Zákon o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů

(1) Poplatníkem poplatku za ukládání oxidu uhličitého je provozovatel, kterému bylo vydáno povolení provozu úložiště oxidu uhličitého.

(2) Předmětem poplatku za ukládání oxidu uhličitého je oxid uhličitý, který je ukládán do přírodních horninových struktur.

(3) Základem poplatku za ukládání oxidu uhličitého je množství oxidu uhličitého uloženého do přírodních horninových struktur zaokrouhlené na celé tuny nahoru.

(4) Sazba poplatku za ukládání oxidu uhličitého je 1 Kč za tunu oxidu uhličitého uloženého do přírodních horninových struktur.

(5) Poplatkovým obdobím je kalendářní rok.

(6) Poplatník je povinen do 15. března roku bezprostředně následujícího po skončení poplatkového období podat obvodnímu báňskému úřadu poplatkové přiznání.

(7) Formu a strukturu poplatkového přiznání včetně předepsaných údajů stanoví Český báňský úřad vyhláškou.

(8) Poplatek za ukládání oxidu uhličitého je splatný do 30 dnů od doručení platebního výměru.

(9) Správcem poplatku za ukládání oxidu uhličitého je obvodní báňský úřad místně příslušný podle umístění vtláčecího zařízení pro ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur.

(10) Výnos z poplatku za ukládání oxidu uhličitého je příjmem obce, na jejímž katastrálním území se nachází vtláčecí zařízení pro ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur. Správce poplatku převede výnos z poplatku obci do 30 dnů ode dne zaplacení poplatku na účet příslušného obvodního báňského úřadu.

(1) Žadatel o povolení provozu úložiště oxidu uhličitého je povinen prokázat, že je schopen poskytnout vhodné finanční zabezpečení, které pokrývá

a) rizika během provozu a po uzavření úložiště (dále jen „finanční zabezpečení rizik“),

b) očekávané náklady související s povinnostmi při uzavírání a po uzavření úložiště oxidu uhličitého a po přechodu povinností (dále jen „finanční rezerva“).

(2) Způsob vytváření finančního zabezpečení a čerpání peněžních prostředků z finančního zabezpečení stanoví vláda nařízením.

(1) Na finanční zabezpečení rizik lze použít zejména tyto nástroje:

a) pojištění,

b) vázaný bankovní účet,

c) bankovní záruka,

d) finanční zajištění13).

(2) Riziky během provozu a po uzavření úložiště se rozumí zejména

a) vznik nákladů na provádění nápravných opatření,

b) vznik nákladů spojených s plněním povinností vyplývajících z jiného právního předpisu11),

c) vznik nákladů na monitorování v období mezi uzavřením úložiště a přechodem povinností, které nejsou pokryty finanční rezervou.

(3) Finanční zabezpečení rizik musí vstoupit v platnost a účinnost před zahájením vtláčení a musí zůstat platné a účinné

a) po uzavření úložiště oxidu uhličitého podle § 12 odst. 1 až do nabytí právní moci rozhodnutí o schválení přechodu povinností podle § 13 odst. 6, nebo

b) po zrušení povolení provozu úložiště oxidu uhličitého podle § 7 odst. 3 až do nabytí právní moci nového povolení provozu, nebo, je-li úložiště oxidu uhličitého uzavřeno podle § 12 odst. 2 a byl poskytnut finanční příspěvek podle § 18, až do přechodu povinností podle § 13 odst. 9.

(4) Změny finančního zabezpečení rizik, včetně úprav jeho výše, schvaluje obvodní báňský úřad.

(5) Obvodní báňský úřad může povolit sloučení více nástrojů finančního zabezpečení rizik pro více úložišť oxidu uhličitého, pokud je provozuje jeden provozovatel a nebude ohrožena jejich účinnost.

(6) Provozovatel zajistí, aby obvodní báňský úřad byl oprávněn čerpat z nástrojů finančního zabezpečení rizik peněžní prostředky pro účely stanovené v § 11 odst. 3 a 4.

(7) Peněžní prostředky uložené na vázaný bankovní účet, které tvoří finanční zabezpečení rizik, nesmí být předmětem zajištění, nesmí být zahrnuty do majetkové podstaty a nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuci.

(8) Provozovatel je povinen vytvářet finanční zabezpečení rizik podle podmínek stanovených v rozhodnutí o povolení provozu úložiště oxidu uhličitého. Souhlas s čerpáním peněžních prostředků z finančního zabezpečení rizik ve formě vázaného bankovního účtu vydává obvodní báňský úřad, nejde-li o případ uvedený v odstavci 6.

(1) Finanční rezervu vytváří provozovatel ve formě zvláštního vázaného bankovního účtu. Finanční rezerva pokrývá

a) náklady na monitorování a na zajištění úplného a trvalého zadržení oxidu uhličitého v úložišti od uzavření úložiště do přechodu povinností,

b) utěsnění úložiště, demontáž a jiné odstranění vtláčecích zařízení,

c) poskytnutí finančního příspěvku podle § 18.

(2) Finanční rezerva je nákladem na dosažení, udržení a zajištění příjmů14) provozovatele a nesmí být zahrnuta do majetkové podstaty, nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci a nesmí být použita pro jiné úložiště oxidu uhličitého ani k jinému účelu, než pro který byla vytvořena.

(3) Čerpání peněžních prostředků z finanční rezervy schvaluje obvodní báňský úřad. Žádost provozovatele o čerpání z finanční rezervy musí být doložena odhadem nákladů na plnění povinností uvedených v odstavci 1. Obvodní báňský úřad neschválí organizaci čerpání části finanční rezervy určené na poskytnutí finančního příspěvku podle § 18 před přechodem povinností podle § 13.

(4) Pokud provozovatel zanikne nebo je v úpadku15), může obvodní báňský úřad rozhodnout o doplnění finanční rezervy z finančního zabezpečení rizik.

(5) Výnosy ze zvláštního bankovního účtu podle odstavce 1 nejsou součástí finanční rezervy.

(1) Finančním příspěvkem se rozumí peněžní prostředky určené na pokrytí nákladů na monitorování a na zajištění úplného a trvalého zadržení oxidu uhličitého v úložištích oxidu uhličitého po přechodu povinností.

(2) Provozovatel je povinen před přechodem povinností podle § 13 uložit finanční příspěvek na zvláštní vázaný bankovní účet Českého báňského úřadu.

(3) Výše finančního příspěvku zohledňuje kritéria pro popis a posuzování úložného komplexu z hlediska možného ukládání oxidu uhličitého podle jiného právního předpisu2) nebo parametry vztahující se k průběhu ukládání oxidu uhličitého důležité pro určení povinností pro dobu alespoň 50 let od přechodu povinností.

(4) Finanční příspěvek, uložený na zvláštním vázaném účtu Českého báňského úřadu, není předmětem daně z příjmů.

(1) Provozovatelé zařízení na zachytávání a přepravu oxidu uhličitého mají právo na přístup k existujícím přepravním sítím oxidu uhličitého a k úložištím oxidu uhličitého povoleným podle tohoto zákona, pokud to

a) umožňuje kapacita úložiště oxidu uhličitého zjištěná při průzkumu provedeném podle jiného právního předpisu2),

b) umožňuje kapacita přepravní sítě, která je k dispozici nebo může být přiměřeně zajištěna,

c) nevylučuje neslučitelnost technických specifikací, kterou nelze odstranit,

d) nevylučují odůvodněné potřeby vlastníka nebo provozovatele úložiště oxidu uhličitého nebo přepravní sítě a zájmy dalších uživatelů úložiště oxidu uhličitého, sítě nebo dotčených zpracovacích či manipulačních zařízení,

e) nenaruší plnění mezinárodních závazků České republiky v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého16).

(2) Provozovatel přepravní sítě nebo úložiště oxidu uhličitého je povinen zajistit přístup k přepravní síti nebo k úložišti oxidu uhličitého. Provozovatel může odmítnout přístup z důvodu nedostatečné kapacity, v takovém případě je povinen odmítnutí řádně odůvodnit.

(3) Provozovatel přepravní sítě nebo úložiště oxidu uhličitého, který odmítl přístup z důvodu nedostatečné kapacity nebo nedostatečného připojení, je povinen provést veškerá nezbytná zdokonalení, jsou-li hospodárná nebo je-li za ně potenciální zákazník ochoten zaplatit, za předpokladu, že to nebude mít nepříznivý vliv na bezpečnost přepravy a ukládání oxidu uhličitého pro životní prostředí.

(1) Veřejnou správu podle tohoto zákona vykonávají

a) Ministerstvo životního prostředí,

b) Ministerstvo průmyslu a obchodu,

c) Český báňský úřad,

d) obvodní báňské úřady.

(2) Ministerstvo životního prostředí

a) vykonává působnost ústředního správního úřadu v oblasti přepravy oxidu uhličitého za účelem jeho uložení do přírodních horninových struktur,

b) kontroluje, jak fyzické a právnické osoby plní povinnosti týkající se přepravy oxidu uhličitého vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí vydaných na jeho základě,

c) koordinuje výzkum a sleduje technický rozvoj v rámci zachytávání, přepravy a ukládání oxidu uhličitého,

d) předává Komisi každé tři roky zprávu o provádění tohoto zákona vypracovanou na základě požadavků Komise,

e) je příslušným orgánem v případech přeshraniční přepravy oxidu uhličitého.

(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává závazné stanovisko v řízení o povolení provozu úložiště oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách po vytěžených ložiscích ropy nebo hořlavého zemního plynu.

(4) Český báňský úřad vykonává působnost ústředního správního úřadu v oblasti ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem17) a dále

a) zjišťuje, jak obvodní báňské úřady plní povinnosti podle tohoto zákona,

b) vede souhrnnou evidenci vydaných povolení provozu úložišť oxidu uhličitého a evidenci uzavřených úložišť oxidu uhličitého a okolních úložných komplexů, včetně map a řezů jejich prostorového rozsahu a dostupných informací důležitých pro posouzení toho, zda bude uložený oxid uhličitý zcela a trvale zadržen,

c) zpřístupňuje informace o úložištích oxidu uhličitého postupem podle jiného právního předpisu18),

d) zasílá Komisi žádost o povolení provozu úložiště oxidu uhličitého a oznamuje jí pravomocné rozhodnutí o povolení provozu úložiště oxidu uhličitého,

e) rozhoduje o pokračování v ukládání oxidu uhličitého,

f) zpřístupňuje Komisi zprávy a další související materiály,

g) oznamuje Komisi pravomocné rozhodnutí o schválení přechodu povinností,

h) zveřejňuje formu a strukturu poplatkového přiznání včetně předepsaných údajů způsobem umožňujícím dálkový přístup,

i) pověřuje podnikající fyzickou nebo právnickou osobu, která má oprávnění k hornické činnosti, k provádění činností vyplývajících z tohoto zákona.

(5) Obvodní báňské úřady kromě působnosti stanovené jiným právním předpisem17)

a) vydávají povolení provozu úložiště oxidu uhličitého,

b) spolupracují s příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie v řízení o povolení provozu přeshraničního úložiště oxidu uhličitého,

c) přezkoumávají, mění a zrušují vydaná povolení provozu úložiště oxidu uhličitého,

d) rozhodují o uzavření úložiště oxidu uhličitého,

e) nařizují provozovateli provedení nezbytných nápravných opatření a opatření vztahujících se k ochraně lidského zdraví, popřípadě stanoví lhůty k jejich provedení nebo zajišťují jejich provedení na náklady provozovatele,

f) zajišťují provedení nezbytných nápravných opatření na náklady provozovatele,

g) schvalují žádosti o uzavření úložiště oxidu uhličitého,

h) plní povinnosti při zrušení rozhodnutí o povolení provozu a po přechodu povinností,

i) vymáhají náklady prokazatelně vzniklé v souvislosti s prováděním nezbytných nápravných opatření nebo s plněním povinností po uzavření úložiště,

j) vydávají rozhodnutí o schválení přechodu povinností,

k) vykonávají správu poplatku za ukládání oxidu uhličitého,

l) schvalují změny finančního zabezpečení rizik, včetně úprav jeho výše,

m) povolují sloučení více nástrojů finančního zabezpečení rizik,

n) schvalují čerpání peněžních prostředků z finanční rezervy,

o) vykonávají kontrolní činnost podle tohoto zákona,

p) ukládají pokuty za přestupky podle tohoto zákona.

(1) V rámci své působnosti provádějí orgány uvedené v § 20 kontrolu, jak fyzické i právnické osoby plní povinnosti vyplývající z tohoto zákona i z rozhodnutí vydaných na jeho základě. Orgány dozoru podle § 20 odst. 4 a 5 ukládají opatření a vydávají závazné příkazy k nápravě zjištěných nedostatků podle tohoto zákona.

(2) Obvodní báňské úřady provádějí před uzavřením úložiště oxidu uhličitého jeho kontrolu nejméně jednou za rok. Po uzavření úložiště oxidu uhličitého se kontroly provádějí nejméně jednou ročně během 3 let po uzavření a poté každých 5 let, dokud nedojde k přechodu povinností podle § 13. Po uzavření úložiště oxidu uhličitého se kontroly zaměřují na zařízení pro vtláčení a monitorování a na vlivy úložného komplexu na životní prostředí a na lidské zdraví.

(3) Obvodní báňské úřady provádějí mimořádné kontroly úložišť oxidu uhličitého, jsou-li jim oznámeny úniky nebo závažné nesrovnalosti podle § 11 odst. 1 nebo jsou-li na ně upozorněny, nasvědčují-li zprávy podle § 10 o nedostatečném dodržování podmínek povolení, v případě potřeby prošetření závažných stížností vztahujících se k životnímu prostředí nebo lidskému zdraví, nebo v jiných situacích, kdy to považují za vhodné.

(4) Obvodní báňský úřad vypracovává po každé kontrole úložiště oxidu uhličitého protokol o kontrole, ve kterém je uvedeno, zda jsou zapotřebí další opatření. Obvodní báňský úřad zveřejní protokol o kontrole do 2 měsíců od ukončení kontroly; protokol o kontrole v případě mimořádné kontroly podle odstavce 3 obvodní báňský úřad předá Českému báňskému úřadu a Ministerstvu životního prostředí.

(5) Při provádění kontrol ověřuje orgán veřejné správy plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a jiných právních předpisů, pokud se vztahují k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur nebo vyplývajících z rozhodnutí orgánů veřejné správy, a ukládá opatření k nápravě.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3 odst. 1 provozuje úložiště oxidu uhličitého bez povolení.

(2) Žadatel o povolení provozu úložiště oxidu uhličitého se dopustí přestupku tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje v rozporu s § 5 odst. 1 a 2.

(3) Provozovatel se dopustí přestupku tím, že

a) provozuje úložiště oxidu uhličitého v rozporu s povolením podle § 3 odst. 1,

b) nesplní oznamovací povinnost podle § 7 odst. 1,

c) provede podstatné změny v provozu úložiště oxidu uhličitého bez vydání nového nebo změněného povolení provozu úložiště oxidu uhličitého v rozporu s § 7 odst. 2,

d) přijímá a ukládá oxid uhličitý v rozporu s § 8 odst. 1,

e) v rozporu s § 8 odst. 2 přidává do ukládaného oxidu uhličitého odpad nebo jiné látky za účelem jejich odstranění,

f) nevede evidenci množství a vlastností dodaného a vtláčeného oxidu uhličitého v rozporu s § 8 odst. 5,

g) neprovádí monitorování podle § 9 odst. 1 a 2 nebo neprovede aktualizaci plánu monitorování podle § 9 odst. 3,

h) v rozporu s § 10 nepodá obvodnímu báňskému úřadu zprávu v zákonem stanoveném rozsahu,

i) v rozporu s § 11 odst. 1 neoznámí úniky oxidu uhličitého a závažné nesrovnalosti nebo neprovede nezbytná nápravná opatření,

j) v rozporu s § 11 odst. 3 neprovede nezbytné nápravné opatření a opatření vztahující se k ochraně lidského zdraví, pokud mu byla obvodním báňským úřadem nařízena,

k) v rozporu s § 12 odst. 1 uzavře úložiště oxidu uhličitého,

l) neplní povinnosti podle § 12 odst. 2,

m) po uzavření úložiště oxidu uhličitého neplní povinnosti podle § 12 odst. 6 a 7 nebo je plní v rozporu s plánem činnosti po uzavření podle § 12 odst. 5,

n) uvede nepravdivé údaje ve zprávě podle § 13 odst. 3 v úmyslu předstírat, že splňuje podmínky pro schválení přechodu povinností podle § 13,

o) v rozporu s § 17 odst. 1 nevytváří finanční rezervu,

p) v rozporu s § 18 odst. 2 neuloží finanční příspěvek na zvláštní vázaný účet v bance,

q) v rozporu s § 19 odst. 2 nezajistí přístup k úložišti oxidu uhličitého,

r) v rozporu s § 19 odst. 3 neprovede nezbytná zdokonalení úložiště oxidu uhličitého.

(4) Dodavatel oxidu uhličitého se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 8 odst. 2 přidává do zachyceného, přepravovaného a ukládaného oxidu uhličitého odpad nebo jiné látky za účelem jejich odstranění,

b) v rozporu s § 8 odst. 3 nezajistí provedení analýzy předávaného oxidu uhličitého a hodnocení rizik a nepředá jejich výsledky příjemci oxidu uhličitého nejpozději v okamžiku převzetí oxidu uhličitého.

(5) Provozovatel přepravní sítě se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 8 odst. 2 přidává do zachyceného a přepravovaného oxidu uhličitého odpad nebo jiné látky za účelem jejich odstranění,

b) v rozporu s § 19 odst. 2 nezajistí přístup k přepravní síti,

c) v rozporu s § 19 odst. 3 neprovede nezbytná zdokonalení úložiště oxidu uhličitého.

(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2, odstavce 3 písm. e), i), l), m), n), o), p) a podle odstavce 4,

b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. d), f), g), j), k),

c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), b), c), h), q), r) a podle odstavce 5.

(1) Přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednává a pokuty za ně ukládá obvodní báňský úřad. Přestupky uvedené v § 22 odst. 5 projednává a pokuty za ně ukládá Ministerstvo životního prostředí.

(2) Pokuty vybírá orgán, který je uložil, s výjimkou pokut uložených Ministerstvem životního prostředí.

Ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur na území České republiky nelze podle tohoto zákona do 1. ledna 2020 povolit.

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

1. Na konci § 1 se doplňuje věta, která zní: „Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie22)“.

Poznámka pod čarou č. 22 zní:

„22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu, vyhledávání a dobývání uhlovodíků.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006.“.

2. V § 18 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) V chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoveném pro úložiště oxidu uhličitého nelze povolit činnosti, které by vedly k narušení těsnosti úložiště oxidu uhličitého.“.

3. V § 30 odst. 1 se slova „v odstavci 2“ nahrazují slovy „v odstavci 3“.

4. V § 30 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které včetně poznámek pod čarou č. 23 a 24 znějí:

„(8) Oxid uhličitý je zakázáno ukládat do výhradních ložisek nerostů nebo do předpokládaných ložisek vyhrazených nerostů23), s výjimkou ložisek ropy a hořlavého zemního plynu, do nichž lze povolit ukládání oxidu uhličitého podle jiného právního předpisu24) ve spojení se zvyšováním jejich celkové vytěžitelnosti.

(9) Vtláčení oxidu uhličitého pouze s cílem zvýšení celkové vytěžitelnosti ložisek ropy a hořlavého zemního plynu nebo s cílem vytěsňování slojového metanu z uhelných ložisek není považováno za ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu24).

23) § 13 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek.

24) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 10.

5. V § 34 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur24).“.

6. V § 34 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 25 zní:

„(4) Posouzení vhodnosti plánovaného úložiště oxidu uhličitého se provádí na základě výsledků vyhledávání a průzkumu provedeného podle jiného právního předpisu25).

25) § 4g zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 85/2012 Sb.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 20 zní:

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie20) a upravuje podmínky pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, jejich kontrolu a sankce.

20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu, vyhledávání a dobývání uhlovodíků.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006.“.

2. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 21 zní:

„h) zjišťování a ověřování geologických a hydrogeologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení pro ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur21).

21) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.“.

3. Za § 4f se vkládá nový § 4g, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22 zní:

(1) Účelem vyhledávání a průzkumu pro umístění úložiště oxidu uhličitého je poskytnout údaje pro popis a posouzení vhodnosti plánovaného úložného komplexu22) z hlediska ukládání oxidu uhličitého.

(2) Kritéria pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní oblasti, která jsou nezbytná pro zpracování závěrečné zprávy o výsledcích průzkumu úložiště oxidu uhličitého a úložného komplexu, jsou stanovena v příloze k tomuto zákonu.

(3) Během doby platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území nelze povolit využití plánovaného úložného komplexu, které by bylo v rozporu s účelem zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, zejména takové, které by mohlo vést k úniku oxidu uhličitého z případného budoucího úložiště nebo k narušení jeho bezpečnosti.

(4) Kromě náležitostí uvedených v § 4 odst. 2 obsahuje žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum úložišť oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách návrh monitorování vtláčecích zkoušek.

(5) V řízení o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum přeshraničních úložišť oxidu uhličitého spolupracuje ministerstvo s příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie.

22) § 2 písm. d) zákona č. 85/2012 Sb.“.

4. V § 14 odst. 2 písmeno f) zní:

„f) vyhledávání a průzkum přírodních horninových struktur vhodných pro budování podzemních zásobníků pro uskladňování zemního plynu nebo ropy, nebo pro ukládání oxidu uhličitého21),“.

5. Příloha k zákonu č. 62/1988 Sb. zní:

„Příloha k zákonu č. 62/1988 Sb.

1. Základní údaje pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní oblasti

Pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolních oblastí a pro sestrojení volumetrického a statického trojrozměrného (3-D) geologického modelu úložiště a úložného komplexu včetně nadloží a okolní oblasti a včetně hydraulicky spojených oblastí se shromáždí a získají alespoň tyto údaje o vnitřních vlastnostech úložného komplexu:

a) geologické a geofyzikální parametry,

b) hydrogeologické parametry (zejména existence podzemní vody určené ke spotřebě),

c) inženýrské parametry rezervoáru (včetně objemových výpočtů objemu pórů pro vtláčení oxidu uhličitého a maximální úložné kapacity),

d) geochemické parametry (rychlosti rozpouštění, rychlosti mineralizace),

e) geomechanické parametry (permeabilita, mezní tlak porušení nadloží),

f) seizmicita,

g) přítomnost a stav přírodních a umělých cest, včetně studní a vrtů, které by se mohly stát únikovými cestami.

O vlastnostech nejbližšího okolí plánovaného úložného komplexu se shromáždí a získají tyto údaje:

a) zda úložný komplex nezasahuje na území sousedních států,

b) jaké oblasti obklopující úložný komplex mohou být ovlivněny ukládáním oxidu uhličitého v úložišti,

c) distribuce obyvatelstva v oblasti ležící nad úložištěm oxidu uhličitého,

d) blízkost cenných přírodních zdrojů (zejména soustavy Natura 2000, zdrojů pitné podzemní vody a ložisek uhlovodíků),

e) činnosti v okolí úložného komplexu a možné interakce s nimi (například průzkum, dobývání a ukládání uhlovodíků, geotermální využívání vodonosných horizontů a využívání zdrojů podzemní vody),

f) blízkost k potenciálním zdrojům oxidu uhličitého (včetně odhadů celkového potenciálního množství oxidu uhličitého, které je hospodárné získat k uložení) a ke vhodným přepravním sítím.

2. Posuzování plánovaného úložného komplexu pomocí trojrozměrného statického geologického modelu

Posuzování plánovaného úložného komplexu se provádí pomocí trojrozměrného statického geologického modelu následujícím postupem.

2.1. S využitím údajů uvedených v bodu 1 se s pomocí počítačových rezervoárových simulátorů vytvoří trojrozměrný statický geologický model potenciálního úložného komplexu včetně nadloží a hydraulicky spojených oblastí a fluid nebo soubor takových modelů. Tento statický geologický model nebo modely podloží popíší komplex z těchto hledisek:

a) geologická struktura fyzikální pasti,

b) geomechanické, geochemické a průtočné vlastnosti nadloží rezervoáru (nadloží, těsnící horniny, porézní a propustné horizonty) a okolních formací,

c) popis systému zlomů a přítomnost jakýchkoli uměle vytvořených cest,

d) plošný a vertikální rozsah úložného komplexu,

e) objem pórového prostoru (včetně rozložení pórovitosti),

f) základní rozložení fluid,

g) veškeré další důležité vlastnosti.

2.2. Nejistota spojená s každým z parametrů použitých k vytvoření modelu se posoudí prostřednictvím vytvoření několika scénářů pro každý parametr a výpočtu příslušných mezí spolehlivosti. Posoudí se také případná nejistota spojená s modelem samotným.

3. Popis dynamického chování úložiště, charakterizace citlivosti, posouzení rizik

K popisu a posouzení dynamického chování plánovaného úložiště oxidu uhličitého se použije dynamické modelování skládajícího se ze simulace postupu vtláčení oxidu uhličitého do úložiště s využitím trojrozměrného statického geologického modelu nebo modelů podloží vytvořených podle bodu 2 v počítačovém simulátoru úložného komplexu.

3.1 Popis dynamického chování úložiště

Při popisu dynamického chování úložiště se přihlíží alespoň k těmto faktorům:

a) možná rychlost vtláčení a vlastnosti toku oxidu uhličitého,

b) účinnost modelování sdružených procesů (tj. způsob, jakým na sebe vzájemně působí jednotlivé dílčí vlivy v simulátoru (simulátorech),

c) reaktivní procesy (tj. způsob, jakým model zpětně zohledňuje reakci vtláčeného oxidu uhličitého s minerály v místě ukládání),

d) použitý rezervoárový simulátor (pro ověření některých poznatků může být zapotřebí využít více simulací),

e) krátkodobé a dlouhodobé simulace (s cílem určit působení a chování oxidu uhličitého v řádu desetiletí a tisíciletí, včetně míry rozpustnosti oxidu uhličitého ve vodě).

Výsledkem dynamického modelování jsou modelové hodnoty těchto parametrů:

f) tlak a teplota úložné formace jako funkce rychlosti vtláčení a kumulativního objemu vtláčení v čase,

g) plošné a vertikální rozšíření oxidu uhličitého v čase,

h) vlastnosti toku oxidu uhličitého v rezervoáru včetně skupenských přeměn,

i) mechanismy a míry zadržení oxidu uhličitého (včetně bodů přetoku a bočního a vertikálního utěsnění),

j) druhotné zádržné systémy v celém úložném komplexu,

k) úložná kapacita a tlakové gradienty v úložišti,

l) riziko vzniku zlomů v úložné formaci (úložných formacích) a nadloží,

m) riziko průniku oxidu uhličitého do nadloží,

n) riziko úniku z úložiště (například opuštěnými nebo nevhodně utěsněnými vrty),

o) rychlost migrace (v otevřených rezervoárech),

p) míra utěsnění zlomů,

q) změny chemických parametrů fluid ve formaci (formacích) a následné reakce (například změna pH, tvorba minerálů) a využití reaktivního modelování k posouzení účinků,

r) vytlačení formačních fluid,

s) zvýšená seizmicita a zdvihy povrchu.

3.2. Popis citlivosti

Pro charakterizaci citlivosti se provede více simulací a určí se citlivost posouzení na změny předpokladů přijatých ohledně jednotlivých parametrů. Simulace musí být založeny na měnících se parametrech ve statickém geologickém modelu nebo modelech podloží a měnících se rychlostních funkcích a předpokladech v dynamickém modelování. Jakákoli případná významná citlivost se vezme v úvahu při posuzování rizika.

3.3. Posouzení rizik

Posouzení rizik zahrnuje především tyto prvky:

3.3.1. Popis nebezpečí

Popis nebezpečí spočívá v charakterizaci možností úniku z úložného komplexu zjištěných pomocí výše popsaného dynamického modelování a charakterizace bezpečnosti. Při popisu nebezpečí se přihlíží mimo jiné k těmto faktorům:

a) potenciální únikové cesty,

b) potenciální rozsah úniků zjištěnými únikovými cestami (rychlosti proudění),

c) rozhodující parametry mající vliv na případný únik (např. maximální tlak v rezervoáru, maximální rychlost vtláčení, teplota, citlivost na jednotlivé předpoklady ve statickém geologickém modelu nebo modelech podloží),

d) druhotné účinky ukládání oxidu uhličitého včetně vytlačení původních formačních fluid a vytvoření nových látek uložením oxidu uhličitého,

e) veškeré další faktory, které by mohly představovat nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí (např. fyzické struktury spojené s projektem).

Popis nebezpečí zahrnuje plný rozsah provozních podmínek v zájmu ověření bezpečnosti úložného komplexu.

3.3.2. Posouzení expozice - na základě vlastností prostředí a distribuce a činností obyvatelstva nad úložným komplexem a potenciálního chování a osudu oxidu uhličitého uniklého potenciálními únikovými cestami zjištěnými podle bodu 3.3.1.

3.3.3. Posouzení účinků - na základě citlivosti konkrétních chráněných druhů organismů, společenstev nebo přírodních stanovišť v souvislosti s možnými úniky zjištěnými podle bodu 3.3.1. Posouzení účinků v relevantních případech zahrnuje účinky (asfyxie; hyperkapnie) expozice zvýšeným koncentracím oxidu uhličitého v biosféře, včetně půdy, a poklesu pH v těchto prostředích v důsledku úniku oxidu uhličitého. Posouzení účinků zahrnuje rovněž posouzení účinků dalších látek, které mohou být přítomny v unikajících tocích oxidu uhličitého (nečistoty přítomné ve vtláčeném toku nebo nové látky vzniklé po uložení oxidu uhličitého. Tyto účinky se posoudí v delším časovém a prostorovém měřítku a v závislosti na různých rozsazích úniků.

3.3.4. Popis rizik - součástí popisu rizik je posouzení bezpečnosti a neporušenosti úložiště oxidu uhličitého v krátkodobém a dlouhodobém výhledu, včetně posouzení rizika úniku za zamýšlených podmínek užívání a nejhorších dopadů na životní prostředí a zdraví. Popis rizik se provádí na základě posouzení nebezpečí, expozice a účinků. Jeho součástí je posouzení zdrojů nejistoty určených v průběhu provádění jednotlivých kroků popisu a posouzení úložiště, a je-li to možné, popis způsobů, jimiž lze nejistotu snížit.“.

Držitel rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, které nabylo právní moci před nabytím účinnosti tohoto zákona, který na tomto průzkumném území plánuje provádět vyhledávání nebo průzkum pro ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur, je povinen předložit ministerstvu návrh monitorování vtláčecích zkoušek do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ministerstvo posoudí předložený návrh monitorování vtláčecích zkoušek a v případě potřeby změní rozhodnutí o stanovení průzkumného území.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 436/2009 Sb., se mění takto:

1. V příloze č. 1, kategorii I bodě 3.7 se slovo „dopravu“ nahrazuje slovem „přepravu“ a za slova „dalších látek“ se vkládají slova „včetně toků oxidu uhličitého za účelem jejich ukládání do přírodních horninových struktur a připojených kompresních stanic13),“.

Poznámka pod čarou č. 13 zní:

„13) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.“.

2. V příloze č. 1 se na konci kategorie I doplňují body 11.1. a 11.2., které znějí:

„11.1. Úložiště oxidu uhličitého13)

Křížek se doplňuje do sloupce A.

11.2. Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur13), a to ze zařízení, která vždy podléhají posouzení podle tohoto zákona, nebo ze zařízení o celkové roční kapacitě zachyceného oxidu uhličitého 1,5 megatuny nebo vyšší.

Křížek se doplňuje do sloupce A.“.

3. V příloze č. 1, kategorii II bod 3.7. zní:

„3.7. Produktovody k přepravě plynu, ropy, páry, vody a dalších látek o délce větší než 5 km a průměru 300 - 800 mm, pokud nepřísluší do kategorie I; produktovody toků oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur13), pokud nepřísluší do kategorie I.“.

4. V příloze č. 1, kategorii II se doplňuje bod 3.10., který zní:

„3.10. Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur13) ze zařízení, která nepřísluší do kategorie I.

Křížek se doplňuje do sloupce A.“.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb. a zákona č. 151/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 49 zní:

„h) k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu49).

49) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.“.

2. V § 28 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

„h) ukládat oxid uhličitý49) do hydrogeologických struktur s využitelnými nebo využívanými zásobami podzemních vod.“.

3. V § 29 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Oxid uhličitý je zakázáno ukládat49) do hydrogeologických struktur s významnými zásobami kvalitních podzemních vod určených především pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou.“.

4. V § 39 se doplňuje odstavec 12, který zní:

„(12) Ukládání oxidu uhličitého49) do povrchových vod je zakázáno.“.

V příloze č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 437/2004 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb., se na konci bodu 6 doplňuje bod 6.9., který včetně poznámky pod čarou č. 27 zní:

„6.9. Zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení, na která se vztahuje zákon o integrované prevenci, za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu27).

27) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.“.

Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

1. Poznámka pod čarou č. 50 zní:

„50) Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

2. V příloze č. 1 na konci bodu 15 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 16, který včetně poznámky pod čarou č. 51 zní:

„16. provozování úložišť oxidu uhličitého podléhajících povolení podle jiného právního předpisu51).

51) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.“.

Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jeho vyhlášení.

Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r.

Příloha k zákonu č. 85/2012 Sb.

I. Vypracování a aktualizace plánu monitorování

Plán monitorování se vypracovává na základě analýzy posouzení rizik provedené podle bodu 3 přílohy k zákonu o geologických pracích2) a aktualizuje za účelem splnění požadavků na monitorování stanovených v § 9 odst. 1 na základě těchto kritérií:

1. Vypracování plánu monitorování

1.1. Plán monitorování poskytuje údaje o monitorování, které je třeba provádět v hlavních fázích projektu, včetně výchozího a provozního monitorování a monitorování po uzavření. Pro každou fázi se stanoví

a) monitorované parametry,

b) použité technické prostředky pro monitorování a odůvodnění této volby,

c) lokality pro monitorování a zdůvodnění výběru prostorového vzorkování,

d) četnost provádění a zdůvodnění výběru časového vzorkování.

1.2. Parametry určené k monitorování se volí tak, aby byly splněny jeho účely. Plán monitorování však musí v každém případě zahrnovat nepřetržité nebo občasné monitorování těchto parametrů:

a) prchavé emise oxidu uhličitého z vtláčecího zařízení,

b) objemový tok oxidu uhličitého v ústích vtláčecích vrtů,

c) tlak a teplota oxidu uhličitého v ústích vtláčecích vrtů za účelem stanovení hmotnostního průtoku,

d) chemická analýza vtlačovaného materiálu,

e) teplota a tlak v úložišti oxidu uhličitého za účelem stanovení skupenských přeměn a stavu oxidu uhličitého.

1.3. Volba technických prostředků pro monitorování vychází z osvědčených postupů dostupných v době přípravy projektu. Je třeba vzít v úvahu a podle vhodnosti využít tyto alternativy:

a) technologie, které umožní detektovat přítomnost, umístění a trasy migrace oxidu uhličitého pod povrchem i na povrchu,

b) technologie, které poskytují informace o tlakově-objemovém chování a plošném a svislém rozložení oblaku oxidu uhličitého za účelem zlepšení numerické trojrozměrné simulace na trojrozměrných geologických modelech přírodní horninové struktury vytvořených podle zákona o geologických pracích2) a jeho přílohy,

c) technologie, které mají široký plošný záběr a umožňují zachytit informace o případných dříve nezjištěných možných únikových cestách v celém prostorovém rozsahu úložného komplexu i vně něj v případě závažných nesrovnalostí nebo migrace oxidu uhličitého mimo úložný komplex.

2. Aktualizace plánu monitorování

Údaje shromážděné monitorováním se zakládají a vyhodnocují. Pozorované výsledky se porovnávají s chováním předpověděným při dynamické trojrozměrné simulaci tlakově-objemového chování a vývoje nasycenosti provedené v rámci charakterizace bezpečnosti podle zákona o geologických pracích a jeho přílohy (bod 3).

V případě významného odchýlení pozorovaného chování od předpokladů se provede překalibrování trojrozměrného modelu, aby tento odrážel pozorované chování. Překalibrování se provádí na základě údajů získaných z pozorování podle monitorovacího plánu; je-li to třeba ke zvýšení důvěry v předpoklady použité při překalibrování, obstarají se doplňující údaje.

Body 2 a 3 přílohy k zákonu o geologických pracích2) se zopakují s využitím překalibrovaného trojrozměrného modelu nebo modelů, aby se získaly nové scénáře nebezpečí a rychlosti proudění a aby se upravilo a aktualizovalo posouzení rizik.

Jsou-li na základě porovnání skutečného chování rezervoáru s modelem a nové kalibrace modelu zjištěny nové zdroje, cesty a rychlosti proudění oxidu uhličitého nebo je-li zjištěno výrazné odchýlení od předchozího posouzení, monitorovací plán se odpovídajícím způsobem aktualizuje.

II. Monitorování po uzavření

Monitorování po uzavření se provádí na základě informací shromážděných a vymodelovaných v průběhu provádění plánu monitorování podle § 9 odst. 2 a podle bodu 2. Slouží zejména k získání informací potřebných pro účely § 13 odst. 1.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006.

2) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 34 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

§ 17 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.

§ 6 vyhlášky č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích.

4) Například § 23 odst. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 436/2009 Sb.

5) § 149 správního řádu.

6) § 33 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 386/2005 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.

7) § 5 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb.

Vyhláška č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 2 písm. c) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.

9) Zákon č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

12) Například zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, ve znění pozdějších předpisů.

14) § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 438/2003 Sb.

15) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

16) Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášená pod č. 80/2005 Sb. m. s.

Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášený pod č. 81/2005 Sb. m. s.

17) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o Státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

18) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

21) Příloha k zákonu č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.