Stručně: Paragraf 10 zákona č. 84/1969 Sb. stanovuje, že odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody mají vedle zákonných povinností i povinnosti uložené tímto zákonem, přičemž jejich občanská práva mohou být omezena pouze tehdy, je-li to v rozporu s účelem trestu nebo je-li výkon těchto práv v dané situaci nemožný.
§ 10 Práva a povinnosti odsouzených ve výkonu trestu
Odsouzení mají vedle povinností vyplývajících ze zákonů a jiných předpisů též povinnosti uložené podle tohoto zákona. Po dobu výkonu trestu mohou být odsouzeným omezena pouze ta občanská práva, jejichž výkon by byl v rozporu s účelem výkonu trestu (§ 1) nebo která nemohou být vzhledem k výkonu trestu uplatněna.
Paragraf 10 zákona č. 84/1969 Sb. stanovuje, že odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody mají vedle zákonných povinností i povinnosti uložené tímto zákonem, přičemž jejich občanská práva mohou být omezena pouze tehdy, je-li to v rozporu s účelem trestu nebo je-li výkon těchto práv v dané situaci nemožný.
Co to znamená v praxi
Odsouzení musí dodržovat nejen obecné zákony a předpisy, ale i specifická pravidla a nařízení platná pro výkon trestu odnětí svobody.
Ne všechna občanská práva odsouzených jsou automaticky omezena; omezení se týká pouze těch práv, která by narušovala účel trestu (např. výchovu k řádnému životu) nebo která nelze objektivně vykonávat ve vězeňském prostředí.
Rozsah omezení občanských práv je vázán na účel výkonu trestu, což znamená, že omezení by měla být odůvodněná a přiměřená.
Na co si dát pozor
Omezení občanských práv odsouzených musí být vždy v souladu s účelem výkonu trestu, nikoli svévolná.
Zákon předpokládá, že některá práva nelze uplatnit vzhledem k samotné povaze výkonu trestu (např. právo na svobodný pohyb).