§ 33 zákon o mezinárodním právu soukromém – Omezení svéprávnosti a věci opatrovnické
Zákon o mezinárodním právu soukromém · 91/2012 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 33 zákona o mezinárodním právu soukromém určuje, kdy mají české soudy pravomoc rozhodovat o omezení svéprávnosti a opatrovnictví, a to především u osob s obvyklým pobytem v ČR nebo u českých občanů, i když žijí v cizině. České soudy mohou rozhodovat o omezení svéprávnosti nebo opatrovnictví u kohokoli, kdo má obvyklý pobyt v České republice. (§ 33 zákona č. 91/2012 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Omezení svéprávnosti a věci opatrovnické
- Týká se: soud, žadatel
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 91/2012 Sb.
(1) Ve věcech omezení svéprávnosti, jakož i ve věcech opatrovnických je dána pravomoc českých soudů, jde-li o osoby s obvyklým pobytem v České republice, nebo jde-li o státní občany České republiky, i když mají obvyklý pobyt v cizině. Český soud nemusí řízení zahájit, stačí-li k ochraně práv a zájmů státního občana České republiky opatření učiněná v cizině.
(2) Není-li dána pravomoc českých soudů podle odstavce 1, omezí se český soud na opatření nutná k ochraně osoby a jejího majetku a uvědomí o tom orgán státu, ve kterém má osoba obvyklý pobyt. Kdyby příslušný orgán cizího státu poměry osoby v přiměřené době neupravil, učiní tak český soud.
(3) K uvědomění orgánů cizího státu podle odstavce 2 český soud nepřistoupí, jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanty a osoby požívající doplňkové ochrany podle jiného právního předpisu. V takovém případě upraví poměry osoby český soud.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- České soudy mohou rozhodovat o omezení svéprávnosti nebo opatrovnictví u kohokoli, kdo má obvyklý pobyt v České republice.
- České soudy mají pravomoc i nad českými občany, kteří žijí v zahraničí, ale nemusí zahájit řízení, pokud je jejich ochrana zajištěna opatřeními v cizině.
- Pokud české soudy nemají plnou pravomoc, mohou provést jen nezbytná opatření k ochraně osoby a jejího majetku a informovat o tom příslušný orgán státu, kde má osoba obvyklý pobyt.
- V případě žadatelů o mezinárodní ochranu, azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany české soudy neinformují cizí orgány a samy upraví poměry těchto osob.
Na co si dát pozor
- Český soud nemusí zahájit řízení u českého občana žijícího v cizině, pokud je jeho ochrana dostatečně zajištěna v zahraničí.
- Pokud český soud nemá plnou pravomoc, může se omezit na dočasná ochranná opatření a čekat na reakci cizího státu.
- U určitých kategorií osob (žadatelé o mezinárodní ochranu, azylanti, osoby s doplňkovou ochranou) české soudy vždy samy upraví poměry a neinformují cizí orgány.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.