(1) Skutečný výkon činnosti v civilní službě nesmí překročit týdenní pracovní dobu stanovenou v pracovněprávních předpisech pro obdobnou práci; do skutečného výkonu činnosti se nezapočítává doba služební pohotovosti.
(2) Doba skutečného výkonu činnosti a doba nařízené služební pohotovosti tvoří služební směnu. Občan má nárok na nepřetržitý odpočinek mezi dvěma služebními směnami v rozsahu nejméně 8 hodin a jednou týdně na nepřetržitý odpočinek v rozsahu nejméně 24 hodin.
(3) Vedoucí organizace může nařídit občanu služební pohotovost; přitom musí být občanu zachována doba nepřetržitého odpočinku podle odstavce 2.
(1) Řádná dovolená se občanům v civilní službě poskytuje v rozsahu odpovídajícímu dovolené vojáka v základní službě.
(2) Dobu čerpání řádné dovolené určuje vedoucí organizace.
(3) Vedoucí organizace může občanu v civilní službě poskytnout zvláštní dovolenou z důvodů a v rozsahu, které odpovídají zvláštní dovolené poskytované vojákům v základní službě.
O odpovědnosti občana v civilní službě za škodu způsobenou organizaci a o odpovědnosti organizace za škodu způsobenou občanovi v civilní službě platí přiměřeně právní předpisy upravující odpovědnost za škodu mezi vojáky základní služby a vojenskou správou.