§ 95 zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny – Třetí čtení návrhu zákona
Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny · 90/1995 Sb. · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 95 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny upravuje průběh třetího čtení návrhu zákona, stanovuje časové lhůty pro jeho zahájení a omezuje, o čem se v něm smí diskutovat a hlasovat. Třetí čtení návrhu zákona nemůže začít dříve než 14 dnů poté, co poslanci obdrží souhrn všech pozměňovacích a jiných návrhů. (§ 95 zákona č. 90/1995 Sb., zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Třetí čtení návrhu zákona
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Třetí čtení návrhu zákona lze zahájit nejdříve za 14 dnů od doručení souhrnu podaných pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů poslancům“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Lhůtu podle věty první může Sněmovna zkrátit, a to nejvýše na 7 dnů“
- Judikatura: na § 95 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 90/1995 Sb.
(1) Třetí čtení návrhu zákona lze zahájit nejdříve za 14 dnů od doručení souhrnu podaných pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů poslancům. Lhůtu podle věty první může Sněmovna zkrátit, a to nejvýše na 7 dnů. Návrh na zkrácení lhůty podle věty první musí být podán ve druhém čtení v rámci podrobné rozpravy.
(2) Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu data účinnosti návrhu zákona, legislativně technických chyb, gramatických nebo písemných chyb a úpravy, které vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení.
(3) Nerozhodla-li Sněmovna po ukončení rozpravy o opakování druhého čtení, hlasuje nejdříve o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, poté o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Třetí čtení návrhu zákona nemůže začít dříve než 14 dnů poté, co poslanci obdrží souhrn všech pozměňovacích a jiných návrhů. Tato lhůta může být zkrácena na 7 dnů, pokud o tom Sněmovna rozhodne na základě návrhu podaného ve druhém čtení.
- Během rozpravy ve třetím čtení je možné navrhovat pouze opravy data účinnosti, legislativně technických, gramatických nebo písemných chyb a úpravy, které vyplývají z již přednesených pozměňovacích návrhů. Lze také navrhnout opakování druhého čtení.
- Po ukončení rozpravy se nejprve hlasuje o návrzích na zamítnutí zákona, které byly vzneseny ve druhém čtení, a poté o pozměňovacích a jiných návrzích. Nakonec Sněmovna hlasuje o tom, zda s návrhem zákona jako celkem souhlasí.
Na co si dát pozor
- Lhůta pro zahájení třetího čtení je pevně stanovena na 14 dnů, s možností zkrácení na 7 dnů, což vyžaduje aktivní návrh a schválení Sněmovnou.
- Rozsah diskuse a možných návrhů ve třetím čtení je velmi omezený, což znamená, že zásadní změny se musí projednat dříve, zejména ve druhém čtení.
- Pořadí hlasování je přesně dané: nejprve zamítnutí, pak pozměňovací návrhy a nakonec celkový souhlas se zákonem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 95
Jak soudy aplikují § 95
Jednací řád Poslanecké sněmovny zakotvuje pro jednotlivá čtení návrhu zákona lhůty, jejichž smyslem je vytvoření dostatečného časového prostoru k parlamentnímu projednání zákonné předlohy (§ 89, § 91 odst. 2, § 95 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.). Jednu z těchto lhůt, lhůtu 60 dnů pro projednání návrhu zákona ve výboru, jako součást prvního čtení návrhu zákona, může Poslanecká sněmovna dle ustanovení § 91 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny prodloužit až o 20 dnů.
Úvahy Ústavního soudu vychází z toho, že zákonodárný proces ve fázi, v níž je plénu Poslanecké sněmovny předložen návrh usnesení, jímž má být s návrhem zákona hlasováním vysloven souhlas jako s celkem (§ 95 odst. 3 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny), je již jen závěrem rozhodovacího procesu.
… nesouhlasu jiného účastníka zákonodárného procesu s návrhem zákona tak, jak byl Poslaneckou sněmovnou přijat. 19 Úvahy Ústavního soudu vychází z toho, že zákonodárný proces ve fázi, v níž je plénu Poslanecké sněmovny předložen návrh usnesení, jímž má být s návrhem zákona hlasování vysloven souhlas jako s celkem (§ 95 odst. 3 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny), je již jen závěrem rozhodovacího procesu.
Související
§ 95a (Zákon, kterým se mění zákon č. 90/1995 S)§ 100a Zákonodárný proces za stavu ohrožení státu ne (Zákon, kterým se mění zákon č. 90/1995 S)§ 94a Přechodná ustanovení (Zákon, kterým se mění zákon č. 90/1995 S)§ 31 Účinnost (Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 47/)