Elektrisační zákon

(1) Závodní energetické dílo nebo jeho část nesmějí být zrušeny, dlouhodobě zastaveny nebo přemístěny bez souhlasu výkonného orgánu krajského národního výboru.

(2) Ministerstvo energetiky může stanovit, že pro některá díla, zejména díla menšího hospodářského významu, není souhlasu podle předchozího odstavce třeba.

Výkonný orgán krajského národního výboru může nařídit, vyžaduje-li to naléhavá potřeba v zásobování národního hospodářství a obyvatelstva elektřinou, aby závodní energetické dílo, jehož provoz byl zastaven, bylo opět uvedeno do provozu; přitom určí, přihlížeje k hospodárnosti, vlastníku (správci) díla technické a hospodářské podmínky a způsob uvedení díla do provozu.

(1) Odběratelé elektřiny ve velkém a organisace socialistického sektoru, i když neodebírají elektřinu ve velkém, jsou povinni přizpůsobit odběr elektřiny současné energetické situaci, dbát přitom pokynů dodavatele, užívat elektřiny hospodárně a upravit podle toho svá zařízení a spotřebiče.

(2) Odběratelé elektřiny ve velkém jsou též povinni plánovat a provádět opatření technicky a hospodářsky účelná k lepšímu využití elektřiny, zejména jsou povinni vytvářet progresivní normy spotřeby elektřiny a upravovat a registrovat zatížení podle pokynů dodavatele.

(3) Ministerstvo energetiky upravuje hospodaření elektřinou směrnicemi, které vydává v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

Ministerstvo energetiky, organisace jím pověřené a výkonné orgány národních výborů jsou oprávněny požadovat od provozovatelů energetických děl a od odběratelů elektřiny informace a podklady, nutné k plánování a řízení výroby, rozvodu a spotřeby elektřiny.

Organisace v působnosti ministerstva energetiky dodávají elektřinu v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství na základě sjednané smlouvy všem odběratelům, u nichž jsou splněny podmínky pro účelné a hospodárné připojení jejich zařízení k zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, vyhovuje-li zařízení odběratele bezpečné a hospodárné dodávce a nebrání-li tomu okolnosti, které dodavatel nemohl bez svého zavinění odvrátit ani zdolat.

Energetické podniky připojují odběrná elektrická zařízení k zařízením pro veřejný rozvod elektřiny v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství podle připojovacích podmínek, které stanoví ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

(1) Podmínky pro dodávku a odběr elektřiny v drobném a ve velkém stanoví ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

(2) Podmínky mohou stanovit zejména:

a) povinnost odběratele složit přiměřenou jistotu na odběr elektřiny a pronajatá měřicí zařízení;

b) povinnost zaplatit určitou peněžitou částku jako náhradu škody, jejíž výši nelze přesně zjistit, nebo jako náhradu za způsobené drobné škody na zařízeních energetických podniků;

c) případy, ve kterých může dodavatel přerušit nebo zastavit dodávku elektřiny.

Při změně napětí nebo druhu elektřiny, prováděné v zájmu technického rozvoje nebo sjednocení energetického systému, jsou vlastníci připojených odběrných rozvodných zařízení a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve stanovených přiměřených lhůtách svá zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly uvedeným změnám.

(1) Silnoproudá elektrická zařízení včetně elektrických spotřebičů musí vyhovovat požadavkům bezpečnosti a hospodárnosti podle zvláštních předpisů a státních technických norem.

(2) Silnoproudá elektrická zařízení včetně elektrických spotřebičů podléhají po stránce bezpečnosti odbornému technickému dozoru podle zvláštních předpisů.

Na odběrném rozvodném zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, nesmějí být prováděny žádné práce ani opatření bez předchozího souhlasu energetického podniku, na jehož zařízení pro veřejný rozvod elektřiny je odběrné rozvodné zařízení připojeno.

(1) Energetickým podnikům přísluší oprávnění:

a) stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, jakož i malé stanice do rozlohy 30 m2, s příslušenstvím (dále jen „vedení“), zejména zřizovat na nemovitostech podpěrné body, přepnout nemovitosti vodiči a umisťovat v nich vedení;

b) vstupovat a vjíždět při stavbě, provozování, opravách, změnách nebo odstraňování vedení na příjezdné, průjezdné a vedením přímo dotčené cizí nemovitosti;

c) odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející vedení (§§ 23 a 24).

(2) Za výkon oprávnění uvedených v předchozím odstavci nejsou energetické podniky povinny poskytovat náhradu. Je-li však vlastník nebo uživatel nemovitosti, která není ve státním socialistickém vlastnictví, zřízením vedení podstatně omezen v užívání nemovitosti, může žádat u orgánu, který je podle předpisů o povolování staveb příslušný pro povolení stavby energetického díla (dále jen „povolující orgán“), aby mu energetický podnik poskytl přiměřenou jednorázovou náhradu; žádost musí být pod ztrátou nároku podána do tří měsíců ode dne, kdy bylo dílo uvedeno do trvalého provozu (užívání).

(3) Oprávnění podle odstavce 1 vznikají povolením ke stavbě vedení a zanikají zrušením vedení. Nezřídil-li vedení energetický podnik, nabývá oprávnění podle odstavce 1 i jiná organisace státního socialistického sektoru, které bylo dáno povolení ke stavbě vedení (§ 32 odst. 1). Oprávnění podle odstavce 1 nabývají organisace státního socialistického sektoru také nabytím správy vedení.

(4) Je-li rozsah nebo obsah oprávnění podle odstavce 1 sporný, vymezí je povolující orgán.

(5) Povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v odstavci 1 vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno.

(1) Před výstavbou vedení jsou vlastníci (uživatelé) pozemků povinni v rozsahu a ve lhůtě stanovené v povolení ke stavbě energetického díla oklestit, po případě vykácet a odstranit na náklad energetického podniku stromoví, které by mohlo vedení ohrožovat.

(2) Uplyne-li tato lhůta marně, je energetický podnik oprávněn provést okleštění, po případě vykácení stromoví vlastním nákladem na nebezpečí vlastníka nebo uživatele pozemku.

(1) Za provozu vedení oklešťuje stromoví na svůj náklad v rozsahu nezbytně nutném pro plynulý a bezpečný provoz vedení energetický podnik, pokud nedojde s vlastníkem nebo uživatelem pozemku k jiné dohodě.

(2) Kácet a odstraňovat stromoví, které by mohlo ohrožovat vedení, jsou za provozu vedení povinni vlastníci a uživatelé pozemků na žádost energetického podniku a na jeho náklad, a to v přiměřené lhůtě jím určené. Uplyne-li tato lhůta marně, platí obdobně ustanovení § 23 odst. 2. Kácení stromoví, při kterém by mohlo být ohroženo vedení nebo jeho provoz, smí být prováděno jen v dohodě s energetickým podnikem a za dozoru osoby jím ustanovené.

(3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je energetický podnik sám oprávněn vykácet stromoví v rozsahu nezbytně nutném pro plynulý a bezpečný provoz vedení, je však povinen uvědomit o tom neprodleně vlastníka (uživatele) pozemku.

Při výkonu oprávnění podle §§ 22 až 24 jsou energetické podniky a jimi pověřené osoby povinny co nejvíce šetřit nemovitostí, jakož i práv vlastníka nebo uživatele.

(1) Věcná břemena podle ustanovení § 22 postihují i národní majetek; nezapisují se do pozemkových knih a neplatí o nich předpisy o promlčení a vydržení.

(2) Ocitne-li se věcné břemeno změnou okolností, za kterých vzniklo, v hrubém nepoměru k výhodě energetického podniku, lze se domáhat, aby energetický podnik vedení změnil nebo přeložil. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o změně (přeložení) a o úhradě nákladů s tím spojených výkonný orgán krajského národního výboru.

(1) Pokud pro účely stanovené tímto zákonem nestačí oprávnění podle předchozích ustanovení, lze nemovitosti a práva vyvlastnit, nedojde-li k dohodě.

(2) Pro rozsah vyvlastnění, pro vyvlastňovací řízení a náhradu za vyvlastnění, pro vstup na vyvlastňovanou nemovitost a pro její užívání před zahájením vyvlastňovacího řízení platí, není-li stanoveno nic jiného, obdobně předpisy o územním plánování a výstavbě obcí.

(1) Za skutečnou škodu způsobenou na nemovitosti nebo jejím příslušenství při stavbě, provozu, opravách, změně nebo odstraňování vedení náleží poškozenému vlastníku nebo uživateli nemovitosti náhrada.

(2) Nedojde-li o náhradě škody k dohodě, rozhodne o náhradě výkonný orgán okresního národního výboru, v jehož územním obvodu došlo ke škodě, na žádost, kterou musí poškozený podat do 30 dnů ode dne, kdy zjistil rozsah škody, nejpozději však do 6 měsíců ode dne vzniku škody; nepodá-li žádost v těchto lhůtách, nárok zaniká.

(1) Při styku energetického díla s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními je třeba dbát plynulosti a bezpečnosti provozu jak energetických děl, tak i komunikací, vedení, vod, vodohospodářských děl a zařízení, jakož i možnosti jejich řádného udržování.

(2) Podrobné podmínky styku energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními, pokud je nestanoví státní technické normy, upraví pravidla, která vydá ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

(1) Energetická díla se chrání ochrannými pásmy. V nich jsou v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy zakázány nebo omezeny stavby, zařízení, úpravy povrchu a porosty, které by ohrožovaly energetická díla a jejich plynulý a bezpečný provoz. Stejným způsobem mohou být zakázány nebo omezeny některé činnosti v ochranných pásmech nebo v jejich blízkosti.

(2) Povinnosti a omezení v ochranných pásmech nebo v jejich blízkosti vznikají povolením ke stavbě energetického díla; zanikají zrušením díla.

(3) Je-li rozsah ochranných pásem nebo míra povinností a omezení sporná, vymezí je povolující orgán.

Při projektování a výstavbě energetických děl je nutno dbát toho, aby byly co nejvíce vyloučeny škodlivé vlivy na zemědělské a lesní hospodářství a na přírodní prostředí, aby byly šetřeny chráněné části přírody, vegetace potřebná pro hygienickou ochranu a kulturní památky.

(1) Ustanovení §§ 22 až 28 platí obdobně i pro jiné organisace státního socialistického sektoru než energetické podniky, pokud zřizují nebo provozují na cizích nemovitostech vedení pro své vlastní provozy nebo zařízení pro veřejné elektrické osvětlení.

(2) Ustanovení §§ 29 až 31 platí i pro zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny, která zřizují nebo provozují jiné organisace státního socialistického sektoru než energetické podniky mimo obvod vlastního objektu (vlastní nemovitosti).

(1) Pro přenosná zařízení pro rozvod elektřiny platí přiměřeně ustanovení §§ 17, 20, 21 a 28.

(2) O podmínkách styku přenosného zařízení s cizími nemovitostmi rozhodne, nedojde-li k dohodě, výkonný orgán okresního národního výboru.

(3) Při styku přenosného zařízení s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními platí obdobně ustanovení § 29.

(1) Dnem počátku účinnosti tohoto zákona vznikají oprávnění a povinnosti podle §§ 22 až 26 i ve prospěch vedení [§ 22 odst. 1 písm. a)] ve správě energetických podniků, která byla zřízena přede dnem počátku účinnosti tohoto zákona.

(2) Ustanovení o ochranných pásmech (§ 30) platí ode dne počátku účinnosti tohoto zákona i pro energetická díla, jakož i pro zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny uvedená v § 32 odst. 2, která byla zřízena přede dnem počátku účinnosti tohoto zákona.

(1) Pokud elektrické přípojky nízkého napětí nebo jejich části jsou ve vlastnictví někoho jiného než státu, přecházejí dnem počátku účinnosti tohoto zákona do vlastnictví státu a správy energetického podniku, v jehož rozvodné oblasti jsou zřízeny.

(2) Pokud odběrná rozvodná zařízení nebo jejich části, jež jsou připojeny na přípojku nízkého napětí, jsou ve vlastnictví státu a správě energetických podniků, přecházejí s výjimkou měřicích přístrojů dnem počátku účinnosti tohoto zákona do vlastnictví majitelů nemovitostí, jejichž připojení slouží.

(3) Přechod vlastnictví podle odstavců 1 a 2 je bezúplatný.

(4) Podle zásad uvedených v odstavcích 1 a 2 přechází dnem počátku účinnosti tohoto zákona i správa národního majetku, pokud jde o elektrické přípojky nízkého napětí a odběrná rozvodná zařízení na ně připojená.

Soukromí vlastníci staveb a zařízení, které budou připojeny k zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, jsou povinni přispívat v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy na úhradu nákladů spojených s vybudováním zařízení pro veřejný rozvod elektřiny nízkého napětí a elektrických přípojek.

Výkonné orgány krajských národních výborů mohou pověřit prováděním úkolů, které jim příslušejí podle tohoto zákona, výkonné orgány národních výborů nižších stupňů, jestliže se tím docílí účelnějšího nebo hospodárnějšího plnění těchto úkolů.

Vláda může stanovit nařízením, že se tento zákon nebo některá jeho ustanovení vztahují i na jinou energii než elektrickou nebo na jiná energetická díla než pro výrobu nebo rozvod elektřiny.

(1) Vláda stanoví rozsah ochranných pásem energetických děl, povinnou úpravu ochranných pásem a druhy činnosti, které v nich nebo v jejich blízkosti jsou omezeny nebo zakázány, po případě může vydat další předpisy k provedení tohoto zákona.

(2) Podrobnější předpisy k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

(3) Podmínky a rozsah povinnosti platit příspěvek podle § 36, jakož i řízení o vyměřování a vybírání příspěvku, upraví ministr financí v dohodě s ministrem energetiky.

(1) Zrušují se předpisy, které odporují tomuto zákonu, zejména:

a) zákon č. 438/1919 Sb., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících;

b) zákon č. 187/1922 Sb., o zápisu elektrických vedení všeužitečných elektrických podniků do pozemkových knih;

c) zákon č. 273/1949 Sb., o soustavné elektrisaci venkova,

jakož i předpisy vydané k jejich provedení.

(2) Nedotčeny zůstávají zejména tyto předpisy:

a) vládní nařízení č. 47/1952 Sb., o státní energetické inspekci;

b) vládní nařízení č. 53/1952 Sb., o zajištění bezpečnosti a hospodárnosti provozu některých technických zařízení;

c) vládní nařízení č. 9/1953 Sb., o hlavních energeticích,

jakož i předpisy vydané k jejich provedení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1958; provedou jej všichni členové vlády.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Dolanský v. r.

Kopecký v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Poláček v. r.

Barák v. r.

Ing. Šimůnek v. r.

Dr. Kyselý v. r.

Plojhar v. r.

Dr. Šlechta v. r.

Bakuľa v. r.

David v. r.

Ďuriš v. r.

Krajčíř v. r.

Krosnář v. r.

Machačová v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Tesla v. r.

Uher v. r.

Beran v. r.

Jonáš v. r.

Reitmajer v. r.

Dr. Škoda v. r.

Ing. Černý v. r.

Dvořák v. r.

Dr. Kahuda v. r.

generál plukovník Lomský v. r.

Dr. Neuman v. r.

Ouzký v. r.

Pospíšil v. r.

Ing. Púčik v. r.

Dr. Vlasák v. r.

Zatloukal v. r.