Odpověď: Paragraf 1311 občanského zákoníku stanovuje, jaké dluhy lze zajistit zástavním právem, přičemž umožňuje zajistit dluhy konkrétní, budoucí, podmíněné, peněžité i nepeněžité, a to i dluhy určitého druhu nebo z téhož právního důvodu.
Zástavním právem lze zajistit dluh, jehož výše je přesně daná, nebo takový dluh, jehož výši bude možné určit kdykoli v budoucnu po dobu trvání zástavního práva.
Je možné zajistit jak peněžité dluhy (např. půjčku), tak i nepeněžité dluhy (např. povinnost něco vykonat nebo dodat).
Zástavní právo může sloužit k zajištění dluhu, který ještě nevznikl, ale očekává se jeho vznik v budoucnu, nebo dluhu, jehož vznik závisí na splnění určité podmínky.
Lze zajistit i soubor dluhů, které vznikají dlužníkovi vůči věřiteli v určitém časovém období, nebo různé dluhy, které mají stejný právní základ.