Vyhláška o úplnom znení Občianskeho súdneho poriadku · 70/1959 Sb. · § 371 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 371 vyhlášky 70/1959 stanoví, že nájemní smlouvy týkající se nemovitostí mohou být vypovězeny soudně nebo mimosoudně kteroukoli smluvní stranou, pokud k tomu není potřeba souhlas soudu, a to ve lhůtách a na období určených zákonem nebo zvláštními předpisy.
§ 371 Výpověď
Nájemní smlouvy o věcech nemovitých může vypovědět, pokud k tomu není třeba přivolení soudu, kterákoli smluvní strana soudně nebo mimosoudně ve lhůtách a na období, jež stanoví zákon nebo zvláštní předpisy.
Paragraf 371 vyhlášky 70/1959 stanoví, že nájemní smlouvy týkající se nemovitostí mohou být vypovězeny soudně nebo mimosoudně kteroukoli smluvní stranou, pokud k tomu není potřeba souhlas soudu, a to ve lhůtách a na období určených zákonem nebo zvláštními předpisy.
Co to znamená v praxi
Pronajímatel i nájemce mají možnost ukončit nájemní smlouvu k nemovitosti.
Výpověď může být podána buď přímo soudu (soudní výpověď), nebo mimo soud (mimosoudní výpověď).
Pro platnost výpovědi je nutné dodržet výpovědní lhůty a období, které jsou stanoveny v jiných zákonech nebo předpisech.
V některých případech, kdy zákon vyžaduje souhlas soudu k výpovědi, se tento paragraf neuplatní.
Na co si dát pozor
Je klíčové znát a dodržet výpovědní lhůty a období stanovené příslušnými zákony nebo zvláštními předpisy, aby byla výpověď platná.
Před podáním výpovědi je nutné ověřit, zda pro daný typ nájmu nemovitosti není vyžadováno přivolení soudu.
Soudní výpověď musí obsahovat označení předmětu nájmu a dobu, kdy má nájemní smlouva skončit (§ 372).
Při soudní výpovědi je důležité reagovat na rozkaz soudu, který se doručuje spolu s výpovědí, a případně podat odpor ve stanovené lhůtě (§ 373).