Zákon o advokacii

Sněmu přísluší

a) volit z advokátů členy a náhradníky představenstva, kontrolní rady, kárné komise a odvolací kárné komise. Členy těchto orgánů Komory sněm také tajným hlasováním odvolává,

b) schvalovat stavovským předpisem organizační řád Komory a zkušební řád Komory,

c) zřizovat stavovským předpisem sociální fond Komory, popřípadě i jiné fondy a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání,

d) stanovit pravidla tvorby a čerpání Garančního fondu Komory,

e) schvalovat stavovským předpisem výši plateb advokátů podle § 30 odst. 1, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem,

f) schvalovat stavovským předpisem výši náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem,

g) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory,

h) rušit nebo měnit rozhodnutí představenstva, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3. Práva, která ze zrušeného rozhodnutí představenstva vznikla advokátům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena,

i) schvalovat volební řád (§ 49 odst. 2) a svůj jednací řád,

j) schvalovat stavovské předpisy přijaté představenstvem v případech, které si vyhradí, a

k) usnášet se ve všech dalších věcech, které si vyhradí, s výjimkou rozhodování v kárném řízení.

(1) Představenstvo je výkonným orgánem Komory.

(2) Představenstvo má jedenáct členů a pět náhradníků.

(3) Představenstvu přísluší rozhodovat o

a) vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. a), c) a e),

b) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z důvodu nesplňování podmínky uvedené v § 37 odst. 1 písm. c),

c) pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a) a c) nebo § 9 odst. 3,

d) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) a c) nebo § 9 odst. 3,

e) zrušení rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 55 odst. 7,

f) zrušení rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie pozastaven podle § 55 odst. 8,

g) předběžném odejmutí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu podle § 25b odst. 1 a 2,

h) předběžném pozastavení výkonu činnosti podle § 56a, a to na základě návrhu kontrolní rady.

(4) Představenstvu dále přísluší

a) volit ze svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedy Komory. Jeden místopředseda volený z advokátů se sídlem v územní působnosti pobočky Komory dohlíží na činnost pobočky. Počet místopředsedů Komory určí organizační řád,

b) přijímat stavovské předpisy, vyjma stavovských předpisů, jejichž schválení podle tohoto zákona nebo usnesení sněmu přísluší sněmu. Pokud si však sněm vyhradil schválení stavovského předpisu přijatého představenstvem [§ 43 písm. i)], pozbude tento stavovský předpis platnosti, neschválí-li jej nejbližší sněm; práva, která z tohoto stavovského předpisu vznikla, však nemohou být dotčena,

c) vydávat Věstník,

d) hospodařit s prostředky sociálního fondu Komory, popřípadě dalších fondů Komory,

e) svolávat sněm,

f) vyjadřovat se ke kárnému řádu,

g) spravovat majetek Komory,

h) zajišťovat publikační, dokumentační, vzdělávací a studijní činnost Komory,

i) činit veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory, jakož i provádět další činnost podle tohoto zákona, pokud nepřísluší jiným orgánům Komory.

(5) Představenstvo je povinno informovat pravidelně advokáty o činnosti orgánů Komory.

(6) Představenstvo se schází zpravidla jednou měsíčně; zasedání představenstva svolává předseda Komory.

(1) Předseda Komory jedná jménem Komory ve všech věcech.

(2) Předsedovi Komory přísluší rozhodovat

a) o určení advokáta podle § 18a až 18c a o zrušení určení advokáta podle § 18c odst. 7,

b) o určení zástupce advokáta podle § 27 odst. 1,

c) o určení nástupce advokáta § 27 odst. 4,

d) o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. b), d) a § 10 odst. 1,

e) o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z důvodu nesplňování podmínek uvedených v § 37 odst. 1 písm. a), b) a d),

f) o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a § 10 odst. 1,

g) o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 z důvodu uvedeného v § 9 odst. 2 písm. b),

h) o pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování právních služeb podle tohoto zákona podle § 35m odst. 6,

i) o vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů podle § 35m odst. 8,

j) v dalších věcech stanovených tímto zákonem.

(3) Předseda Komory provádí záznamy v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů a v seznamu evropských advokátů.

(4) Předseda Komory je oprávněn činit další opatření nebo rozhodnutí, která jsou svěřena do jeho působnosti tímto zákonem nebo stavovským předpisem. V době mezi zasedáními představenstva je předseda Komory oprávněn činit i jiná opatření nebo rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, pokud nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory.

(1) Kontrolní rada je kontrolním orgánem Komory.

(2) Počet členů kontrolní rady stanoví organizační řád.

(3) Kontrolní rada volí ze svých členů a odvolává předsedu kontrolní rady, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kontrolní rady. Předseda kontrolní rady je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce.

(4) Kontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů včetně zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud souvisejí s výkonem advokacie nebo s činností Komory, jakož i stavovských předpisů jinými orgány Komory, zaměstnanci Komory, advokáty, evropskými advokáty a advokátními koncipienty. Advokáti, evropští advokáti a advokátní koncipienti jsou povinni předložit členům kontrolní rady veškeré jimi požadované písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s poskytováním právních služeb nebo, není-li to dobře možné, umožnit členům kontrolní rady přístup k nim; stejnou povinnost mají jiné orgány Komory a zaměstnanci Komory, pokud jde o písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s jejich činností.

(5) Kontrolní rada plní úkoly Komory stanovené zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a daňovým řádem; podrobnosti o postupu kontrolní rady a o povinnostech advokátů vyplývajících z těchto zvláštních právních předpisů stanoví stavovský předpis.

(6) Kontrolní rada rozhoduje o nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení se s obsahem listin podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů.

(7) Má-li kontrolní rada za to, že rozhodnutí, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3, nebo jiné opatření představenstva, včetně jím přijatého stavovského předpisu, je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením sněmu, je oprávněna jeho výkon pozastavit; pozastavení však pozbude platnosti, pokud představenstvo pozastavené rozhodnutí potvrdí dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Kontrolní rada je oprávněna pozastavit i výkon potvrzeného rozhodnutí; pozastaví-li takto potvrzené rozhodnutí, je povinna požádat současně představenstvo o svolání sněmu k rozhodnutí podle § 43 písm. g).

(1) Kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným řádem v kárném řízení.

(2) Počet členů kárné komise stanoví organizační řád.

(3) Kárná komise volí ze svých členů a odvolává předsedu kárné komise, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kárné komise. Předseda kárné komise jmenuje z členů kárné komise členy kárných senátů (§ 33 odst. 1).

(1) Odvolací kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným řádem v kárném řízení.

(2) Počet členů odvolací kárné komise stanoví organizační řád.

(3) Členem odvolací kárné komise může být zvolen advokát, který dosáhl věku 40 let a byl členem představenstva, kontrolní rady, nebo kárné komise po dobu nejméně 3 let.

(4) Odvolací kárná komise volí ze svých členů a odvolává předsedu odvolací kárné komise, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy odvolací kárné komise. Předseda odvolací kárné komise jmenuje z členů odvolací kárné komise členy odvolacích senátů (§ 35 odst. 2).

(1) Zkušební komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a advokátním zkušebním řádem.

(2) Členem zkušební komise může být pouze advokát, soudce nebo odborník z právní teorie nebo praxe.

(3) Zkušební komise volí ze svých členů a odvolává předsedu zkušební komise, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy zkušební komise.

(1) Volební období představenstva, kontrolní rady, kárné komise a odvolací kárné komise (dále jen „volené orgány“) je čtyřleté, avšak neskončí dříve, než sněm zvolí nové členy těchto orgánů Komory.

(2) Volby členů a náhradníků orgánů Komory se konají na základě rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním.

(3) Členství advokáta ve volených orgánech zaniká

a) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého,

b) vyškrtnutím ze seznamu advokátů,

c) pozastavením výkonu advokacie,

d) odvoláním, nebo

e) dnem voleb do orgánů Komory.

(4) Funkce ve volených orgánech jsou čestné; za jejich výkon přísluší jen náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času.

(1) Organizaci Komory, způsob rozhodování jejích orgánů a postavení jejich členů a náhradníků stanoví organizační řád a další stavovské předpisy.

(2) Zásady, podmínky a organizaci voleb do orgánů Komory, jakož i odvolání jejich členů, stanoví volební řád.

(1) Komora zajišťuje vzdělávání advokátů v oblasti mediace a zajišťuje pro ně zkoušky mediátorů podle zákona o mediaci.

(2) Není-li dále uvedeno jinak, použijí se pro obsah zkoušky a její náležitosti obdobně ustanovení zákona o mediaci.

(3) Komora umožní do 6 měsíců od doručení žádosti vykonat po uhrazení poplatku ve výši 5 000 Kč zkoušku mediátora každému advokátovi; pokud advokát požaduje vykonat rovněž zkoušku z rodinné mediace, činí poplatek 10 000 Kč. Poplatek je příjmem Komory.

(4) Advokát, který byl zapsán do seznamu mediátorů, je povinen tuto skutečnost oznámit do 1 týdne Komoře; Komora tuto skutečnost bez zbytečného odkladu zaznamená do seznamu advokátů nebo seznamu evropských advokátů. Na žádost advokáta, který byl zapsán do seznamu mediátorů, zaznamená Komora v seznamu advokátů nebo seznamu evropských advokátů jeho zaměření v oblasti mediace.

(1) Zapsaný mediátor, který je advokátem, a hostující mediátor, který je evropským advokátem, jsou kárně odpovědní za kárné provinění.

(2) Kárným proviněním podle odstavce 1 je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených mediátorovi zákonem o mediaci.

(3) Zapsanému mediátorovi, který je advokátem, lze za kárné provinění uložit

a) napomenutí,

b) veřejné napomenutí,

c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené jiným právním předpisem, nebo

d) dočasný zákaz poskytování služeb mediátora uložený na dobu 6 měsíců až 5 let.

(4) Hostujícímu mediátorovi, který je evropským advokátem podle jiného právního předpisu, lze za kárné provinění uložit

a) napomenutí,

b) veřejné napomenutí, nebo

c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené jiným právním předpisem.

(5) O uložení kárného opatření podle odstavce 3 písm. d) je Komora povinna bezodkladně informovat Ministerstvo spravedlnosti.

(6) Pro kárné řízení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona upravující kárnou odpovědnost advokáta.

(1) Komora je povinna do 30 dnů předložit Ministerstvu spravedlnosti veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány.

(2) Má-li ministr spravedlnosti za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu se zákonem, je oprávněn podat návrh na jeho přezkoumání soudem.

(1) Ministerstvo spravedlnosti vydává právním předpisem po předchozím vyjádření Komory kárný řád.

(2) Ministr spravedlnosti je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce.

(3) Ministr spravedlnosti je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo ze seznamu evropských advokátů anebo o pozastavení výkonu advokacie advokátů nebo evropských advokátů.

Ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise Komory, a to nejméně jednu třetinu jejích členů na návrh Komory a jednu třetinu jejích členů na návrh Nejvyššího soudu. Ministr spravedlnosti na návrh Komory člena zkušební komise odvolá, přestal-li splňovat podmínky stanovené pro způsobilost být členem zkušební komise, nebo z jiných vážných důvodů.

Ministerstvo spravedlnosti oznamuje sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b).

(1) Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad činností advokátů, evropských advokátů a advokátních koncipientů podle § 25a a nad činností advokátů podle § 25c.

(2) Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad rozhodovací činností Komory podle § 18a a 18b a nad rozhodovací činností Komory podle § 18c, byl-li advokát určen k poskytnutí právní služby spočívající v zastoupení v řízení před orgány veřejné správy a v řízení před Ústavním soudem.

(3) Za účelem výkonu státního dohledu podle odstavce 2 je Komora povinna umožnit Ministerstvu spravedlnosti přístup do seznamu žadatelů.

(4) Určí-li Komora advokáta v rozporu s podmínkami podle § 18a až 18c, je povinna nahradit státu neoprávněně vyplacené náklady na právní pomoc.

Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vydá vyhlášku k provedení § 5d odst. 1, § 25a odst. 2, § 35m odst. 3 a § 37 odst. 2.

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) v rozporu s § 2 odst. 3 nabídne poskytnutí právní služby, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1,

b) v rozporu s § 2 odst. 3 poskytne právní službu opakovaně a za úplatu, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1,

c) v rozporu s § 2 odst. 3 sám nebo prostřednictvím jiného za úplatu obstará, zprostředkuje nebo nabídne obstarání anebo zprostředkování poskytnutí právní služby osobou, která není oprávněna k jejich poskytování podle § 2 odst. 1, nebo

d) v rozporu s § 12 odst. 5 použije označení „advokát“, „advokátní kancelář“ nebo odvozené tvary těchto označení, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takových označení, nebo jiným způsobem vyvolá klamavý dojem, že jde o advokáta nebo advokátní kancelář.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),

b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), nebo

c) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit zákaz činnosti do 1 roku.

(4) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo spravedlnosti.

(1) Advokát je oprávněn spravovat cizí majetek, včetně přijímání peněžních prostředků do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám a vykonávat funkci insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu17).

(2) Ustanovení části druhé hlav druhé a třetí tohoto zákona se použijí pro činnost advokáta podle odstavce 1, jakož i pro další činnosti advokátů vykonávané podle zvláštních předpisů17a) přiměřeně. Advokát nemá povinnost mlčenlivosti podle § 21 ohledně skutečností, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce; ustanovení zvláštního právního předpisu17b) o povinnosti mlčenlivosti insolvenčního správce tím nejsou dotčena.

(1) Správu cizího majetku advokát vykonává na základě písemné smlouvy uzavřené mezi ním a klientem.

(2) Klient je povinen uhradit advokátovi náklady se správou majetku uvedeného v odstavci 1.

(3) Smlouvu o správě majetku, kopie klientem předložených dokladů, plnou moc udělenou mu klientem, popřípadě další listiny vzniklé v souvislosti se správou majetku podle předchozích odstavců, uchovává advokát po dobu deseti let od ukončení správy.

(4) Další povinnosti advokáta při správě cizího majetku stanoví stavovský předpis.

(1) Advokát přijímá peněžní prostředky na základě písemné smlouvy do úschovy, aby je pro složitele opatroval a vydal je složiteli či oprávněnému. Ustanovení § 52f odst. 3 platí obdobně.

(2) Peněžní prostředky smí být uloženy pouze na zvláštním účtu advokátní úschovy u banky nebo pobočky zahraniční banky anebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „peněžní ústav“) označeném „advokátní úschova“, jehož majitelem je advokát (dále jen „účet úschovy“). Pokud advokát vykonává advokacii ve sdružení, může být majitelem účtu úschovy jiný společník sdružení. Pokud advokát vykonává advokacii jako společník společnosti, musí být majitelem účtu tato společnost.

(3) Advokát přijímá peněžní prostředky do úschovy pouze jejich vložením na účet úschovy, nebo bezhotovostním převodem na účet úschovy.

(4) Advokát je povinen vést na jednom účtu úschovy pouze jednu úschovu. Účet úschovy je advokát oprávněn použít opětovně pro jiné klienty teprve poté, co byla původní úschova zcela vypořádána v souladu se smlouvou podle odstavce 1.

(5) Advokát nesmí provádět úschovu ve vlastní věci. Na účet úschovy nesmí advokát uložit jiné peněžní prostředky než ty, které přijal do úschovy na základě smlouvy podle odstavce 1.

(1) Před přijetím peněžních prostředků na účet úschovy advokát písemně informuje složitele a oprávněného, je-li stranou smlouvy podle § 52g odst. 1, o

a) povinnosti přijmout převzaté peněžní prostředky pouze na účet úschovy,

b) podmínkách a omezeních při nakládání s peněžními prostředky na účtu úschovy,

c) povinnosti peněžního ústavu zaslat složiteli a oprávněnému potvrzení podle § 52j,

d) podmínkách změny údajů sdělených peněžnímu ústavu.

(2) Před přijetím peněžních prostředků na účet úschovy je advokát povinen elektronicky sdělit peněžnímu ústavu

a) kontaktní údaje složitele a oprávněného, je-li stranou smlouvy, pro účely odeslání potvrzení podle § 52j a § 52k odst. 5,

b) číslo účtů, na které má být převeden úrok z peněžních prostředků uložených na účtu úschovy.

(3) Změnu údajů sdělených peněžnímu ústavu podle odstavce 2 je advokát povinen bez zbytečného odkladu sdělit peněžnímu ústavu.

(1) Advokát je povinen s peněžními prostředky v úschově nakládat pouze za podmínek sjednaných ve smlouvě podle § 52g odst. 1.

(2) Advokát je oprávněn sdělit peněžnímu ústavu k účtu úschovy údaje o nové úschově podle § 52h odst. 2 nejdříve po vyplacení všech uložených peněžních prostředků a po ukončení předchozí úschovy.

(1) Peněžní ústav vystaví po obdržení údajů podle § 52h potvrzení o vedení účtu úschovy, které obsahuje číslo účtu úschovy a kontaktní údaje složitele a oprávněného, je-li stranou smlouvy.

(2) Peněžní ústav odešle potvrzení v elektronické formě složiteli a oprávněnému, je-li stranou smlouvy. Pokud dojde ke změně kontaktních údajů, zašle peněžní ústav nové potvrzení na kontaktní údaje původní i nové.

(3) Peněžní ústav neumožní, aby advokát vložil peněžní prostředky v hotovosti na účet úschovy. Peněžní ústav neumožní výběr peněžních prostředků v hotovosti z účtu úschovy.

(4) Peněžní ústav zašle složiteli a oprávněnému, je-li stranou smlouvy, potvrzení o převodu peněžních prostředků nebo jiných transakcí, které obsahuje

a) číslo účtu úschovy,

b) čísla účtů, na které byly peněžní prostředky převedeny, a výši částky, která na ně byla převedena.

(5) Peněžní ústav uchovává údaje o advokátní úschově po dobu 10 let.

(1) Komora vede elektronickou knihu úschov sloužící ke kontrole povinností advokáta při provádění úschov peněžních prostředků.

(2) Způsob vedení elektronické knihy úschov a povinnosti advokáta při odesílání údajů do elektronické knihy úschov, jakož i další povinnosti advokáta při úschově peněžních prostředků stanoví stavovský předpis.

(3) Převzal-li advokát peněžní prostředky do úschovy, je povinen bez zbytečného odkladu odeslat do elektronické knihy úschov tyto údaje

a) jméno, příjmení a evidenční číslo advokáta,

b) číslo účtu úschovy,

c) datum přijetí peněžních prostředků do úschovy; jde-li o opakující se plnění, datum přijetí prvního plnění,

d) informace sdělené advokátem peněžnímu ústavu podle § 52h.

(4) Po ukončení úschovy je advokát povinen bez zbytečného odkladu odeslat do elektronické knihy úschov datum vyplacení peněžních prostředků; je-li vyplacení peněžních prostředků provedeno více převody, uvede advokát datum posledního převodu.

(5) Komora elektronicky zašle potvrzení o uložení nového záznamu o úschově, o změně záznamu a o ukončení úschovy složiteli a oprávněnému, je-li stranou smlouvy.

(1) Má-li předseda kontrolní rady nebo pověřený člen kontrolní rady za to, že advokát při správě cizího majetku nebo advokátní úschově peněžních prostředků porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem, navrhne předseda kontrolní rady představenstvu předběžné pozastavení výkonu této činnosti.

(2) Představenstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o předběžném pozastavení výkonu této činnosti, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že advokát při správě majetku nebo advokátní úschově peněžních prostředků porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem.

(3) Rozhodnutí představenstva o předběžném pozastavení výkonu správy majetku nebo advokátní úschově peněžních prostředků zaniká

a) nebylo-li proti advokátovi, jemuž byl výkon správy majetku nebo advokátní úschovy peněžních prostředků předběžně pozastaven, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o předběžném pozastavení výkonu správy majetku nebo advokátní úschovy peněžních prostředků zahájeno kárné řízení v souvislosti se správou majetku nebo advokátní úschovou peněžních prostředků,

b) dnem právní moci rozhodnutí vydaného v kárném řízení vedeném proti advokátovi v souvislosti se správou majetku nebo advokátní úschovou peněžních prostředků.

(1) Peněžní ústav je povinen pro potřeby kontroly správy peněžních prostředků svěřených do úschovy advokáta sdělit Komoře na její písemnou žádost údaje o číslech účtů úschov advokáta nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách. Komora je povinna údaje získané podle předchozí věty zachovávat v tajnosti a chránit je před zneužitím.

(2) Komora požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem poskytne.

(3) Peněžní ústav není povinen poskytnout Komoře součinnost, není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem.

Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti advokáta ani peněžního ústavu podle zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(1) Stavovské předpisy upravují otázky svěřené jim tímto zákonem; dále se jimi upravují

a) poplatek za zkoušku a podrobnosti o jeho placení,

b) poplatek za zápis do seznamu advokátů a poplatek za zápis do seznamu evropských advokátů a podrobnosti o jejich placení,

c) podrobnosti o provádění plateb advokátů a usazených evropských advokátů podle § 30 odst. 1,

d) pravidla vydávání Věstníku,

e) podrobnosti o jednotlivých způsobech výkonu advokacie,

f) podrobnosti o poskytování právních služeb advokáty, popřípadě advokátními koncipienty,

g) podrobnosti o poskytování právních služeb evropskými advokáty,

h) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů, advokátních koncipientů a evropských advokátů, které jsou stanoveny tímto zákonem, vyjma práv a povinností v kárném řízení a v řízení podle § 55,

i) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů, advokátních koncipientů a evropských advokátů, které jsou stanoveny zvláštním právním předpisem, pokud souvisejí s výkonem advokacie,

j) povinnosti advokáta při poskytování právní služby podle § 18 až 18c.

(2) Komora vyhlašuje stavovské předpisy ve Věstníku; za den vyhlášení se považuje den uvedený v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího zpřístupnění.

(3) Stavovský předpis přijatý v souladu s tímto zákonem, který byl vyhlášen způsobem uvedeným v odstavci 2, se stává závazným pro advokáty, advokátní koncipienty a evropské advokáty třicátým dnem po vyhlášení, nestanoví-li stavovský předpis datum pozdější.

(4) Stavovské předpisy uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou závazné také pro žadatele o umožnění vykonání advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti nebo uznávací zkoušky.

(5) Ustanovení § 50 odst. 2 není odstavci 3 a 4 dotčeno.

(1) Advokátní zkouškou se prověřují znalosti z právního řádu České republiky, včetně schopností výkladu a použití právních předpisů na konkrétní případ, jakož i znalosti stavovských předpisů. Advokátní zkoušku lze vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském.

(2) Zkouškou způsobilosti se ověřují znalosti uvedené v odstavci 1, avšak s přihlédnutím ke skutečnosti, že žadatel o její vykonání již v některém z domovských států splnil podmínky k tomu, aby v tomto státě získal oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b). Zkoušku způsobilosti lze vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském.

(3) Uznávací zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů o poskytování právních služeb a základní znalosti o právním řádu České republiky; účelem uznávací zkoušky je i ověření znalostí stavovských předpisů. Uznávací zkoušku lze vykonat i v některém z cizích jazyků používaných běžně v mezinárodním styku.

(4) Advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky je možno vykonat v Praze a v Brně, popřípadě i v jiném místě určeném Komorou.

(5) Podrobnosti o advokátní zkoušce, zkoušce způsobilosti a uznávací zkoušce stanoví zkušební řád Komory.

(1) Ve věcech uvedených v § 44 odst. 3, § 45 odst. 2 a v § 46 odst. 6 postupují orgány Komory podle správního řádu15a), nestanoví-li tento zákon něco jiného. Ustanovení § 10 a 11, 13, 58 až 63, § 71 odst. 3 až 5, § 73 odst. 1, § 80 až 100, 103 až 129, 134 až 139, 141 až 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí.

(2) Účastník může být v řízení podle odstavce 1 zastoupen na základě plné moci pouze advokátem; opatrovníkem účastníka řízení může být ustanoven pouze advokát.

(3) V řízení podle odstavce 1 lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jakož i provádět jiné důkazy za podmínek uvedených v § 33 odst. 6.

(4) V řízení ve věcech, v nichž přísluší rozhodovat představenstvu (§ 44 odst. 3), se vždy nařídí ústní jednání; to neplatí ve věcech uvedených v § 25b odst. 3 a § 52l odst. 2, kde se ustanovení § 49 správního řádu nepoužije.

(5) Písemné vyhotovení rozhodnutí Komory, kterým se řízení podle odstavce 1 končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu8a); odůvodnění a poučení není třeba, bylo-li rozhodnutím vyhověno všem účastníkům v plném rozsahu.

(6) Doručené rozhodnutí Komory je v právní moci.

(7) Komora může na návrh advokáta zrušit rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a), pokud by další trvání pozastavení výkonu advokacie vzhledem k osobním poměrům advokáta, k okolnostem, které vyšly najevo po zahájení trestního stíhání, nebo k době, kdy došlo k zahájení trestního stíhání, ztratilo na významu nebo se stalo vůči advokátovi nepřiměřeně přísným; advokát je však oprávněn takový návrh podat nejdříve po jednom roce ode dne právní moci rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie. Ustanovení soudního řádu správního o uspokojení navrhovatele tím nejsou dotčena15b).

(8) Komora může na návrh kárného žalobce nebo i z moci úřední zrušit rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a) pozastaven, a ve věci znovu rozhodnout, pokud by vzhledem k okolnostem, které vyšly po tomto rozhodnutí najevo, byla ohrožena důvěra v další řádný výkon advokacie advokátem, proti němuž je trestní stíhání vedeno.

(9) Vykonatelné rozhodnutí je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů14).

(1) Ve věcech uvedených v § 18a až 18c postupuje Komora podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení § 13, § 15 odst. 4, § 18, 35, § 36 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2, § 47, 49, § 51 odst. 2, § 80 až 93, § 100 až 129, § 131, 133, § 137 až 139, § 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí.

(2) Rozhodnutí o nevyhovění žádosti musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí žalobu podle soudního řádu správního.

(3) Proti rozhodnutí Komory podle § 18a až 18c se nelze odvolat. Rozhodnutí Komory, které bylo oznámeno, je v právní moci.

(4) Při určení advokáta podle § 18a nebo 18b není advokát oprávněn nechat se zastoupit advokátním koncipientem.

(5) Při řízení nebo jiném postupu zastupitelského úřadu České republiky se § 18 odst. 2 a § 18a a 18c nepoužijí.

(6) Žadatelem podle § 18a nemůže být právnická osoba.

(1) Ten,

a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu advokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátů,

b) komu nebyly ve lhůtách stanovených tímto zákonem vydány osvědčení o zápisu advokátů nebo osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů, identifikační průkaz advokáta, identifikační průkaz usazeného evropského advokáta nebo identifikační průkaz advokátního koncipienta,

c) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno vykonat advokátní zkoušku, zkoušku způsobilosti nebo uznávací zkoušku,

d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu,

e) o němž nebyl ve lhůtě stanovené tímto zákonem proveden v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. a) nebo d),

f) o němž byl v rozporu s tímto zákonem proveden v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. b) nebo c),

je oprávněn obrátit se na soud, aby o jeho právu rozhodl.

(2) Spory o plnění dluhů vzniklých na základě povinností uvedených v § 30 odst. 1 projednává a rozhoduje soud.

(1) Záznamem v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů se rozumí vyznačení následujících skutečností:

a) zápis do seznamu advokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátů,

b) vyškrtnutí ze seznamu advokátů, ze seznamu advokátních koncipientů nebo ze seznamu evropských advokátů,

c) pozastavení výkonu advokacie nebo pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta,

d) zánik pozastavení výkonu advokacie nebo zánik pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta,

e) vydání identifikačního průkazu advokáta, identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta a identifikačního průkazu advokátního koncipienta,

f) další skutečnosti stanovené stavovským předpisem.

(2) Komora uveřejňuje záznamy podle odstavce 1 písm. a) až d) ve Věstníku.

(1) Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů vede Komora prostřednictvím informačního systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznamy jsou veřejně přístupné, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. b), d), e) a j).

(2) Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů obsahují o advokátech, advokátních koncipientech a evropských advokátech tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) rodné číslo, a není-li přiděleno, datum narození,

c) sídlo advokáta nebo usazeného evropského advokáta,

d) adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,

e) podobu,

f) identifikátor datové schránky,

g) telefonní kontakt,

h) identifikační číslo osoby,

i) evidenční číslo, pod kterým je osoba zapsána v seznamu advokátů, seznamu evropských advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů,

j) údaj o uloženém kárném opatření,

k) údaj o předběžném pozastavení výkonu správy majetku nebo advokátní úschovy,

l) údaj o předběžném odejmutí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu,

m) další údaje stanovené stavovským předpisem.

(3) Osvědčení podle § 5g a § 27 odst. 2, osvědčení o zápisu do seznamu advokátů, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů, identifikační průkaz advokáta, identifikační průkaz usazeného evropského advokáta a identifikační průkaz advokátního koncipienta, jakož i výpisy ze seznamu advokátů, ze seznamu advokátních koncipientů a ze seznamu evropských advokátů vydané Komorou jsou veřejnými listinami.

(4) Identifikační průkaz advokáta, usazeného evropského advokáta a advokátního koncipienta obsahuje tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele průkazu,

b) evidenční číslo, pod kterým je držitel průkazu zapsán v seznamu advokátů, seznamu evropských advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů,

c) podobu držitele průkazu,

d) datum narození držitele průkazu,

e) další náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem.

(1) Písemnosti určené advokátovi nebo usazenému evropskému advokátovi doručuje Komora do jeho sídla; ustanovení § 14 odst. 4 tím nejsou dotčena. Písemnosti určené hostujícímu evropskému advokátovi doručuje Komora do místa uvedeného v § 35j odst. 1. Písemnosti určené advokátnímu koncipientovi doručuje Komora do sídla advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru; je-li advokátní koncipient v pracovním poměru ke společnosti (§ 15), doručuje Komora písemnosti advokátnímu koncipientovi do sídla této společnosti nebo do sídla kteréhokoliv advokáta, který je jejím společníkem.

(2) Výzva k zaplacení podle § 8 odst. 1 písm. d), kárná žaloba, předvolání účastníka kárného řízení k jednání, kárný příkaz a další rozhodnutí vydaná v kárném řízení, o nichž to stanoví kárný řád, rozhodnutí vydaná v řízení podle § 55, jimiž se toto řízení končí, jakož i rozhodnutí, kterým Komora změnila nebo zrušila své rozhodnutí poté, co byla proti němu podána žaloba podle zvláštního právního předpisu8a), se doručují advokátovi, advokátnímu koncipientovi nebo evropskému advokátovi do místa uvedeného v odstavci 1 do vlastních rukou.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, pro doručování písemností podle odstavce 2 se použijí ustanovení správního řádu o doručování písemností ve správním řízení, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 6 a § 24 odst. 2 správního řádu15a).

(4) Má-li advokát, advokátní koncipient nebo usazený evropský advokát v kárném řízení nebo v řízení podle § 55 zástupce nebo opatrovníka, doručují se písemnosti uvedené v odstavci 2 pouze tomuto zástupci nebo opatrovníkovi.

(5) Předchozími odstavci není dotčeno ustanovení § 35j odst. 1 věta druhá.

(1) Advokáti zapsaní v seznamu advokátů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokáty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátů bez žádosti.

(2) Komerční právníci zapsaní v seznamu komerčních právníků vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokáty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátů bez žádosti.

(1) Advokátní koncipienti zapsaní v seznamu advokátních koncipientů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátními koncipienty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátních koncipientů bez žádosti.

(2) Právní čekatelé komerčního právníka zapsaní v seznamu právních čekatelů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátními koncipienty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátních koncipientů bez žádosti.

(3) Praxe vykonaná advokátními koncipienty a čekateli komerčního právníka podle dosavadních předpisů se považuje za právní praxi advokátního koncipienta podle tohoto zákona.

(1) Advokátní zkouška složená do dne účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona.

(2) Zkouška komerčního právníka složená do dne účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona.

(3) Advokátní zkouška složená do 31. prosince 1992 podle zákona Slovenské národní rady č. 132/1990 Sb., o advokacii, se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona.

Za vysokoškolské vzdělání podle § 5 odst. 1 písm. b) a § 37 odst. 1 písm. b) se považuje též vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdců.