78/1966 Sb. · 13 paragrafů
Odměny je třeba poskytnout bezprostředně po tom, kdy byly práce, za které jsou určeny, ukončeny a kladně zhodnoceny. U rozhodujících úkolů, které sledují zvýšení efektivnosti výroby, se přizná za včasné a kvalitní zpracování úkolu jen část odměn; další část se přizná teprve po ověření, že bylo dosaženo předpokládaného výsledku.
Ústřední orgány (krajské národní výbory) mohou si při rozpisu mzdového fondu na podřízené organizace vytvořit pro vlastní dispozici přiměřenou rezervu pro odměny vedoucím těchto organizací a dalším pracovníkům za splnění pracovních úkolů, které svým významem přesahují rámec příslušné organizace.
Odměny se vyplácejí ze mzdového fondu příslušné organizace. Úhrn prostředků určených na odměny v roce 1966 nesmí klesnout pod dosavadní úroveň. V dalších letech je třeba tuto úroveň postupně zvyšovat tak, aby prostředky na odměny činily nejméně 5 % mzdového fondu organizace.
Odměnu podle těchto směrnic nelze poskytnout pracovníku, jemuž byla za tutéž práci poskytnuta odměna podle jiného předpisu.*)
Těmito směrnicemi se nahrazuje dosavadní úprava o poskytování jednorázových peněžitých odměn podle usnesení vlády ze dne 5. ledna 1963 č. 6, o zásadách pro prohloubení osobní hmotné zainteresovanosti pracovníků státního aparátu na plnění státního plánu a některých dalších významných úkolů.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr-předseda:
Ing. Sucharda v. r.
*) Např. podle pravidel pro odměňování funkcionářů a pracovníků národních výborů za mimořádné zásluhy z fondu rezerv a rozvoje hospodářství národních výborů vydaných ministerstvem vnitra na základě § 80 vládní vyhlášky č. 90/1965 Sb.