§ 61 občanský zákoník – Jmenování opatrovníka navrženou osobou
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 61 občanského zákoníku stanoví, že osoba navržená soudem jako opatrovník může navrhnout své jmenování a soud ji s jejím souhlasem jmenuje, pokud je způsobilá k opatrovnictví. Pokud vás soud vybere jako možného opatrovníka pro někoho, jehož svéprávnost se omezuje, můžete sami navrhnout, abyste byli jmenováni opatrovníkem. (§ 61 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 61 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Rozhoduje-li soud o omezení svéprávnosti člověka, může osoba jím povolaná za opatrovníka navrhnout, aby byla opatrovníkem jmenována; pokud návrh nepodá, zjistí soud její stanovisko. Je-li tato osoba způsobilá k opatrovnictví, soud ji s jejím souhlasem opatrovníkem jmenuje.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud vás soud vybere jako možného opatrovníka pro někoho, jehož svéprávnost se omezuje, můžete sami navrhnout, abyste byli jmenováni opatrovníkem.
- Pokud takový návrh nepodáte, soud se vás zeptá na váš názor, zda chcete být opatrovníkem.
- Pokud jste způsobilí k opatrovnictví a souhlasíte s tím, soud vás jmenuje opatrovníkem.
Příklad
Soud rozhoduje o omezení svéprávnosti paní Novákové. Soud osloví její dceru, paní Svobodovou, jako možnou opatrovnici. Paní Svobodová soudu písemně sdělí, že si přeje být opatrovnicí své matky. Soud ověří, že je paní Svobodová způsobilá, a jmenuje ji opatrovnicí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 61
Jak soudy aplikují § 61
… taxativně určujícího, kdo je pro účely uspokojení pohledávky v konkursním řízení pokládán za odděleného (zajištěného) věřitele, uzavřel (v rozsudku sp. zn. 29 Odo 1194/2006, přiléhavě zmíněném odvolacím soudem), že „omezením převodu nemovitostí“ ve smyslu § 28 odst. 1 ZKV se rozumí pouze institut obsažený v § 58 až § 61 obč. zák. a že takové „omezení“ (zajištění) nevyvolávají účinky usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí pozdějšího úpadce.