2 As 37/2006 — Nejvyšší správní soud

10 A 114/2024- 40 - text  23 sp. zn. 10 A 114/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše a soudkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: L. A. bytem X proti žalované: Rektorka Univerzity Karlovy sídlem Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí rektorky Univerzity Karlovy ze dne 30. 8. 2024, č. j. UKRUK/117053/2024-9, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobce byl v akademickém roce 2024/2025 uchazečem o studium na bakalářském studijním programu Asijská studia – TIBETANISTIKA (B0231A090069) (dále též „studijní program“) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (dále též „fakulta“ či „Filozofická fakulta“). Rozhodnutím děkanky Filozofické fakulty v Praze ze dne 28. 6. 2024, č. j. UKFF/117053/2024-4 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) nebyl žalobce ke studiu ve studijním programu přijat, neboť v přijímací zkoušce získal 35 z celkových 100 bodů, přičemž ke přijetí bylo zapotřebí získat alespoň 50 bodů. Žalobce tudíž nesplnil všechny podmínky pro přijetí ke studiu. 2. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání. Rektorka Univerzity Karlovy (dále jen „rektorka“ nebo „žalovaná“) svým rozhodnutím ze dne 30. 8. 2024, č. j. UKRUK/117053/2024-9 (dále jen „napadené rozhodnutí“), odvolání žalobce zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. 3. Proti prvostupňovému a napadenému rozhodnutí žalobce brojil žalobou, jejíž posouzení je předmětem tohoto soudního řízení. II. Napadené rozhodnutí 4. Rektorka v napadeném rozhodnutí předně shrnula dosavadní průběh řízení. Uvedla, že podle ustanovení § 49 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění do 18. 2. 2025 (dále jen „zákon o VŠ“), může vysoká škola nebo fakulta stanovit další podmínky pro přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností, nadání nebo prospěchu. Filozofická fakulta takové podmínky přijala a zveřejnila; ze spisu však vyplývá, že žalobce tyto podmínky nedosažením minimální bodové hranice pro přijetí nesplnil. 5. K námitce zmatečnosti řízení konáním neavizované písemné zkoušky rektorka sdělila, že stanovení obsahu a formy přijímací zkoušky je v působnosti orgánů vysoké školy; v případě Filozofické fakulty je přijímací zkouška upravena v bodě 5.1.1 „Podmínek přijímacího řízení ke studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pro studium začínající akad. Rokem 2024/2025: bakalářské a magisterské studium“ (dále jen „Podmínky přijímacího řízení“), kdy tyto podmínky byly řádně a včas zveřejněny na internetových stránkách fakulty. Podle odkazovaného bodu a článku 6 odst. 1 Řádu přijímacího řízení pro uchazeče Univerzity Karlovy ze dne 8. 2. 2018 (dále jen „Řád přijímacího řízení“) může mít přijímací zkouška či její část různé písemnou, ústní, talentovou či kombinovanou formu. Z odborných požadavků pro bakalářský studijní program Tibetanistika potom vyplývá, že přijímací zkouška byla jednokolová ústní, přičemž se skládala ze čtyř částí: tří ústních a jedné písemné. 6. Pozvánka k přijímacím zkouškám má jednotný formát napříč studijními programy. Výše uvedený čtyřprvkový formát přijímací zkoušky podle rektorky odpovídá bodu 5.1.1 Podmínek přijímacího řízení. Jasně z něj totiž vyplývá, že i jednotlivé části každého kola mohou mít různou formu. Rektorka zdůraznila, že je zapotřebí rozlišovat mezi plnohodnotnou písemnou zkouškou a písemným testem, který je jen dílčí a marginální součástí ústní zkoušky. Informace, že součástí ústní zkoušky studijního programu bude i písemný test, přitom byla na od 1. 10. 2023 zveřejněna ve studijním informačním systému (dále jen „SIS“) i na internetových stránkách fakulty. Odkaz na internetové stránky je součástí přihlášky, kterou žalobce obdržel. Výzva k prostudování pravidel přijímacího řízení byla přitom také v příloze k pozvánce. Žalobce tak měl mnoho možností seznámit se s podmínkami přijímacího řízení. Rektorka dále doplnila, že zatímco u v případě písemného testu byl nadprůměrný, u zbylých částí zkoušky žalobce dosáhl podprůměrných výsledků. I kdyby v písemném testu získal maximální počet bodů, nestačilo by to na přijetí žalobce ke studiu. Argumentaci žalobce o porušení procesní stránky přijímacího řízení zařazením písemného testu do zkoušky proto rektorka vyhodnotila jako účelovou a neopodstatněnou. Podoba přijímací zkoušky nebyla v rozporu se zákonem ani s vnitřními předpisy univerzity. Zkouška byla pro všechny uchazeče stejná a její podmínky byly zveřejněny v předstihu v souladu se zákonem. 7. Za nepravdivé rektorka označila tvrzení žalobce, že informace v SIS jsou zavádějící, neboť body za písemnou část zkoušky nejsou vůbec uvedeny. Bodový výsledek se žalobce dozvěděl již na konci zkoušky z protokolu. Bodové hodnocení bylo následně zveřejněno v elektronickém systému, o čemž byl žalobce informován e-mailem. Ze spisové dokumentace vyplývá, že body za test byly započítány podle požadavků studijního programu. 8. Argumentaci žalobce, že v přijímacím řízení mělo být více hodnoceno co umí, než co neumí, a že počet bodů považuje za diskvalifikující, potom společně se subjektivním hodnocením přijímacího řízení žalobcem rektorka označila za subjektivní domněnky žalobce, které jsou obecné, nekonkrétní, nepodložené a na hraně srozumitelnosti. Pro absenci argumentace a rozvedení tvrzení podle rektorky není možné tyto argumenty přezkoumat a přihlédnout k nim. Za neznalosti nadto nebyly strhávány body. Ohledně námitek „nedemokratičkost vs. Legalita“, „ochrana veřejného zájmu“ a „etický rozměr“ žalobce obecně namítal porušení citovaných ustanovení zákona a etického kodexu Univerzity Karlovy (dále jen „etický kodex“). Námitky však byly jen v obecné rovině a podle rektorky z nich nelze zjistit, v čem žalobce spatřuje porušení konkrétních předpisů. Rektorka na ně tedy nemůže reagovat, proto je považuje za neopodstatněné. K nenaplnění požadovaného stavu studentů a nehospodárnosti poté uvedla, že jde o obecné, nekonkrétní a s předmětem odvolání nesouvisející domněnky ke kterým nelze přihlížet. Stejně tak nelze přihlížet k argumentaci zájmem o obor. 9. Stran rozporu mezi požadavky přijímacího řízení a informacemi v příloze k pozvánce na přijímací zkoušku ohledně motivace uchazeče ke studiu rektorka namítla, že žalobce směšoval podmínky přijímacího řízení a informace o možnostech odvolání. Ze spisové dokumentace rektorka zjistila, že stran motivace byl žalobce ohodnocen 10 body a připomněla rozsah přezkumu odvolání. Samotná motivace nezakládá důvod pro vyhovění odvolání. 10. Námitku nedostatečné úpravy vnitřních předpisů a porušení standardů kvality přijímacího řízení rektorka považovala za bezpředmětnou; žalobce nevysvětlil souvislost námitky s předmětem odvolání. Podle článku 6 odst. 7 Řádu přijímacího řízení má zkušební komise tři členy; zkoušky konané ústní formou se musí účastnit nejméně dva členové zkušební komise, u písemné zkoušky není účast zkušební komise nutná. Ze spisu vyplývá, že u ústní části zkoušky byla přítomna tříčlenná komise a u písemného testu byla přítomna jedna členka zkušební komise; zkouška tedy proběhla v souladu s předpisy. 11. K námitce absence obligatorních náležitostí poté argumentovala, že prvostupňové rozhodnutí bylo vytvořeno ve dvou vyhotoveních: originál opatřený podpisem proděkanky je obsažen ve spise, stejnopis obsahující doložku „za správnost vyhotovení“ včetně jména, příjmení a podpisu zodpovědné osoby, byl odeslán žalobci. Námitka porušení ustanovení § 69 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), tak neodpovídá skutečnosti, není opodstatněná. 12. Rektorka uzavřela, že žalobcovy námitky nemohla zohlednit, neboť předmětem odvolacího řízení je posouzení toho, zda uchazeč o studium splnil podmínky pro přijetí. Ze spisu vyplývá, že tyto podmínky splněny nebyly. Nezjistila ani jiné vady prvostupňového rozhodnutí, proto jej potvrdila a odvolání zamítla. III. Argumentace účastníků řízení 13. Žalobce v žalobě požadoval, aby soud prvostupňové a napadené rozhodnutí v napadené části označil za neplatné. 14. Předně shrnul dosavadní průběh řízení a uvedl, v čem spatřoval aktivní a pasivní žalobní legitimaci. Upřesnil, že nenapadá závěry přijímací komise jako celku, nýbrž jen ve svém případě. Nenapadal ani skutečnost, že je na univerzitě, kolik kol bude přijímací řízení mít a jakou formou bude probíhat, a že v přijímacím řízení obdržel 35 ze 100 bodů; tedy že nedosáhl na minimální hranici pro přijetí ke studiu. 15. Žalobce předně namítal, že zkušební komise nebyla v průběhu zkoušky řádně obsazena. U ústní části zkoušky byli ve skutečnosti pouze dva členové zkušební komise; třetí osoba, která protokol podepsala, nebyla v průběhu zkoušky v místnosti vůbec přítomna. Pokud u ústní části zkoušky postačí přítomnost dvo