Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 2360 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 2360 občanského zákoníku upravuje rozdíly mezi výhradní a nevýhradní licencí, zejména co se týče práv a povinností poskytovatele licence.
§ 2360 Výhradní nebo nevýhradní licence
(1) Je-li ujednána výhradní licence, poskytovatel nemá právo poskytnout tutéž licenci třetí osobě po dobu, co výhradní licence trvá. Není-li výslovně ujednán opak, zdrží se i poskytovatel výkonu práva, ke kterému udělil výhradní licenci.
(2) Poskytne-li poskytovatel za trvání výhradní licence nabyvatele bez jeho souhlasu uděleného v písemné formě licenci třetí osobě, licence nevznikne. Byla-li však nevýhradní licence poskytnuta před poskytnutím výhradní licence, zůstává zachována.
Paragraf 2360 občanského zákoníku upravuje rozdíly mezi výhradní a nevýhradní licencí, zejména co se týče práv a povinností poskytovatele licence.
Co to znamená v praxi
Výhradní licence: Poskytovatel nesmí tutéž licenci udělit nikomu jinému po dobu trvání výhradní licence. Pokud není výslovně ujednán opak, nesmí ani sám poskytovatel vykonávat právo, ke kterému udělil výhradní licenci.
Neplatnost následné licence: Pokud poskytovatel udělí výhradní licenci a poté bez písemného souhlasu nabyvatele udělí licenci třetí osobě, tato nová licence nevznikne.
Zachování dříve udělené nevýhradní licence: Pokud však byla nevýhradní licence udělena před výhradní licencí, zůstává tato nevýhradní licence v platnosti.
Na co si dát pozor
Při sjednávání výhradní licence je důležité výslovně ujednat, zda se poskytovatel zdrží výkonu práva, ke kterému licenci udělil, nebo zda si toto právo ponechá.
Pro poskytovatele výhradní licence je klíčové neudělit tutéž licenci třetí osobě, jinak taková licence nevznikne.
Pokud nabyvatel výhradní licence souhlasí s udělením další licence třetí osobě, musí být tento souhlas udělen v písemné formě.