§ 1318 občanský zákoník – Vznik zástavního práva odevzdáním věci třetí osobě
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1318 občanského zákoníku stanoví, že zástavní právo k movité věci může vzniknout i tak, že zástavce nebo zástavní věřitel odevzdá tuto věc třetí osobě, která ji bude opatrovat pro oba, pokud to zástavní smlouva určí. Zástavní právo nevzniká přímo odevzdáním věci věřiteli, ale její úschovou u třetí osoby, která se stává jakýmsi neutrálním opatrovníkem. (§ 1318 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, dlužník
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Určí-li tak zástavní smlouva, vznikne zástavní právo k movité věci tím, že zástavce nebo zástavní věřitel odevzdá věc třetí osobě, aby ji opatrovala pro zástavního věřitele a zástavního dlužníka. Není-li jinak ujednáno, hradí zástavce náklady s tím spojené.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zástavní právo nevzniká přímo odevzdáním věci věřiteli, ale její úschovou u třetí osoby, která se stává jakýmsi neutrálním opatrovníkem.
- Tento způsob vzniku zástavního práva musí být výslovně sjednán v zástavní smlouvě.
- Pokud není ujednáno jinak, náklady spojené s opatrováním věci třetí osobou hradí zástavce (ten, kdo dává věc do zástavy).
- Třetí osoba opatrovává věc pro zástavního věřitele (komu se dluží) i zástavního dlužníka (kdo dluží), což zajišťuje určitou neutralitu a ochranu zájmů obou stran.
Na co si dát pozor
- Je klíčové, aby zástavní smlouva jasně určila, že zástavní právo vzniká právě tímto způsobem, tedy odevzdáním věci třetí osobě.
- Pokud se strany nedomluví jinak, náklady na opatrování věci třetí osobou ponese zástavce.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.