§ 12 Trestní zákon správní – Výměra trestu.

Stručně

Paragraf 12 zákona 88/1950 stanoví, že při určování výše trestu za přestupek se musí zohlednit, jak moc je přestupek nebezpečný pro společnost, a to na základě způsobu jeho provedení, následků, míry zavinění, osoby pachatele, možnosti jeho nápravy a přitěžujících či polehčujících okolností.

Co to znamená v praxi

• Při rozhodování o trestu se nebude postupovat mechanicky, ale bude se vždy posuzovat konkrétní situace a okolnosti daného přestupku a pachatele.
• Orgán ukládající trest musí zvážit, jak velkou újmu nebo ohrožení přestupek způsobil, a to i s ohledem na to, jak byl proveden.
• Důležitou roli hraje i to, zda pachatel jednal úmyslně, z nedbalosti, nebo zda jeho zavinění bylo menší.
• Trest by měl být přizpůsoben i osobě pachatele, s ohledem na to, zda je možné ho napravit a zabránit tak dalším přestupkům.

Na co si dát pozor

• Přitěžující okolnosti, jako je spáchání přestupku z nízkých pohnutek nebo jeho opakování, mohou vést k vyššímu trestu.
• Polehčující okolnosti, například jednání v silném duševním rozrušení nebo snaha napravit následky, mohou naopak vést k mírnějšímu trestu.