Odpověď: Paragraf 1490 občanského zákoníku upravuje možnost dědice, který dědictví neodmítl, vzdát se ho ve prospěch jiného dědice v rámci dědického řízení, přičemž stanovuje podmínky a důsledky takového vzdání se.
Dědic, který se rozhodne vzdát dědictví, tak musí učinit před soudem v průběhu dědického řízení a výhradně ve prospěch jiného konkrétního dědice.
Pokud se dědictví vzdá nepominutelný dědic (např. dítě zůstavitele), vzdává se tím i svého práva na povinný díl, a to s účinností i pro své potomky.
Vzdání se dědictví je platné pouze tehdy, pokud s ním souhlasí i dědic, v jehož prospěch se dědictví vzdává; v opačném případě se k vzdání se dědictví nepřihlíží.
Pokud byl dědic, který se dědictví vzdal, zatížen nějakou povinností (např. splnit příkaz nebo odkaz), kterou měl podle vůle zůstavitele splnit osobně, vzdání se dědictví ho této povinnosti nezbavuje.