90/1988 Sb. · 75 paragrafů
(1) Členové družstva jsou povinni dodržovat družstevní kázeň.
(2) Družstevní kázní se rozumí plnění a dodržování ustanovení tohoto zákona, stanov, usnesení a opatření orgánů družstva, pokynů nadřízených a obecně závazných právních předpisů při plnění členských povinností.
(1) Kárné opatření ukládá předseda.
(2) Kárné opatření předsedovi, místopředsedovi, členům představenstva a členům kontrolní a revizní komise a rozhodčí komise ukládá členská schůze (sbor zástupců).
(3) Stanovy určí, která kárná opatření mohou ukládat vedoucí; kárná opatření týkající se odměny za práci mohou vedoucí ukládat jen do výše 500,– Kčs.
(4) Kárné opatření může být uloženo jen do dvou měsíců ode dne, kdy se družstvo dovědělo o porušení družstevní kázně, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení družstevní kázně došlo. Ukládá-li však kárné opatření členská schůze, platí místo lhůty dvou měsíců lhůta šesti měsíců. Stane-li se v průběhu lhůty pro uložení kárného opatření porušení pracovní kázně předmětem šetření jiného orgánu, lze uložit kárné opatření ještě do dvou měsíců ode dne, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.
(1) K pozemkům sdruženým ke společnému družstevnímu hospodaření, popřípadě k pozemkům daným za ně do náhradního užívání při provedené hospodářskotechnické úpravě pozemků (dále jen „sdružené pozemky“), má družstvo právo družstevního užívání.
(2) Právo družstevního užívání je bezúplatné a časově neomezené; opravňuje družstvo k tomu, aby s péčí řádného hospodáře užívalo sdružené pozemky pro plnění všech úkolů.
(3) Družstvo může zejména
a) provádět na sdružených pozemcích úpravy potřebné k zajištění nebo zvýšení zemědělské výroby,
b) měnit podstatu sdružených pozemků a čerpat z ní,
c) zřizovat na sdružených pozemcích stavby potřebné pro činnost družstva včetně obytných domů.
(4) Veškeré porosty na sdružených pozemcích jsou ve vlastnictví družstva.
(5) Družstvo má právo domáhat se ochrany proti neoprávněným zásahům do jeho práva družstevního užívání; toto právo nezaniká uplynutím času.
(1) V odůvodněných případech může družstvo na základě usnesení členské schůze (sboru zástupců) přenechat k užívání písemnou smlouvou
a) sdružené pozemky jiné zemědělské organizaci nebo společnému podniku,
b) sdružené lesní pozemky organizaci lesního hospodářství,
c) sdružené rybníky s chovem ryb organizaci státního rybářství, popřípadě rybářského svazu,
d) sdružené pozemky, na nichž byly nebo mají být zřízeny malé vodní elektrárny, socialistické organizaci nebo občanovi.
(2) Pro užívání sdružených pozemků socialistickou organizací podle odstavce 1 platí § 60 odst. 2 až 5 obdobně.
(1) Smlouvu o přenechání sdružených pozemků k užívání lze vypovědět s roční výpovědní lhůtou ke dni 31. prosince běžného roku, nestanoví-li smlouva něco jiného.
(2) Pozemek, na kterém byla zřízena po dobu užívání trvalá stavba, zůstává v užívání organizace, která stavbu zřídila, pokud se družstvo a tato organizace nedohodnou jinak.
(1) Sdružené pozemky nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu může družstvo na základě usnesení členské schůze (sboru zástupců) přenechat písemnou smlouvou do dočasného užívání v tomto pořadí
a) členům nebo pracovníkům družstva k zemědělskému využití,
b) státní nebo družstevní organizaci k zemědělskému, výjimečně i k nezemědělskému využití,
c) společenské organizaci k zemědělskému využití,
d) jiným občanům k zemědělskému využití.
(2) Členům a pracovníkům družstva a jiným občanům nelze přenechat k dočasnému užívání sdružené lesní pozemky, sdružené vodní plochy a rybníky s chovem ryb.
(3) Uživatel, jemuž byly přenechány pozemky do dočasného užívání k zemědělskému využití, může na nich provádět úpravy a zřizovat na nich dočasné stavby potřebné z hlediska zemědělského využití jen s předchozím souhlasem družstva. Souhlas družstva je podkladem, bez něhož nemůže stavební úřad vydat územní rozhodnutí, stavební povolení nebo sdělení, že proti provedení stavby nemá námitek.5) Porosty (kultury), které v době dočasného užívání na pozemku vzešly, jsou majetkem uživatele.
(4) Ve smlouvě o přenechání pozemku k dočasnému užívání může být dohodnuta i přiměřená úplata a způsob majetkového vypořádání po skončení dočasného užívání.
(5) Dočasné užívání skončí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Není-li doba sjednána, skončí uplynutím doby, v níž bylo anebo mohlo být dosaženo účelu, ke kterému byl pozemek do dočasného užívání přenechán. Užívání může skončit výpovědí s šestiměsíční výpovědní lhůtou k 31. prosinci běžného roku, pokud obecně závazný právní předpis nebo dohoda účastníků nestanoví jinak.
(6) Družstvo od smlouvy odstoupí v případě, že uživatel užívá pozemek v rozporu s tím, co bylo sjednáno.
(7) Ke dni skončení užívání je uživatel povinen uvést pozemek do původního stavu, nevyplývá-li ze smlouvy o přenechání pozemku do dočasného užívání nebo z pozdějšího ujednání něco jiného; přitom je nutno dbát, aby nedocházelo k neodůvodněným hospodářským ztrátám.
(1) Právo družstevního užívání zaniká převodem nebo přechodem sdruženého pozemku do socialistického společenského vlastnictví.
(2) Ke smlouvě o převodu vlastnictví sdruženého pozemku je třeba souhlasu družstva; to neplatí, jde-li o darování pozemku státu anebo družstvu, které má k tomuto pozemku právo družstevního užívání.
(3) K pozemku v družstevním užívání, který je podle zvláštních předpisů6) určen k zastavění, se družstvo může ve prospěch současného vlastníka sdruženého pozemku vzdát práva družstevního užívání po předchozím souhlasu okresního národního výboru, pokud pozemek vzhledem ke svému určení a výměře by mohl být předmětem práva osobního užívání.7) Takto se může družstvo vzdát práva družstevního užívání jen k jednomu pozemku ve prospěch vlastníka. Ve prospěch spoluvlastníků se může družstvo vzdát jen jednoho pozemku v družstevním užívání.
(4) Družstvo je povinno zánik práva družstevního užívání podle odstavce 3 ohlásit orgánu geodézie a kartografie.
(1) Hospodářskou budovu nebo jinou stavbu (dále jen „hospodářská budova“), kterou družstvo již nepotřebuje, může bezplatně převést na člena, který ji odevzdal do vlastnictví družstva, popřípadě na vlastníka pozemku zastavěného hospodářskou budovou. Převedením hospodářské budovy do vlastnictví nabyvatele zaniká právo družstevního užívání k pozemku zastavěnému touto hospodářskou budovou.
(2) Byla-li hospodářská budova na náklady družstva zhodnocena, je nabyvatel povinen poskytnout družstvu náhradu odpovídající účelnému a trvalému zhodnocení podle stavu v době převodu hospodářské budovy. Byla-li poskytnuta náhrada za hospodářskou budovu odevzdanou do vlastnictví družstva, musí být nabyvatelem tato náhrada družstvu vrácena.
(1) Družstvo může přidělit svým členům, především pracujícím v zemědělské prvovýrobě, záhumenek v maximální výměře 0,25 ha zemědělské půdy na člena (včetně výměry speciálních kultur); v horských nebo podhorských oblastech nejvýše 0,50 ha zemědělské půdy, z toho nejvýše 0,25 ha orné půdy (včetně výměry speciálních kultur). Do výměry záhumenku se započítává i výměra nesdružené zahrady.
(2) Přidělování záhumenků nesmí být na úkor stávající výměry družstvem obdělávané půdy. Součástí záhumenku nesmí být lesní pozemky, vodní plochy a rybníky s chovem ryb.
(3) Bližší podmínky o přidělování záhumenku a o jeho výměře, dále podmínky o prodeji zemědělských výrobků členům a pracovníkům družstva, popřípadě počty a druhy hospodářských zvířat, které člen nebo pracovník může chovat, určí stanovy tak, aby obhospodařování záhumenku a chov hospodářských zvířat nebyly na úkor plnění členských, popřípadě pracovních povinností.
(1) Spolupráce mezi družstvy navzájem a mezi družstvy a dalšími socialistickými organizacemi (§ 3) se organizuje smlouvami o družstevní spolupráci (dále jen „smlouva“).
(2) Organizace, které uzavřely smlouvu, odpovídají za společnou činnost z této smlouvy vyplývající, a to podle poměru velikosti podílů nebo vkladů. O hospodářský prospěch se dělí podle poměru velikosti podílů nebo vkladů a podle rozsahu činnosti, kterou přispěly k dosažení tohoto výsledku.
(3) Smlouva vzniká, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu. Smlouva musí být uzavřena písemně.
(4) Ke změně smlouvy je třeba souhlasu všech zúčastněných organizací; tohoto souhlasu je třeba i při odstoupení některé ze zúčastněných organizací od smlouvy.
(5) K uzavření smlouvy družstvem je třeba předchozího souhlasu členské schůze (sboru zástupců).
(1) Smlouva o kooperačním sdružení, podle které se sdružují prostředky, popřípadě činnosti zúčastněných organizací, musí obsahovat
a) názvy a sídla zúčastněných organizací,
b) účel sdružení a činnost, která je předmětem sdružení, a způsob jejího provádění,
c) práva a povinnosti zúčastněných organizací, výši jejich podílů (vkladů), kterými přispívají k úhradě nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti, popřípadě ustanovení o způsobu řízení a správě sdružených prostředků,
d) důsledky porušení smluvních povinností a způsob vypořádání závazků po zániku smlouvy o kooperačním sdružení.
(2) Sdružováním prostředků a činností nesmí být vytvářen nežádoucí monopol; pokud smlouvou o kooperačním sdružení by vznikl takový monopol, je smlouva neplatná.
(3) Smlouva o kooperačním sdružení zaniká
a) dosažením účelu, k němuž byla uzavřena nebo stalo-li se dosažení tohoto cíle nemožným,
b) uplynutím doby, na kterou byla uzavřena,
c) dohodou zúčastněných organizací,
d) z jiných důvodů uvedených v této smlouvě.
(1) Svaz družstevních rolníků (dále jen „Svaz“) je dobrovolnou společenskou organizací sdruženou v Národní frontě, která rozvíjí svou činnost v zájmu zajištění sociálně ekonomického a společenského poslání družstev, politické, pracovní a společenské aktivity jejich členů a v oblasti péče o jejich pracovní a životní podmínky.
(2) Družstvo, jehož členská schůze rozhodla o vstupu do Svazu, je jeho základní organizací. Orgány družstva jsou zároveň orgány této základní organizace.
(3) Návrhy obecně závazných právních předpisů týkající se základních otázek hospodářské politiky družstev, důležitých práv a povinností a pracovních vztahů jejich členů, jakož i sociální, kulturní a zdravotní péče o členy, projednávají příslušné ústřední orgány se Svazem.
(1) Členové sdruží ke společnému družstevnímu hospodaření veškeré pozemky (včetně lesních pozemků, vodních ploch a rybníků s chovem ryb), které vlastní nebo na kterých hospodaří v době vstupu do družstva, jakož i pozemky, které získají později za trvání členství.
(2) Povinnost sdružit pozemky vzniká dnem vzniku členství. V případě sjednání zkušební doby v dohodě o pracovních podmínkách však až jejím uplynutím, pokud v ní nebylo členství zrušeno.
(3) Ke společnému družstevnímu hospodaření se nesdružují
a) pozemky, které jsou v užívání družstva nebo jiné socialistické zemědělské organizace již v době vstupu člena do družstva,
b) pozemky zastavěné obytnými budovami, hospodářskými budovami spolu s nádvořím, pokud družstvo tyto budovy nepřevzalo, jakož i zahrady v zastavěném území obce, jejichž výměra nepřesahuje 0,10 ha. Stanovy mohou určit, za jakých podmínek nepodléhá sdružení zahrada přesahující tuto výměru.
(1) Pokud je tímto zákonem v členských a pracovních vztazích stanovena forma právního úkonu, je právní úkon při jejím nedodržení neplatný.
(2) Cizinec nebo osoba bez státní příslušnosti se může stát členem družstva po udělení povolení k trvalému pobytu na území Československé socialistické republiky.
(3) Členství v družstvu zaniká cizinci nebo osobě bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo jiným způsobem,
a) dnem, kterým se má skončit jeho pobyt na území Československé socialistické republiky podle vykonatelného rozhodnutí o odnětí povolení k pobytu,
b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající této osobě trest vyhoštění z území Československé socialistické republiky.
(1) Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. červencem 1988; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzešlé před 1. červencem 1988 se však posuzují podle dosavadních předpisů.
(2) Smírčí řízení zahájené před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(3) Platnost vlastních stanov družstva, vlastního pracovního, organizačního a jednacího řádu zaniká přijetím nových stanov, nejpozději však dne 31. března 1989.
(4) Družstva a další socialistické organizace, které zřídily společné zemědělské podniky nebo uzavřely smlouvy o kooperačním sdružení podle dřívějších předpisů, upraví příslušné smlouvy a zabezpečí, aby orgány společného podniku odpovídaly ustanovením tohoto zákona, nejpozději do 31. března 1989.
(5) Do doby, než bude ustavena rozhodčí komise, její působnost vykonává představenstvo.
(1) Vláda Československé socialistické republiky upraví nařízením finanční hospodaření družstev a společných podniků.
(2) Federální ministerstvo zemědělství a výživy po projednání se Svazem, ministerstvy zemědělství a výživy republik a příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí upraví obecně závaznými právními předpisy
a) zásady odměňování a pravidla usměrňování prostředků na odměny a mzdy v družstvech a společných podnicích,
b) zásady pro prodej některých zemědělských výrobků členům, popřípadě pracovníkům družstev.
(1) Zrušují se
1. zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, ve znění zákona č. 111/1984 Sb.;
2. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 137/1975 Sb., kterým se vydávají Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev a upravuje postup při vypracování a schvalování stanov družstva, jejich změn a doplňků;
3. část II a III nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 138/1975 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví;
4. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 159/1975 Sb., o spolupráci v zemědělství a jejích formách, ve znění vyhlášky č. 100/1983 Sb. a vyhlášky č. 25/1986 Sb.;
5. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 160/1975 Sb., o smírčím řízení v jednotných zemědělských družstvech;
6. směrnice federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-668/13/75 o postupu při přechodu jednotného zemědělského družstva do státní zemědělské organizace (reg.) - částka 24/1976 Sb.;
7. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 015-681/1976, kterým se vydávají vzory organizačního, jednacího a pracovního řádu jednotného zemědělského družstva (reg.) - částka 18/1977 Sb.
(2) S účinností od 1. ledna 1989 se zrušují
1. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 140/1985 Sb., o zásadách financování a finančního hospodaření jednotného zemědělského družstva;
2. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 137/1979 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o zemědělském družstevnictví o dovolené a hmotné odpovědnosti členů jednotných zemědělských družstev;
3. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy a předsedy Státní banky československé č. 120/1985 Sb., o financování reprodukce základních prostředků v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích;
4. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 121/1985 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích;
5. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 24/1986 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb jednotného zemědělského družstva;
6. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 26/1986 Sb., o rezervním fondu v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích;
7. směrnice federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 041-2003/85 o financování oběžných prostředků v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích (reg.) - částka 1/1986 Sb.;
8. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-183/13/73 k usměrňování vývoje odměn za práci a poskytování zemědělských výrobků v jednotných zemědělských družstvech (reg.) - částka 8/1974 Sb.;
9. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-1422/81 o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích členům jednotných zemědělských družstev (reg.) - částka 20/1982 Sb.;
10. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-625/1983 o závodním stravování v jednotném zemědělském družstvu (reg.) - částka 29/1983 Sb.;
11. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-1721/85 o odměňování členů a pracovníků vykonávajících dělnické pracovní činnosti v jednotných zemědělských družstvech (reg.) - částka 5/1986 Sb.;
12. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-1722/85 o odměňování členů a pracovníků vykonávajících technickohospodářské funkce v jednotných zemědělských družstvech (reg.) - částka 5/1986 Sb.;
13. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-1687/85 o usměrňování prostředků na odměňování za práci v jednotných zemědělských družstvech (reg.) - částka 5/1986 Sb.;
14. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-1968/85 o usměrňování mzdových prostředků ve společných zemědělských podnicích a melioračních družstvech (reg.) - částka 5/1986 Sb.;
15. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-2115/85 o poskytování ročních odměn vedoucím funkcionářům a některým vedoucím odborným pracovníkům v jednotných zemědělských družstvech (reg.) - částka 5/1986 Sb.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r.
1) Hospodářský zákoník.
Zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších předpisů (§ 2a).
2) § 21 hospodářského zákoníku.
3) § 116 občanského zákoníku.
4) § 421 a 438 až 449 občanského zákoníku.
5) § 39, § 57 odst. 2 a § 66 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
6) Zákon č. 50/1976 Sb.
7) § 199, 200 a § 490 odst. 2 občanského zákoníku.