§ 94 zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny – Průběh podrobné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona…
Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny · 90/1995 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 94 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny upravuje průběh podrobné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona, během níž se předkládají pozměňovací a jiné návrhy, a stanovuje povinnost přiložit k nim informativní přehled veřejnoprávních povinností. Pokud Sněmovna nevrátí návrh zákona garančnímu výboru po obecné rozpravě, následuje podrobná rozprava, kde se projednávají jednotlivá ustanovení návrhu. (§ 94 zákona č. 90/1995 Sb., zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 95
- Judikatura: na § 94 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 90/1995 Sb.
(1) Nerozhodla-li Sněmovna podle § 93 odst. 2, že návrh zákona vrací garančnímu výboru k novému projednání, koná se po obecné rozpravě rozprava podrobná. Sněmovna se v ní může usnést, že projedná některá ustanovení návrhu zákona odděleně. Během podrobné rozpravy se předkládají k návrhu zákona pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. K pozměňovacím návrhům se přikládá informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z těchto pozměňovacích návrhů; ustanovení zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanovící strukturu přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu se na přehled veřejnoprávních povinností použije obdobně. Nejedná-li se o písemný návrh, popřípadě neobsahuje-li písemný návrh odůvodnění, odůvodní poslanec návrh v podrobné rozpravě a uvede informativní přehled veřejnoprávních povinností, které z návrhu vyplývají. Součástí odůvodnění jsou i informace podle § 20 odst. 1 písm. j) zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(2) Souhrn podaných pozměňovacích návrhů, popřípadě jiných návrhů se doručí všem poslancům.
(3) I po podrobné rozpravě může Sněmovna vrátit návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání.
(4) Pokud zazněl ve druhém čtení návrh na zamítnutí návrhu zákona, Sněmovna o něm hlasuje ve třetím čtení po ukončení rozpravy (§ 95 odst. 3).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud Sněmovna nevrátí návrh zákona garančnímu výboru po obecné rozpravě, následuje podrobná rozprava, kde se projednávají jednotlivá ustanovení návrhu.
- Během podrobné rozpravy mohou poslanci předkládat pozměňovací nebo jiné návrhy k zákonu.
- K těmto návrhům musí být přiložen informativní přehled veřejnoprávních povinností, které z nich vyplývají, a to obdobně podle zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
- Všechny podané návrhy jsou následně doručeny všem poslancům.
Na co si dát pozor
- Pokud není návrh písemný nebo neobsahuje odůvodnění, musí poslanec svůj návrh odůvodnit ústně v podrobné rozpravě a uvést informativní přehled veřejnoprávních povinností.
- Sněmovna má i po podrobné rozpravě možnost vrátit návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání.
- Pokud byl ve druhém čtení podán návrh na zamítnutí zákona, hlasuje se o něm až ve třetím čtení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 94
Jak soudy aplikují § 94
Zdůraznil, že napadená ustanovení nebyla obsažena v návrhu předloženém vládou, ale byla do návrhu zákona doplněna až při projednávání v garančním výboru a při projednávání ve druhém čtení, přičemž tento postup je v souladu s § 92 odst. 1 a § 94 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny").
Příkladem je pozměňovací návrh, který může poslanec odůvodnit ústně (§ 94 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny). [18] Důvodná není ani argumentace stěžovatele ohledně způsobu právní úpravy, kdy zákonem č. 364/2019 Sb. bylo novelizováno přechodné ustanovení zákona č. 192/2012 Sb. Krajský soud správně podotkl, že takový postup je sice neobvyklý, ale nečiní zákon nesrozumitelný, a už vůbec ne v míře vyvolávající porušení žalobcových základních práv.