Trestní zákon správní · 88/1950 Sb. · § 21 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 21 zákona 88/1950 umožňuje národnímu výboru v případě potrestání za závažný přestupek, kterým pachatel úmyslně projevil nepřátelství k lidově demokratickému řádu, vyslovit propadnutí celého nebo části jmění pachatele ve prospěch státu, s výjimkou předmětů nezbytných pro základní životní potřeby.
§ 21 Propadnutí jmění.
(1) Při potrestání pro závažný přestupek může národní výbor vyslovit propadnutí jmění pachatele, jestliže pachatel svým přestupkem úmyslně projevil zjevné nepřátelství k lidově demokratickému řádu.
(2) Výrok o propadnutí jmění postihuje buď celé jmění pachatelovo, anebo tu jeho část, kterou určí národní výbor. Vlastníkem propadlého jmění se stává stát.
(3) Výrok o propadnutí jmění se nevztahuje na předměty, jež pachatel nebo osoby, o něž pečuje, potřebují k ukojení základních životních potřeb.
Paragraf 21 zákona 88/1950 umožňuje národnímu výboru v případě potrestání za závažný přestupek, kterým pachatel úmyslně projevil nepřátelství k lidově demokratickému řádu, vyslovit propadnutí celého nebo části jmění pachatele ve prospěch státu, s výjimkou předmětů nezbytných pro základní životní potřeby.
Co to znamená v praxi
Národní výbor může rozhodnout o odebrání majetku pachateli závažného přestupku.
Podmínkou pro propadnutí jmění je úmyslné projevení nepřátelství k lidově demokratickému řádu ze strany pachatele.
Stát se stává vlastníkem propadlého jmění.
Pachateli a osobám, o něž pečuje, musí zůstat předměty nezbytné pro základní životní potřeby.
Na co si dát pozor
Propadnutí jmění se týká pouze závažných přestupků, u nichž pachatel úmyslně projevil nepřátelství k lidově demokratickému řádu.
Národní výbor má pravomoc určit, zda propadne celé jmění, nebo jen jeho část.
Zákon výslovně chrání předměty nezbytné pro základní životní potřeby pachatele a osob, o něž pečuje, před propadnutím.