§ 72 zákon, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů – „Ústavní stížnost
Zákon, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů · 83/2004 Sb. · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 72 zákona 83/2004 definuje, kdo a za jakých podmínek může podat ústavní stížnost k ochraně svých základních práv a svobod, a stanovuje lhůty pro její podání. Můžete podat ústavní stížnost, pokud jste fyzická nebo právnická osoba a tvrdíte, že vám bylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci. (§ 72 zákona č. 83/2004 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: „Ústavní stížnost
- Týká se: soud, obec
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k…“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „…k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených…“
- Judikatura: na § 72 odkazuje 61 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 83/2004 Sb.
(1) Ústavní stížnost jsou oprávněni podat
a) fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci (dále jen „zásah orgánu veřejné moci“) bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem (dále jen „ústavně zaručené základní právo nebo svoboda“),
b) zastupitelstvo obce nebo vyššího územního samosprávného celku (dále jen „územní samosprávný celek“) podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy, jestliže tvrdí, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno zaručené právo územního samosprávného celku na samosprávu.
(2) Není-li v tomto zákoně uvedeno jinak, platí pro ústavní stížnost obecná ustanovení tohoto zákona o návrhu a pro toho, kdo ústavní stížnost podává (dále jen „stěžovatel“), obecná ustanovení tohoto zákona o navrhovateli.
(3) Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
(4) Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
(5) Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.
(6) K ústavní stížnosti musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, popřípadě také kopie rozhodnutí o odmítnutí mimořádného opravného prostředku z důvodu uvedeného v odstavci 4. Domáhá-li se stěžovatel ochrany svého práva také jinak než procesním prostředkem podle odstavce 3, je povinen o tom Ústavní soud bez odkladu vyrozumět.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Můžete podat ústavní stížnost, pokud jste fyzická nebo právnická osoba a tvrdíte, že vám bylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci.
- Územní samosprávný celek (obec, kraj) může podat ústavní stížnost, pokud tvrdí, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno jeho právo na samosprávu.
- Lhůta pro podání ústavní stížnosti je 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku (např. odvolání, dovolání), který vám zákon k ochraně práva poskytuje.
- Pokud vám zákon neposkytuje žádný procesní prostředek, můžete podat ústavní stížnost do 60 dnů ode dne, kdy jste se o zásahu orgánu veřejné moci dozvěděli, nejpozději však do jednoho roku od data zásahu.
- K ústavní stížnosti musíte přiložit kopii rozhodnutí o posledním procesním prostředku.
Příklad
Pan Novák se domnívá, že rozhodnutí soudu v jeho sporu o pozemek porušilo jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces. Poté, co mu bylo doručeno rozhodnutí Nejvyššího soudu, které je posledním opravným prostředkem, má 60 dnů na podání ústavní stížnosti.
Na co si dát pozor
- Lhůta pro podání ústavní stížnosti je striktně 60 dnů.
- Pokud mimořádný opravný prostředek (např. dovolání) byl odmítnut jako nepřípustný z důvodů závislých na uvážení orgánu, můžete podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o odmítnutí mimořádného opravného prostředku.
- Pokud neexistuje žádný procesní prostředek, je lhůta pro podání ústavní stížnosti omezena jedním rokem od data zásahu, i když jste se o něm dozvěděli později.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 72
Jak soudy aplikují § 72
Uvedený princip subsidiarity se před nabytím účinnosti zákona č. 404/2012 Sb. neuplatnil bezvýjimečně, neboť stěžovatel nebyl povinen vyčerpat mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (srov. ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu ve znění zákona č. 83/2004 Sb.). Záleželo tak jen na rozhodnutí stěžovatele, zda takovýto prostředek využije.
Výše popsaný princip subsidiarity se před nabytím účinnosti zákona č. 404/2012 Sb. neuplatnil bezvýjimečně, neboť stěžovatel nebyl povinen vyčerpat mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (srov. ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 83/2004 Sb.), a tak bylo jen na rozhodnutí stěžovatele, zda takovýto prostředek využije.
… o Ústavním soudu, ve znění novely provedené zákonem č. 404/2012 Sb., který se použije v dané věci, je podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti proti napadenému rozsudku i využití mimořádného opravného prostředku, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 83/2004 Sb.). V občanském soudním řízení je takovýmto prostředkem dovolání přípustné podle § 237 občanského soudního řádu, ve znění novely provedené zákonem č. 404/2012 Sb., v …
Související
§ 72 Ústavní stížnost (Zákon o Ústavním soudu)§ 64 Řízení ve věcech politických stran a politick (Zákon o organizaci Ústavního soudu České)§ 55 (Zákon o organizaci Ústavního soudu České)§ 75 Nepřípustnost ústavní stížnosti (Zákon o Ústavním soudu)§ 77 Zastavení řízení (Zákon o Ústavním soudu)