místě ze dne 16. 5. 2024, č. j. FAU-56725/2024/033, provedl Finanční analytický úřad ohledání bezpečnostní schránky. Ohledání byla přítomna žalobkyně, její tehdejší právní zástupce Mgr. Leonid Kušnarenko a zaměstnanec Z. Žalobkyně po poučení o svém procesním postavení uvedla, že nerozumí tomu, proč bude provedeno ohledání její bankovní schránky, když ona na sankčním seznamu není. Podle protokolu následně Finanční analytický úřad vyzval Z., aby předložila předmětnou schránku a strpěla její ohledání; tutéž povinnost uložil i žalobkyni. Finanční analytický úřad upozornil účastníky řízení, že pokud nebude možné schránku otevřít bez použití síly, bude provedeno odborné otevření s použitím síly. Žalobkyně následně pomocí klíče schránku odemkla. Protokol obsahuje soupis předmětů nalezených ve schránce. 11. Dne 6. 3. 2025 vydal Finanční analytický úřad prvostupňové rozhodnutí. Rozhodl, že bezpečnostní schránka i její obsah se považují za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce podle čl. 2 nařízení Rady. Podle tohoto článku se zmrazují veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které vlastní, drží či ovládají sankcionované osoby. 12. Finanční analytický úřad konstatoval, že bezpečnostní schránka je majetkem Z. a má ji pronajatou žalobkyně. Manžel žalobkyně pan Y. je zařazený na sankční seznam uvedený v příloze I nařízení Rady. Kdo je vlastníkem obsahu schránky není zřejmé a z povahy věci u finančních prostředků v hotovosti i neprokazatelné. Bylo prokázáno, že disponentem bezpečnostní schránky byl i pan Y., měl tedy právní možnost k ní přistupovat. Pan Y. nadto své možnosti ke schránce přistupovat reálně využíval, neboť do ní přistoupil dne 5. 2. 2024. Pan Y. je přitom manželem žalobkyně a žije s ní ve společné domácnosti. Na předmětný majetek má tedy pan Y. vazbu. Finanční analytický úřad se zabýval pojmem ovládání ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení Rady i s ohledem na soft-law dokumenty Evropské unie, které tento pojem vykládají. Dospěl k závěru, že pan Y. obsah bezpečnostní schránky ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení Rady ovládal. Mohl totiž právně i fakticky nakládat s bezpečnostní schránkou i jejím obsahem, jednotlivé předměty odnášet i vkládat. S ohledem na to předmětný majetek zmrazil. 13. Dne 14. 3. 2025 se žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí odvolala. Odvolání žalovaný napadeným rozhodnutím ze dne 2. 7. 2025 zamítl. Žaloba Porušení základních zásad správního řízení 14. Žalobkyně namítla porušení základních zásad správního řízení. Má za to, že napadené rozhodnutí je nezákonné, nepřezkoumatelné a vzhledem k absenci řádného skutkového zjištění a věcného odůvodnění též věcně vadné. Žalovaný dle žalobkyně nezjistil skutkový stav v souladu se zákonným požadavkem na jeho zjištění bez důvodných pochybností. Žalovaný se nevypořádal s klíčovými námitkami žalobkyně, převzal nesprávné skutkové i právní závěry správního orgánu prvního stupně a pouze formálně potvrdil jeho závěry. Porušení procesních práv žalobkyně 15. Žalobkyně má za to, že rozhodnutí správních orgánů porušují práva žalobkyně na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod, a dále zásadu rovnosti zbraní mezi účastníky řízení. Tento zásah do práv žalobkyně vyplývá zejména z procesních pochybení, která spočívají v nesprávném postupu správního orgánu při provádění ohledání, ignorování práv žalobkyně na odepření součinnosti a následném nezákonném zásahu do jejího vlastnického práva. 16. Rozhodnutí správních orgánů se podle žalobkyně opírají o skutečnosti, které byly označeny jako neveřejné nebo dokonce utajované. Žalobkyni nebylo umožněno se s nimi efektivně seznámit, v důsledku čehož jí bylo znemožněno vykonávat její práva. Z tohoto jasně vyplývá, že se žalobkyně nemohla s klíčovými podklady rozhodnutí řádně seznámit, nemohla na ně reagovat, ani navrhovat důkazy, jimiž by tato tvrzení vyvrátila. Takový postup je zcela nepřípustný. I v případě, že je rozhodnutí vydané na základě utajovaných informací, musí být utajované informace řádně přezkoumatelné. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neměla přístup k těmto informacím, není jí jasné, jaké důvody vedly správní orgány k jejich závěrům, což má za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Nesprávné hodnocení důkazů a zjevná podjatost 17. Žalobkyně dále v žalobě namítá, že správní orgány porušily základní zásady správního řízení a procesní práva žalobkyně, a že nesprávně hodnotily důkazy. Prvostupňový orgán podle žalobkyně jednal se zjevnou podjatostí. Vyjádření k žalobě