§ 1496 občanský zákoník – Osobní povaha povolání dědice
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1496 občanského zákoníku stanoví, že právo určit dědice je výhradně osobní záležitostí zůstavitele, kterou nemůže přenést na jinou osobu ani ji vykonat společně s někým dalším. Zůstavitel musí osobně rozhodnout, kdo bude jeho dědicem; nemůže tuto pravomoc delegovat na nikoho jiného. (§ 1496 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: dědic, zůstavitel
- Judikatura: na § 1496 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele. Zůstavitel nemůže povolání dědice svěřit jinému, ani pořídit společně s jinou osobou.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zůstavitel musí osobně rozhodnout, kdo bude jeho dědicem; nemůže tuto pravomoc delegovat na nikoho jiného.
- Zůstavitel nemůže sepsat závěť společně s jinou osobou, například s manželem/manželkou, aby určili společné dědice. Každý musí pořídit závěť sám za sebe.
- Povolání dědice je projevem výhradně vůle zůstavitele, nikoli vůle někoho jiného nebo společné vůle více osob.
Na co si dát pozor
- Jakýkoli pokus o svěření práva povolat dědice jiné osobě nebo pořízení společné závěti by byl neplatný.
- Zůstavitel musí svou vůli projevit sám, nikoli jen přisvědčit návrhu, jak vyplývá z § 1497.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1496
Jak soudy aplikují § 1496
Podle § 1496 o. z. je právo povolat dědice osobním právem zůstavitele.
V odůvodnění odkázal na § 1496 občanského zákoníku, podle něhož je právo povolat dědice osobním právem zůstavitele.