Co § 1656 znamená v praxi?

Při výpočtu povinného dílu se neberou v úvahu odkazy (tj. odkazovníkům odkázané věci) ani jiné závady, které zůstavitel zřídil ve svém pořízení pro případ smrti (např. závěti). Od okamžiku smrti zůstavitele až do doby, než je povinný díl určen, se nepominutelný dědic podílí na případných ziscích i ztrátách, které pozůstalost generuje. Nepominutelný dědic má právo na vyúčtování tohoto podílu na zisku a ztrátě pozůstalosti za období od smrti zůstavitele do určení povinného dílu.

§ 1656

§ 1656 občanský zákoník – Vypořádání povinného dílu do jeho určení

Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf stanoví, že povinný díl nepominutelného dědice se určuje bez ohledu na odkazy a jiné závady z pořízení pro případ smrti a že nepominutelný dědic se do určení povinného dílu podílí na zisku a ztrátě pozůstalosti. (§ 1656 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)

Klíčová fakta

Týká se: dědic, zůstavitel
Účinnost: znění účinné nejméně od 1. 7. 2018
Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

Povinný díl se stanoví bez zřetele na odkazy a jiné závady vznikající z pořízení pro případ smrti. Až do určení povinného dílu se nepominutelný dědic poměrně účastní na zisku a ztrátě pozůstalosti. Kdo má právo na povinný díl, má právo i na poměrné vyúčtování podílu na zisku a ztrátě pozůstalosti od smrti zůstavitele až do určení povinného dílu.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

Při výpočtu povinného dílu se neberou v úvahu odkazy (tj. odkazovníkům odkázané věci) ani jiné závady, které zůstavitel zřídil ve svém pořízení pro případ smrti (např. závěti).
Od okamžiku smrti zůstavitele až do doby, než je povinný díl určen, se nepominutelný dědic podílí na případných ziscích i ztrátách, které pozůstalost generuje.
Nepominutelný dědic má právo na vyúčtování tohoto podílu na zisku a ztrátě pozůstalosti za období od smrti zůstavitele do určení povinného dílu.