Zákon o placené dovolené na zotavenou v roce 1949

Vláda může nařízením stanovit odchylný způsob poskytování dovolené a placení mzdy po dobu dovolené některým zaměstnancům ve stavebnictví a v oborech se stavebnictvím souvisících.

(1) Domáckým dělníkům přísluší místo dovolené dne 31. prosince nebo při skončení zaměstnání peněžitá náhrada, a to:

za dovolenou 2 kalendářních týdnů 4%,

za dovolenou 3 kalendářních týdnů 6%,

za dovolenou 4 kalendářních týdnů 8%

pracovní odměny dosažené v kalendářním roce. Pro určení délky dovolené platí obdobně ustanovení § 2. Náhrada nepřísluší, skončilo-li zaměstnání z viny domáckého dělníka. Na žádost domáckého dělníka se poskytne záloha na peněžitou náhradu odpovídající dosažené pracovní odměně.

(2) Pracovní odměnou podle odstavce 1 se rozumí hrubá odměna bez příplatků za hotová vydání.

(3) Podnikatelé domácké práce jsou povinni nahraditi zprostředkovatelům domácké práce částky, které tito vyplatí domáckým dělníkům podle ustanovení odstavce 1.

(4) Peněžitá náhrada podle odstavce 1 se nezapočítává do vyměřovacího základu podle předpisů o národním pojištění.

Ustanovení tohoto zákona o zaměstnancích a pracovním poměru platí obdobně o učních a učebním poměru.

U zaměstnanců, jejichž pracovní poměr po dosažení 18. roku věku u téhož zaměstnavatele nebo v témž podniku na území obsazeném v roce 1938 cizí brannou mocí trvá alespoň od 1. května 1946, zkracuje se doba trvání pracovního poměru podmiňující nárok na dovolenou v délce 3 kalendářních týdnů [§ 2, odst. 2, písm. c)] na 3 roky.

Tento zákon se nevztahuje na úpravu placené dovolené na zotavenou

a) vojenských osob z povolání,

b) příslušníků Sboru národní bezpečnosti a

c) učitelů na školách všech stupňů a druhů a na diecésních učilištích theologických.

Ministři sociální péče a vnitra stanoví v dohodě se zúčastněnými ministry a po slyšení jednotné odborové organisace nařízením odchylky od ustanovení tohoto zákona pro některé skupiny zaměstnanců, u nichž to vyžaduje zvláštní povaha konané práce.

Ujednání odporující tomuto zákonu nebo předpisům vydaným podle něho jsou neplatná, a to i když byla uzavřena před účinností tohoto zákona.

Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů o placené dovolené na zotavenou s výjimkou předpisů, které upravují placenou dovolenou na zotavenou zaměstnanců uvedených v § 19.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949; provedou jej ministři sociální péče a vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Erban v. r.

Nosek v. r.