Zákon o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla

Tento zákon upravuje

a) jednotné řízení výroby, rozvodu a spotřeby tepla, které slouží pro vytápění, klimatizování, přípravu teplé užitkové vody a pro technologické účely ve formě teplé nebo horké vody nebo páry (dále jen „zásobování teplem“);

b) působnost federálního ministerstva paliv a energetiky v oblasti zásobování teplem;

c) úkoly organizací a práva a povinnosti občanů v oblasti zásobování teplem;

d) podmínky pro zřizování a provozování zařízení pro zásobování teplem;

e) nástroje k prosazování jednotné státní palivoenergetické politiky v oblasti zásobování teplem.

(1) Národní hospodářství a obyvatelstvo se zásobuje teplem způsobem centralizovaným nebo decentralizovaným.

(2) Centralizovaným způsobem zásobování teplem je výroba tepla v ústředním zdroji tepla a jeho dodávka do více odběrných tepelných zařízení prostřednictvím rozvodu tepla.

(3) Decentralizovaným způsobem zásobování teplem je výroba tepla v místním zdroji tepla a jeho dodávka do vnitřního zařízení, popřípadě i prostřednictvím rozvodu tepla nebo přímo k vytápění.

(1) Soustavou centralizovaného zásobování teplem (dále jen „soustava“) je propojený systém zařízení sestávající z jednoho nebo více ústředních zdrojů tepla, zařízení pro rozvod tepla a více odběrných tepelných zařízení.

(2) Ústředním zdrojem tepla je zdroj s instalovaným tepelným výkonem nejméně 6 MW, který dodává teplo pro více odběrných tepelných zařízení a je umístěn v samostatném objektu; ostatní zdroje jsou místními zdroji tepla.

(3) Rozvodem tepla je soubor zařízení, který tvoří potrubí s příslušenstvím (dále jen „tepelná síť“), a pokud jsou vybudovány, i stanice, v nichž se upravují parametry teplonosné látky. Stanice, v nichž se upravují parametry teplonosné látky na hodnoty vyhovující vnitřnímu zařízení, jsou předávacími stanicemi a dělí rozvod tepla na část primární a sekundární. Rozvod tepla, kterým se dodává teplo pro odběrná tepelná zařízení více odběratelů, je veřejným rozvodem tepla.

(4) Tepelnou přípojkou je zařízení sloužící k připojení odběrného tepelného zařízení jednoho odběratele k veřejnému rozvodu tepla nebo přímo ke zdroji tepla.

(5) Odběrným tepelným zařízením je vnitřní zařízení, popřípadě část rozvodu tepla navazující na tepelnou přípojku; slouží jednomu odběrateli.

(6) Vnitřním zařízením jsou spotřebiče a příslušné rozvodné potrubí s příslušenstvím; slouží k účelovému využití tepla spotřebitelem.

(7) V pochybnostech, o jaký druh zařízení pro zásobování teplem jde, rozhoduje federální ministerstvo paliv a energetiky nebo jím zmocněné odborné energetické organizace.1)

Federální ministerstvo paliv a energetiky se ve svěřené oblasti účastní na tvorbě jednotné státní průmyslové politiky tím, že vypracovává celkovou koncepci rozvoje zásobování teplem v Československé socialistické republice a určuje metody jejího dodržování.

(1) Federální ministerstvo paliv a energetiky po projednání s Českou plánovací komisí a Českou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj nebo Slovenskou plánovací komisí a Slovenskou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a s příslušným krajským národním výborem nebo Národním výborem hlavního města Prahy nebo Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajský národní výbor“) vyhlašuje postupně pro celé území Československé socialistické republiky oblasti skládající se z jednoho nebo více sídelních útvarů nebo zón, v nichž je účelné s ohledem na perspektivní rozvoj průmyslu, zemědělství a osídlení technicky zabezpečit zásobování teplem centralizovaným způsobem, zpravidla v rámci jedné soustavy (dále jen „vybraná oblast“).

(2) Vybrané oblasti se vyhlašují prováděcím předpisem vydaným podle § 8 odst. 2.

(1) Rozvojová teplofikační studie je dokumentem, v němž je komplexně řešen způsob a rozsah zásobování teplem a konkretizována koncepce rozvoje zásobování teplem. Pro vybrané oblasti je její zpracování povinné.

(2) Rozvojová teplofikační studie musí být v souladu se státní energetickou bilancí a navazujícími bilancemi jednotlivých druhů paliv a elektrické energie, s nejnovějšími poznatky vědeckotechnického rozvoje; zpracovává se na základě vyhodnocení územně technických, ekonomických a organizačních podmínek, zejména současné i výhledové bilance zdrojů a potřeb tepla, jakož i hledisek péče o zdravé životní podmínky a ochrany zemědělského a lesního půdního fondu.

(1) Zpracování rozvojové teplofikační studie pro vybranou oblast zabezpečuje organizace provozující veřejný rozvod tepla v dosavadní soustavě nebo organizace, v jejímž zájmu se má soustava budovat. Ve sporných případech určí tuto organizaci federální ministerstvo paliv a energetiky po projednání s příslušným ústředním orgánem a krajským národním výborem.

(2) Organizace, která zabezpečuje zpracování rozvojové teplofikační studie, vypracuje za metodické pomoci odborné energetické organizace1) nejdříve zásady koncepčního řešení této studie a projedná je s příslušným krajským národním výborem. Po jejich projednání vypracuje za metodické pomoci odborné energetické organizace1) rozvojovou teplofikační studii.

(1) Rozvojovou teplofikační studii vypracovanou na základě zásad (§ 7 odst. 2), předloženou prostřednictvím odborné energetické organizace,1) která k ní vypracuje stanovisko, schvaluje federální ministerstvo paliv a energetiky po projednání se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, s Českou plánovací komisí a s Českou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj nebo se Slovenskou plánovací komisí a se Slovenskou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, s ústředními orgány zainteresovaných organizací a po dohodě s příslušným krajským národním výborem.

(2) Podrobnosti o obsahu, zpracování a o postupu při schvalování rozvojových teplofikačních studií upraví prováděcí předpis.

(1) Schválená rozvojová teplofikační studie je podkladem pro pořízení územně plánovací dokumentace pro území zahrnující vybranou oblast nebo její část. Pokud pro vybranou oblast je územně plánovací dokumentace již schválena, navazuje zpracování rozvojové teplofikační studie na základní zásady uspořádání území a oba dokumenty musí být uvedeny do vzájemného souladu.

(2) Není-li rozvojová teplofikační studie dosud zpracována pro území, pro něž se pořizuje územně plánovací dokumentace, nebo nezahrnuje-li takové území vybranou oblast nebo její část, je podkladem pro řešení rozvoje zásobování teplem a popřípadě též rozsahu a zásad centralizovaného zásobování teplem v územně plánovací dokumentaci zejména bilance potřeb tepla a jejich krytí zdroji. Způsob tohoto bilancování stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 8 odst. 2.

(1) Orgán pořizující územně plánovací dokumentaci pro území zahrnující vybranou oblast nebo její část projedná její návrh z hlediska zásobování teplem a jeho rozvoje s federálním ministerstvem paliv a energetiky.

(2) Orgán, pořizující územně plánovací dokumentaci pro území nezahrnující vybranou oblast nebo její část, projedná její návrh s příslušnou odbornou energetickou organizací.1)

Investoři a provozovatelé zařízení pro zásobování teplem jsou povinni poskytnout do třiceti dnů ode dne doručení žádosti federálnímu ministerstvu paliv a energetiky nebo odborným energetickým organizacím1) nebo organizacím zabezpečujícím zpracování rozvojové teplofikační studie informace, podklady a plánovací údaje potřebné ke splnění jejich úkolů podle § 5, 7 a 8 a pro rozbory hospodárnosti zařízení pro výrobu, rozvod a spotřebu tepla. Zvláštní předpisy o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství tím nejsou dotčeny.

Investoři nebo jimi pověřené organizace jsou povinni předložit investiční záměr, a není-li zpracován, přípravnou dokumentaci staveb připravovaných jako součást soustavy k vyjádření odborné energetické organizaci.1) Odborná energetická organizace posoudí předloženou dokumentaci z hlediska jejího souladu s koncepcí rozvoje zásobování teplem v daném území a sdělí do třiceti dnů od předložení své stanovisko.

(1) Ústřední zdroj tepla zřizuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje investor určený na základě státního plánu rozvoje národního hospodářství a jeho rozpisu nebo investor určený ve smlouvě o sdružení.2)

(2) Místní zdroje tepla zřizují investoři a u dokončených objektů správci (vlastníci) objektů, k jejichž zásobování teplem jsou určeny; rozšiřují je nebo jinak upravují jejich správci (vlastníci).

(3) Stavební bytová družstva mohou bez souhlasu příslušného svazu bytových družstev zřizovat, rozšiřovat nebo jinak upravovat pouze místní zdroje tepla a jen pro vlastní obytné domy a účelová zařízení.

(1) Veřejný rozvod tepla zřizuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje investor určený ve smlouvě o sdružení,2) není-li státním plánem rozvoje národního hospodářství a jeho rozpisem stanoveno jinak.

(2) Primární část rozvodu tepla k první předávací stanici v obytném souboru zřizuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje odborná energetická organizace1) jako investor na základě státního plánu rozvoje národního hospodářství a jeho rozpisu nebo jako investor určený ve smlouvě o sdružení,2) pokud je nebo bude provozovatelem ústředního zdroje tepla, popřípadě veřejného rozvodu tepla.

(3) Předávací stanici a sekundární část rozvodu tepla zřizuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje organizace s největším podílem na odběru tepla z takové stanice, zpravidla na základě smlouvy o sdružení.2)

(4) Tepelnou přípojku zřizuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje na svůj náklad správce (vlastník) zařízení nebo investor stavby, která má být k rozvodu tepla připojena, a to v souladu s podmínkami stanovenými provozovatelem veřejného rozvodu tepla.

(5) Investor tepelné přípojky k primární části rozvodu tepla ji po kolaudaci převede bezplatně do správy (vlastnictví) provozovatele veřejného rozvodu tepla, k němuž tepelná přípojka připojuje odběrné tepelné zařízení. Při převodu se postupuje podle zvláštních předpisů.3)

(6) Odběrné tepelné zařízení zřizuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje investor stavby, popřípadě správce (vlastník) zařízení, k jehož zásobování teplem je určeno.

(7) Stavební bytová družstva mohou zřizovat, rozšiřovat nebo jinak upravovat jen tepelné přípojky k sekundární části rozvodu tepla a odběrná tepelná zařízení pro vlastní obytné domy a účelová zařízení.

(1) Přípravu uzavření smlouvy o sdružení prostředků a činností k investiční výstavbě zařízení pro výrobu a rozvod tepla organizuje organizace uvedená v § 7 odst. 1 nebo koordinuje příslušný národní výbor.4)

(2) Zřizování, rozšiřování nebo jiných úprav zařízení pro výrobu nebo rozvod tepla formou sdružení prostředků a činností k investiční výstavbě se účastní správci (vlastníci) staveb a investoři zařízení, která z něho budou zásobována teplem.

(3) Investorem sdružené investiční výstavby je organizace s největším podílem na odběru tepla, není-li ve smlouvě o sdružení2) dohodnuto jinak. Při rozšiřování nebo jiné úpravě dosavadního zdroje tepla nebo rozvodu tepla formou sdružení prostředků a činností k investiční výstavbě je investorem správce (vlastník) příslušného zařízení, není-li ve smlouvě o sdružení2) dohodnuto jinak.

(4) Stavební bytová družstva mohou být účastníky sdružené investiční výstavby jen se souhlasem příslušného svazu bytových družstev.

(5) Odborné energetické organizace1) jsou povinny poskytovat při přípravě sdružené investiční výstavby jejím účastníkům metodickou pomoc.

(1) Zdroj tepla zřízený k zásobování teplem jedné organizace provozuje tato organizace.

(2) Zdroj tepla určený k zásobování teplem více organizací provozuje organizace pro tuto činnost zřízená5) nebo organizace určená za provozovatele ve smlouvě o sdružení.2)

(3) Veřejný rozvod tepla provozuje organizace pro tuto činnost zřízená,5) a pokud zřízena není, organizace s největším podílem na odběru z tohoto rozvodu, není-li mezi organizacemi odebírajícími teplo dohodnuto jinak, nebo odborná energetická organizace,1) jestliže jej zřídila jako investor sama nebo zabezpečovala jeho zřízení jako investor sdružené investiční výstavby.

(4) Provozuje-li odborná energetická organizace1) v dané soustavě ústřední zdroj tepla, provozuje i primární část rozvodu tepla k předávacím stanicím. Předávací stanici a navazující sekundární část rozvodu tepla provozuje organizace s největším podílem na odběru tepla z takové stanice, není-li mezi organizacemi odebírajícími teplo dohodnuto jinak, nebo odborná energetická organizace,1) jestliže se na tom dohodne s organizacemi odebírajícími teplo.

(5) Tepelnou přípojku k sekundární části rozvodu tepla a odběrné tepelné zařízení provozuje správce (vlastník) objektu (zařízení), k jehož zásobování teplem jsou určeny.

(6) Stavební bytová družstva mohou provozovat jen místní zdroje tepla, tepelné přípojky k sekundární části rozvodu tepla a odběrná tepelná zařízení, která vybudovala jako investor a která slouží k zásobování teplem pro vlastní obytné domy a účelová zařízení.

(7) Zařízení pro zásobování teplem vybudovaná v rámci technické vybavenosti komplexní bytové výstavby provozuje organizace pro tuto činnost zřízená,5) a pokud zřízena není, organizace, která na základě přípravné dokumentace stavby uzavřela smlouvu o způsobu a podmínkách převzetí a budoucím provozu tohoto zařízení.6)

(8) Organizace, která podle ustanovení odstavců 1 až 7 provozuje zařízení pro zásobování teplem, toto zařízení též spravuje (vlastní).

(9) Při provozování zařízení pro zásobování teplem jsou provozovatelé povinni vytvářet a chránit zdravé životní podmínky.

(1) Provozovatel zařízení pro výrobu a rozvod tepla v soustavě nesmí toto zařízení nebo jeho část zrušit nebo přemístit, dlouhodobě zastavit nebo dlouhodobě omezit z něho dodávku tepla bez souhlasu federálního ministerstva paliv a energetiky a ústředních orgánů nadřízených dotčeným odběratelským organizacím a bez souhlasu příslušného krajského národního výboru, jde-li o dodávky tepla pro obyvatelstvo.

(2) Souhlas podle odstavce 1 se nevyžaduje k zastavení nebo omezení dodávky tepla z důvodu opravy, revize, popřípadě odstranění provozní poruchy nebo havárie zařízení pro výrobu a rozvod tepla.

(1) Veškerá provozní, údržbová a opravárenská činnost v každé soustavě se koordinovaně zabezpečuje na základě jednotného systému provozu a údržby tak, aby byla zajištěna v plánovaném rozsahu dodávka tepla pro odběrná tepelná zařízení.

(2) Organizace provozující jednotlivá zařízení soustavy jsou povinny podřídit jejich provoz jednotnému systému provozu a údržby.

(3) Provoz soustavy musí být dispečersky řízen v souladu s jednotným systémem provozu a údržby. Toto řízení uskutečňuje organizace provozující veřejný rozvod tepla nebo na podkladě dohody s ní organizace provozující ústřední zdroj tepla.

(4) Organizace, která dispečersky řídí provoz, dohodne s organizacemi, které provozují jednotlivá zařízení v soustavě, a s příslušným národním výborem dispečerský řád, který musí být v souladu s jednotným systémem provozu a údržby.

(5) Podrobnosti o jednotném systému provozu a údržby soustavy, jakož i zásady dispečerských řádů upraví prováděcí předpis.

(1) Organizace, které provozují jednotlivá zařízení pro zásobování teplem v soustavě, jsou povinny vést jejich jednotnou technickou evidenci a pasporty.

(2) Způsob a náležitosti vedení evidence a pasportů podle odstavce 1 upraví prováděcí předpis vydaný podle § 18 odst. 5.

(1) Investoři, popřípadě provozovatelé zařízení pro rozvod tepla jsou oprávněni:

a) zřizovat na cizích nemovitostech zařízení pro rozvod tepla v rozsahu vyplývajícím ze stavebního povolení a tato zařízení provozovat,

b) vstupovat a vjíždět v souvislosti se zřizováním a změnami, popřípadě s provozováním, opravami, údržbou a odstraňováním zařízení pro rozvod tepla na příjezdné, průjezdné a tímto zařízením dotčené cizí nemovitosti,

c) odstraňovat a oklešťovat jen v nezbytném rozsahu stromoví a jiné porosty překážející zařízením pro rozvod tepla.

(2) Vstup do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb vojenské správy orgánů Sboru národní bezpečnosti, vojsk ministerstva vnitra, Sboru nápravné výchovy, jakož i vstup na ty nemovitosti, na nichž jsou umístěna zvláštní zařízení federálního ministerstva spojů, v souvislosti s výkonem oprávnění podle odstavce 1, se řídí zvláštními předpisy.

(3) Oprávnění podle odstavce 1 vznikají dnem, kdy stavební povolení nabylo právní moci, zanikají dnem zrušení zařízení pro rozvod tepla.

(4) Oprávnění podle odstavce 1 jsou věcnými břemeny váznoucími na dotčených nemovitostech a nezapisují se do evidence nemovitostí.

(5) Pokud je výkonem oprávnění podle odstavce 1 podstatně omezeno užívání nemovitosti, která je ve vlastnictví a užívání občana nebo v osobním užívání občana, poskytne se občanovi jednorázová náhrada obdobně podle předpisů o náhradách při vyvlastnění nemovitosti.7)

(6) Nedojde-li mezi občanem a investorem nebo provozovatelem zařízení pro rozvod tepla k dohodě o jednorázové náhradě podle odstavce 5, rozhodne na základě žádosti občana místně příslušný stavební úřad.

(7) Žádost podle odstavce 6 musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo povoleno užívání zařízení,8) jinak právo zanikne.

(1) Při výkonu oprávnění podle § 20 odst. 1 je investor, popřípadě provozovatel zařízení pro rozvod tepla povinen šetřit dotčené nemovitosti včetně porostů a kultur.

(2) Investor, popřípadě provozovatel zařízení pro rozvod tepla je povinen upozornit vlastníky, správce nebo uživatele dotčených nemovitostí na dobu a rozsah prací souvisejících s výkonem oprávnění podle § 20 odst. 1 tak, aby mohli provést potřebná opatření k zamezení, popřípadě snížení škody; to neplatí, pokud by tím byl ztížen okamžitý zásah při odstraňování havarijní situace.

(3) Investor, popřípadě provozovatel zařízení pro rozvod tepla je povinen po ukončení výkonu oprávnění podle § 20 odst. 1 uvést nemovitost v maximální možné míře do původního stavu.

(4) Vznikne-li výkonem oprávnění podle § 20 odst. 1 vlastníkovi, správci nebo uživateli nemovitosti škoda, je investor, popřípadě provozovatel zařízení pro rozvod tepla povinen ji nahradit způsobem stanoveným v obecně závazných právních předpisech o náhradě škody.9)

(5) Nedojde-li k dohodě o náhradě škody, rozhodne podle povahy věci soud nebo hospodářská arbitráž.

(1) Ochranná pásma jsou určena k zabezpečení zařízení pro rozvod tepla, k ochraně jejich plynulého provozu a k zajištění bezpečnosti osob a majetku v těchto pásmech.

(2) Povinnosti a omezení v ochranných pásmech a v jejich blízkosti vznikají dnem, kdy územní rozhodnutí o umístění zařízení pro rozvod tepla nabylo právní moci a zanikají zrušením tohoto zařízení; vztahují se i na zařízení pro rozvod tepla, která byla zřízena přede dnem účinnosti zákona.

(3) V ochranných pásmech a v jejich blízkosti nesmějí být umísťovány stavby a provozovány činnosti ohrožující provoz zařízení pro rozvod tepla.

(4) Výčet staveb a činností, které mohou ohrozit zařízení pro rozvod tepla a jeho plynulý provoz, rozsah ochranných pásem a podmínky pro provádění činností v ochranných pásmech a v jejich blízkosti stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 18 odst. 5.

Zařízení pro rozvod tepla se mohou křížit s komunikacemi, vodami, vodohospodářskými a jinými díly, jakož i s územími, v nichž jsou dobývány nerosty, nebo se jich jinak dotknout, anebo mohou být jimi křížena nebo jinak dotčena, jestliže je to z technických důvodů nutné nebo žádá-li to obecný zájem, a to způsobem přiměřeným potřebám národního hospodářství a místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných organizací (orgánů).

(1) Pro zabezpečení řádného hospodaření s teplem jsou provozovatelé zařízení pro zásobování teplem povinni:

a) provádět pravidelnou údržbu veškerého zařízení a činit opatření k dosažení jeho optimální technické úrovně,

b) vyhodnocovat výrobu, dodávku a spotřebu tepla,

c) vytvářet, prověřovat a dodržovat normy spotřeby tepla nebo technickohospodářské ukazatele,

d) zavádět a využívat automatickou regulaci a měření.

(2) Provozovatelé zařízení pro výrobu a rozvod tepla jsou povinni vytvářet podmínky pro technicky a ekonomicky účelné připojování objektů zásobovaných z místních zdrojů na soustavy.

(3) Provozovatel zdroje tepla, jehož instalovaný výkon není plně využit, je povinen poskytnout nevyužitý tepelný výkon dalším odběratelům.

(4) Odběratelé a spotřebitelé tepla jsou povinni dbát pokynů organizace, která řídí podle dohodnutého dispečerského řádu provoz soustavy (§ 18 odst. 3), a upravovat podle nich provoz a spotřebu odběrných tepelných zařízení.

(5) Podrobnosti o hospodaření s teplem upraví prováděcí předpis.

(1) Provozovatelé veřejného rozvodu tepla nebo ústředního zdroje tepla připojují tepelné přípojky a odběrná tepelná zařízení na základě jejich kolaudace, provedené podle zvláštních předpisů,8) a za podmínek stanovených v jednotných připojovacích podmínkách.

(2) Provozovatelé zařízení pro výrobu a rozvod tepla nesmějí připojovat odběrná tepelná zařízení a stavby, jejichž provedení neodpovídá zásadám hospodárnosti a technické spolehlivosti z hlediska spotřeby tepla.

(3) Jednotné připojovací podmínky stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 24 odst. 5.

(1) Dojde-li z důvodu technického nebo ekonomického rozvoje ke změně teplonosné látky nebo jejich parametrů v soustavě, je odběratel tepla povinen na svůj náklad upravit svá odběrná tepelná zařízení ve lhůtě dohodnuté s dodavatelem tepla.

(2) Úpravy odběrných tepelných zařízení ve vlastnictví nebo trvalém užívání stavebních bytových družstev a ve vlastnictví občanů, potřebné z důvodu změny teplonosné látky nebo jejích parametrů v soustavě, provede na svůj náklad organizace, která tuto změnu uskutečňuje.

(3) Postup při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů podrobněji stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 24 odst. 5.

Na řízení podle § 3 odst. 7, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 17 odst. 1 tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

Federální ministerstvo paliv a energetiky vydá obecně závazné právní předpisy k provedení § 8 odst. 2 a v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy též k provedení § 18 odst. 5 a § 24 odst. 5.

Vláda Československé socialistické republiky může povolit výjimku z ustanovení části třetí, pokud je to nezbytné pro ověřování nových forem řízení a organizace zásobování teplem.

Zrušují se

1. ustanovení § 18 vládního nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon);

2. vyhláška Ústřední správy energetiky č. 38/1963 Sb., o zřizování a provozování zařízení pro výrobu a rozvod tepla.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

1) České energetické závody, koncern, Praha, nebo Slovenské energetické podniky, koncern, Bratislava.

2) § 360a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 45/1983 Sb.

Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací, ve znění vyhlášky č. 15/1984 Sb.

3) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 90/1984 Sb., o správě národního majetku.

4) § 6a zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, v úplném znění vyhlášeném pod č. 31/1983 Sb. pro Českou socialistickou republiku.

§ 6b zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, v úplném znění vyhlášeném pod č. 35/1983 Sb. pro Slovenskou socialistickou republiku.

Zásady koordinační činnosti národních výborů při sdružování prostředků a činností socialistických organizací vyhlášené pod č. 52/1983 Sb.

5) § 43 písm. b) hospodářského zákoníku.

6) § 352 hospodářského zákoníku.

7) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim.

8) § 82 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

9) Občanský zákoník.

Hospodářský zákoník.

Vládní nařízení č. 46/1967 Sb., o vypořádání škod způsobených provozní hospodářskou činností socialistických organizací na hmotném majetku jiných socialistických organizací a o náhradách v investiční výstavbě.