Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 9

§ 9 zákon o stavební obnově – Úprava pozemkového vlastnictví.

Zákon o stavební obnově · 86/1946 Sb. · Nemovitosti a stavební právo

Stručně: Paragraf 9 zákona o stavební obnově řeší úpravu pozemkového vlastnictví v postižených částech obce, kde je třeba změnit rozdělení ploch na staveniště pro účelnější výstavbu, a to i bez souhlasu vlastníků, s možností doplnění stavenišť ze sousedních pozemků a řešením souvisejících právních závad. (§ 9 zákona č. 86/1946 Sb., zákon o stavební obnově, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Úprava pozemkového vlastnictví.
  • Týká se: vlastník, soud, stavebník, obec
  • Odkazuje na: § 11, § 12, § 10
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 86/1946 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Jestliže výměrem bylo určeno, že v postižených částech obce je třeba v zájmu její účelnější výstavby změniti dosavadní rozdělení ploch na staveniště, budiž nejprve opatřen nový plán na vytvoření stavenišť podle zásad stanovených výměrem. Návrh plánu opatří a předloží stavebnímu úřadu k projednání podle stavebních předpisů zmocněnec pro obnovu (§ 11, odst. 1, po případě 3 a § 12, odst. 2) nebo stavebník (§ 11, odst. 3 nebo § 12, odst. 1); souhlasu vlastníků pozemků není k tomu třeba, avšak v mezích dovolených stavebními předpisy a výměrem budiž přihlédnuto k jejich požadavkům.

(2) Nová staveniště mohou býti doplněna ze sousedních pozemků (zejména přibráním ploch stavenišť po stavbách, které nemají býti obnoveny), jestliže bez nich by nebylo možno vybudovati na nových staveništích účelné a přiměřené obytné nebo hospodářské jednotky. Je-li nutno postaviti novou budovu pro stavebníka, jehož dosavadní staveniště bylo použito k doplnění sousedních stavenišť, určí výměr pro ni nové umístění; vlastníku pozemku, kterého podle výměru bylo použito k doplnění jiného staveniště, bude dána, požádá-li o to, podle možnosti náhrada v jiném obdobném pozemku.

(3) Použije-li se pozemku nebo jeho části k doplnění jiného staveniště, mohou býti závady na něm váznoucí vyjmouc služebnosti, které by tím pozbyly významu, přeneseny na pozemek náhradní, nebrání-li tomu stav jeho knihovního zatížení, a to podle výměru o přikázání náhradního pozemku zároveň s vkladem vlastnického práva k tomuto pozemku. Nepřenesou-li se závady na pozemek náhradní a neprokáže-li vlastník náhradního pozemku, že osoby, kterým plynou k pozemku použitému k doplnění jiného staveniště práva z knihovních zápisů, nemají námitky proti výmazu svých práv, složí vlastník náhradního pozemku cenu za pozemek použitý k doplnění jiného staveniště u knihovního soudu a ten ji rozvrhne v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu (zákona); to platí přiměřeně, byla-li za pozemek použitý k doplnění jiného staveniště dána podle dohody s jeho vlastníkem náhrada v penězích a neprokáže-li vlastník, že osoby, kterým plynou práva k pozemku z knihovních zápisů, souhlasí, aby náhrada byla vyplacena přímo jemu. Průkaz uvedený v předchozí větě třeba podati listinou, na které je podpis oprávněné osoby ověřen soudem nebo notářem (veřejným notářem).

(4) Nebudou-li plochy potřebné podle odstavce 2 opatřeny dohodou, stane se tak vyvlastněním (§ 10).

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud je v obci nutné změnit rozdělení pozemků pro novou výstavbu (např. po válečných škodách), bude vytvořen nový plán stavenišť. Tento plán může být připraven bez souhlasu vlastníků pozemků, ale jejich požadavky by měly být zohledněny v rámci platných předpisů.
  • Nová staveniště mohou být rozšířena o části sousedních pozemků, například o plochy po zničených stavbách, které se nebudou obnovovat. Cílem je vytvořit funkční a přiměřené obytné nebo hospodářské jednotky.
  • Pokud je pozemek vlastníka použit k doplnění jiného staveniště, může mu být na jeho žádost poskytnut náhradní pozemek. Závady (např. zástavní práva) váznoucí na původním pozemku mohou být přeneseny na náhradní pozemek, pokud tomu nebrání jeho zatížení.
  • Pokud se závady nepřenesou nebo vlastník neprokáže souhlas oprávněných osob s výmazem jejich práv, složí vlastník náhradního pozemku cenu za použitý pozemek u soudu, který ji rozdělí mezi oprávněné osoby.

Na co si dát pozor

  • Vlastníci pozemků nemají právo odmítnout změnu rozdělení ploch na staveniště, pokud je to v zájmu účelnější výstavby obce a je to určeno výměrem.
  • Při doplňování stavenišť ze sousedních pozemků může dojít k odebrání části pozemku, přičemž náhrada v jiném pozemku je poskytována pouze na žádost vlastníka a „podle možnosti“.
  • Přenos závad na náhradní pozemek není automatický a může být komplikovaný, pokud tomu brání stav knihovního zatížení náhradního pozemku nebo chybí souhlas oprávněných osob.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 9e (Nález Ústavního soudu ze dne 27. května )§ 2 POSTUP PŘI VYPRACOVÁNÍ PRIVATIZAČNÍHO PROJEKT (Vyhláška o postupu při vypracování priva)§ 5 ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPO (Zákon o státním rozpočtu České republiky)§ 4 Účinnost (Nařízení vlády, kterým se stanoví katalo)