Zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví

(1) Družstvo má právo zřizovat devizový fond. Prostředky pro něj získává družstvo podle devizového normativu z devizové tržby získané z vývozu zboží, ze salda kooperačních dodávek a z prodeje licencí, jakož i z úspor poskytovaných devizových prostředků, popřípadě z devizových dotací a úvěrů.

(2) Prostředky devizového fondu slouží k zabezpečování rozvoje hospodářské činnosti družstva, ke krytí dovozních potřeb, k úhradě devizových závazků a ke splácení úvěrů poskytnutých bankou, pokud jsou příjmem devizového fondu.

(3) Prostředky devizového fondu vytvořené družstvem mu nelze odejmout; družstvo o jejich použití rozhoduje samostatně v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zůstatek fondu lze převádět do dalších kalendářních let bez omezení.

(1) Družstvo je povinno uskutečňovat svoji hospodářskou a sociální činnost tak, aby co nejúčinněji chránilo životní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jeho činností vyvolávány, zejména aby neohrožovalo zdraví občanů. Z vlastních zdrojů financuje a uskutečňuje opatření k tvorbě a ochraně všech složek životního prostředí ohrožovaných jeho činností.

(2) Družstvo je povinno budovat zařízení na ochranu životního prostředí, uvádět tato zařízení do provozu společně s příslušným výrobním nebo nevýrobním zařízením a trvale zajišťovat jejich plynulý a účinný chod.

(1) Družstvo odpovídá za racionální využívání a ochranu přírodních zdrojů.

(2) Za využívání přírodních zdrojů jako části národního majetku platí družstvo stanovené poplatky.

Družstvo je povinno hospodárně a účelně využívat odpady ze své hospodářské činnosti jako zdroje druhotných surovin a energie, popřípadě vytvářet podmínky pro jejich hospodářské využití jinými subjekty. Za tím účelem je povinno odpady evidovat, shromažďovat je na vhodných místech a chránit je před znehodnocením nebo odcizením. Nelze-li odpad hospodářsky využít, je družstvo povinno likvidovat jej způsobem neohrožujícím životní prostředí.

Při realizaci opatření k ochraně životního prostředí a při racionálním využívání přírodních zdrojů družstvo spolupracuje s příslušným národním výborem.

(1) Družstvo je povinno podle obecně závazných právních předpisů zpracovávat a vést sociálně ekonomické informace, vědeckotechnické a ekonomické informace, jakož i informace pro plánování a sestavování státních rozpočtů (dále jen „informace“).

(2) Družstvo je povinno poskytovat informace příslušným orgánům ve stanovených termínech a zajišťovat jejich věrohodnost.

(3) Vyžadovat předkládání informací od družstva je přípustné jen v rozsahu a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy.

(1) Družstvo je povinno vytvořit účinný systém kontroly, zabezpečovat zejména soustavnou kontrolu jakosti výroby, ochranu družstevního majetku a kontrolovat chod své hospodářské činnosti. Kontrola musí být prováděna jako nedílná součást řízení, sloužit k jeho upevňování a přispívat k vytváření souladu rozvoje družstva se zájmy společnosti a kolektivu členů družstva.

(2) Kontrolu činnosti družstva provádějí pouze orgány, jejichž kontrolní funkce jsou upraveny zákonem. Kontrola musí přispívat ke zvýšení efektivnosti hospodářské a sociální činnosti družstva.

Družstvo je povinno vést předepsaným způsobem účetnictví, sestavovat roční účetní závěrku a poskytovat ji příslušným orgánům státní správy a příslušné bance.

(1) Družstvo odměňuje členy a pracovníky podle výsledků práce; výše odměn je závislá na hospodářských výsledcích družstva a osobním podílu člena a pracovníka na nich.

(2) V zásadních otázkách týkajících se odměňování družstvo úzce spolupracuje s orgány Revolučního odborového hnutí v souladu s jejich působností; v družstvech, kde obsahem členství je též pracovní vztah, postupuje družstvo v souladu se stanovami.

(1) Družstvo pečuje o výchovně vzdělávací proces a poskytuje podporu a pomoc školám a školským zařízením. Činí tak s přednostním zaměřením na modernizaci obsahu vzdělávání a výchovy pro budoucí povolání a s přihlédnutím ke svým hospodářským potřebám.

(2) Družstvo podle svých potřeb získává žáky ke studiu ve středních odborných učilištích a v souladu s celospolečenskými zájmy zabezpečuje materiálně technické, personální a další podmínky pro přípravu mládeže na dělnická povolání. Úkoly spojené s přípravou mládeže na povolání ve středních odborných učilištích zajišťují svazy družstev za aktivní účasti družstev.

(3) Družstvo pečuje o další zvyšování kvalifikace svých členů a pracovníků ve spolupráci se svazem družstev a Ústřední radou družstev, které vytvářejí vzdělávací zařízení a spolupracují se školskými a dalšími výchovně vzdělávacími institucemi.

(1) Družstvu, které není schopno samostatně hospodařit, může příslušný svaz družstev poskytnout finanční prostředky a vázat jejich použití na jím stanovený zvláštní režim hospodaření družstva.

(2) Zvláštní režim hospodaření družstva spočívá v uplatnění konsolidačního programu na přesně stanovenou dobu a ve sledování jeho plnění.

(3) Konsolidační program je soubor hospodářských, technických, organizačních a kádrových opatření, opatření v odměňování a dalších opatření směřujících k obnovení schopnosti družstva plnit své hospodářské funkce.

Družstvy podle tohoto zákona jsou bytová družstva, spotřební družstva, výrobní družstva, popřípadě jiná družstva.

(1) Bytová družstva zabezpečují především organizování přípravy a provádění výstavby, provoz bytových a nebytových objektů a služby spojené s bydlením.

(2) Bytová družstva se podílejí na rozvíjení materiálních podmínek pro bydlení občanů a na plánování komplexní bytové výstavby.

(3) Při plnění svých úkolů bytová družstva připravují a zabezpečují:

a) výstavbu bytů v družstevních domech, rodinných domků a garáží,

b) údržbu, opravy, rekonstrukci a modernizaci bytového majetku,

c) materiálně výrobní základnu pro údržbu a opravy bytů a nebytových prostor a pro poskytování služeb spojených s bydlením,

d) poskytování služeb spojených s bydlením svým členům,

e) poskytování služeb spojených s bydlením za úplatu občanům i organizacím.

(4) Bytová družstva zajišťují provoz a správu družstevních objektů a napomáhají k tomu, aby užívání bytů, domů a společných zařízení přispívalo k dodržování pravidel socialistického soužití.

(5) Bytová družstva vyrábějí materiály, stavební díly, zařízení a výrobky potřebné k výstavbě bytů a nebytových prostor, k modernizaci staršího bytového fondu a k rozvoji služeb a činností spojených s bydlením.

(1) Spotřební družstva zabezpečují především služby na úseku maloobchodní a velkoobchodní činnosti, v oblasti veřejného stravování, ubytování, cestovního ruchu, jakož i další služby občanům a organizacím.

(2) Spotřební družstva uskutečňují rovněž potravinářskou, popřípadě jinou výrobu spojenou se svou činností.

(3) Spotřební družstva nakupují a prodávají též zemědělské a lesní produkty, po domácku vyráběné zboží, popřípadě jiné zboží, jímž mohou zkvalitnit služby občanům a organizacím.

(1) Výrobní družstva uskutečňují především výrobu spotřebního zboží, výrobu na zakázku, opravárenské a jiné služby občanům a organizacím, řemeslnou, umělecko-řemeslnou a lidovou uměleckou výrobu, popřípadě jinou výrobu pro vnitřní a zahraniční trh.

(2) Výrobní družstva mohou zřizovat vlastní síť prodejen a vzorkových síní.

(3) Výrobní družstva ve své činnosti využívají i místní zdroje surovin a materiálů.

(4) Výrobní družstva, především výrobní družstva invalidů, pečují o zapojování osob se změněnou pracovní schopností do pracovního procesu.

Vedle bytových, spotřebních a výrobních družstev mohou vznikat i jiná družstva zabezpečující služby občanům, družstvům i dalším organizacím (např. revizní a účetní činnost, zpracování programů pro výpočetní techniku, přípravu a zabezpečování investiční výstavby, popřípadě další služby).

(1) Družstva se sdružují do svazů družstev České socialistické republiky a do svazů družstev Slovenské socialistické republiky v souladu se zájmy společnosti na prohlubování vzájemné spolupráce i spolupráce s dalšími socialistickými organizacemi.

(2) Ke vzniku svazu družstev je třeba usnesení sjezdu o založení, přijetí stanov a zvolení orgánů svazu.

(3) Svaz družstev může zaniknout pouze usnesením sjezdu.

(1) Svaz družstev je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(2) Družstva jako členové svazu mají stejná práva a stejné povinnosti.

(3) Členská družstva odvádějí příspěvky pro činnost svazu v rozsahu stanoveném sjezdem.

(4) Práva a povinnosti členů svazu, působnost orgánů svazu a způsob jeho hospodaření, jakož i další otázky činnosti a vnitřní organizace svazu upravují stanovy, pokud je neupravuje zákon.

(5) Orgány svazu družstev jsou voleny na období nejvýše pět let.

Svaz družstev:

a) vytváří předpoklady pro všestranný rozvoj družstev, zejména pomáhá členským družstvům po odborné stránce zabezpečovat jejich úkoly a zdokonalovat metody jejich činnosti, organizuje výměnu zkušeností z práce družstev, napomáhá uplatnění vědeckotechnického rozvoje, zpracovává návrhy koncepcí rozvoje jednotlivých činností a vytváří předpoklady pro jejich realizaci,

b) podílí se na tvorbě prognóz a koncepcí hospodářského a sociálního rozvoje společnosti, zejména z hlediska využití možností družstev,

c) podle povahy věci zabezpečuje přípravu mládeže na povolání ve středních odborných učilištích a úkoly související s nemocenským pojištěním a rekreační péčí,

d) projednává společné záležitosti členských družstev a v těchto věcech je jejich představitelem,

e) vytváří podle specifických potřeb členských družstev společné účelové fondy v rozsahu a způsobem stanoveným sjezdem; zůstatky těchto fondů lze převádět do dalších let,

f) provádí revize hospodaření členských družstev v souladu s obecně závaznými právními předpisy,

g) zakládá družstevní podniky a vykonává vůči nim z toho vyplývající funkce,

h) v případě potřeby vypracovává konsolidační program pro členské družstvo,

i) plní další úkoly podle tohoto a dalších zákonů.

Svaz družstev zabezpečuje plánovité využití všech zdrojů, které stát jeho prostřednictvím poskytuje družstvům jako nástroj k dosažení cílů státní politiky v družstevnictví.

(1) Nejvyšším orgánem svazu družstev je sjezd členských družstev, který je svoláván nejméně jednou za pět let. Sjezd stanoví zejména hlavní směry rozvoje činnosti družstev a svazu, schvaluje stanovy svazu a jejich změny. Volí členy a kandidáty ústředního výboru svazu a členy a kandidáty kontrolní komise svazu. O způsobu volby rozhoduje sjezd.

(2) Sjezd členských družstev musí být svolán, požádá-li o to nejméně jedna třetina členských družstev.

(1) Ústřední výbor svazu družstev zabezpečuje plnění úkolů uložených sjezdem a dalších hlavních úkolů v oboru působnosti svazu; za svou činnost odpovídá sjezdu, kterému předkládá zprávy o činnosti a hospodaření svazu.

(2) Volí předsedu, místopředsedy svazu a další členy představenstva; o způsobu volby rozhoduje ústřední výbor. Představenstvo je výkonným a statutárním orgánem svazu družstev.

(3) K plnění svých úkolů může ústřední výbor zřizovat pomocné orgány.

(1) Kontrolní komise je kontrolním orgánem svazu družstev. Kontroluje dodržování stanov svazu, plnění usnesení sjezdu členských družstev, ústředního výboru svazu a představenstva, jakož i hospodaření svazu, včetně hospodaření se společnými účelovými fondy spravovanými svazem. Za svou činnost odpovídá sjezdu, kterému předkládá zprávy o výsledcích své činnosti.

(2) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu; o způsobu volby rozhoduje kontrolní komise.

Svaz družstev je oprávněn:

a) zastavit výkon usnesení orgánu členského družstva, které je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy nebo stanovami družstva,

b) zrušit usnesení orgánu členského družstva, jehož výkon byl zastaven, nezjedná-li družstvo ve stanovené lhůtě nápravu.

(1) Svazy družstev České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky se sdružují do Ústřední rady družstev.

(2) Svazy družstev odvádějí příspěvky pro činnost Ústřední rady družstev ve výši stanovené jejím sjezdem.

(3) Ústřední rada družstev je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(4) Práva a povinnosti členů Ústřední rady družstev, působnost orgánů Ústřední rady družstev a způsob jejího hospodaření, jakož i další otázky činnosti a vnitřní organizace upravují stanovy Ústřední rady družstev, pokud je neupravuje zákon.

(5) Orgány Ústřední rady družstev jsou voleny nejvýše na pět let.

(1) Ústřední rada družstev:

a) pečuje o všestranný rozvoj družstevnictví a projednává jeho společné záležitosti,

b) zabezpečuje koordinaci činnosti svazů družstev, výměnu zkušeností a informací mezi nimi a projednává jejich společné záležitosti,

c) zakládá družstevní podniky včetně družstevních podniků pro zahraniční obchod a vykonává vůči nim z toho vyplývající funkce,

d) organizuje zvyšování kvalifikace funkcionářů a pracovníků československého družstevnictví, jakož i funkcionářů a pracovníků pro potřeby zahraničních družstevních organizací,

e) vytváří podle specifických potřeb československého družstevnictví společné účelové fondy v rozsahu a způsobem stanoveným sjezdem Ústřední rady družstev; zůstatky těchto fondů lze převádět do dalších let,

f) plní další úkoly podle tohoto a dalších zákonů.

(2) Ústřední rada družstev je představitelem československého družstevnictví v Československé socialistické republice i v zahraničních vztazích.

(1) Nejvyšším orgánem Ústřední rady družstev je sjezd, který je svoláván nejméně jednou za pět let.

(2) Sjezd Ústřední rady družstev stanoví zejména hlavní směry rozvoje československého družstevnictví, schvaluje stanovy Ústřední rady družstev a jejich změny, volí členy a kandidáty výboru Ústřední rady družstev a členy a kandidáty kontrolní komise; o způsobu volby rozhoduje sjezd.

(1) Výbor Ústřední rady družstev zabezpečuje plnění úkolů uložených sjezdem a dalších hlavních úkolů československého družstevnictví; za svou činnost odpovídá sjezdu, kterému předkládá zprávy o činnosti a hospodaření Ústřední rady družstev.

(2) Výbor Ústřední rady družstev volí předsedu, místopředsedu Ústřední rady družstev a další členy představenstva, které je jejím výkonným a statutárním orgánem; o způsobu volby rozhoduje výbor.

(3) K plnění svých úkolů může výbor zřizovat pomocné orgány.

(1) Kontrolní komise Ústřední rady družstev je jejím kontrolním orgánem. Kontroluje dodržování stanov Ústřední rady družstev, plnění usnesení sjezdu, výboru a představenstva Ústřední rady družstev, jakož i hospodaření Ústřední rady družstev, včetně hospodaření se společnými účelovými fondy spravovanými Ústřední radou družstev.

(2) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu. O způsobu volby rozhoduje kontrolní komise.

(1) Družstevní podnik je socialistickou organizací, která provozuje svoji činnost samostatně podle zásady úplného chozrasčotu a na základě socialistické samosprávy.

(2) Družstevní podnik je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(3) Družstevní podnik neodpovídá za závazky zakládající družstevní organizace a tato organizace neodpovídá za závazky družstevního podniku.

(1) Družstevní podnik může založit družstvo, svaz družstev, Ústřední rada družstev nebo několik těchto družstevních organizací společně.

(2) Pro vznik družstevního podniku zakládaného družstevní organizací se vyžaduje vyjádření národního výboru, v jehož územním obvodu má mít družstevní podnik sídlo; ustanovení § 18 a § 19 zákona o státním podniku platí přiměřeně.

(3) Je-li družstevní podnik zakládán více družstevními organizacemi, uzavírají tyto organizace smlouvu o založení družstevního podniku.

(4) Smlouva o založení družstevního podniku musí obsahovat:

a) název a sídlo zakládajících družstevních organizací,

b) název a sídlo družstevního podniku,

c) předmět činnosti a vnitřní organizaci družstevního podniku,

d) práva a povinnosti zakládajících družstevních organizací,

e) formu a výši vkladů zakládajících družstevních organizací,

f) ustanovení o úhradě nákladů spojených s předmětem činnosti, způsob rozdělení zisku, popřípadě ustanovení o úhradě ztráty družstevního podniku,

g) vypořádání závazků při zániku družstevního podniku nebo při vystoupení zakládající družstevní organizace.

(5) Návrh na zápis družstevního podniku, založeného smlouvou, do podnikového rejstříku, podává jedna ze zakládajících družstevních organizací, určená ve smlouvě o založení družstevního podniku.

(6) Pro zánik družstevního podniku platí obdobně ustanovení § 21 až 24 zákona o státním podniku.

(1) V čele podniku je ředitel (popřípadě jiný vedoucí), který jako jediný vedoucí řídí činnost podniku a je za ni a za její výsledky odpovědný zakládající družstevní organizaci a kolektivu pracovníků.

(2) Ředitel jako statutární orgán podniku jedná jménem podniku ve všech věcech.

(3) O řídících orgánech podniku a socialistické samosprávě platí přiměřeně ustanovení § 25 až 35 zákona o státním podniku; je-li podnik zakládán smlouvou, platí především ustanovení této smlouvy.

(1) Vnitřní organizaci podniku upravuje organizační řád, popřípadě jiný vnitropodnikový organizační předpis, u podniků vzniklých na základě smlouvy případně též tato smlouva.

(2) Člení-li se podnik na vnitřní organizační jednotky, může organizační řád, popřípadě jiný vnitropodnikový organizační předpis stanovit rozsah, v němž vnitřní organizační jednotka vystupuje v právních vztazích jménem podniku; právní úkony činí její vedoucí, popřípadě další pracovníci určení organizačním řádem, popřípadě jiným vnitropodnikovým organizačním předpisem.

(3) Vydání organizačního řádu, popřípadě jiného vnitropodnikového organizačního předpisu je v působnosti podniku, pokud zakládající družstevní organizace neurčí jinak.

Ustanovení § 25 až 44 tohoto zákona se vztahují přiměřeně na družstevní podniky.

(1) Družstva a družstevní podniky mohou navzájem dobrovolně sdružovat prostředky i činnosti k dosažení určitého účelu nebo v jiném společném zájmu; účastníkem sdružení mohou být i jiné organizace.

(2) Pro zájmové sdružení platí obdobně ustanovení § 53 odst. 2 a 3, § 54 až 56 zákona o státním podniku.

(1) Návrhy zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů týkajících se družstevnictví projednávají příslušné ústřední orgány se svazy družstev a s Ústřední radou družstev.

(2) Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. červencem 1988; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzešlé před 1. červencem 1988 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

(3) Platnost vlastních stanov družstva, svazu družstev a Ústřední rady družstev zaniká přijetím nových stanov, nejpozději však dnem 31. prosince 1988.

(4) Stanovy Ústřední rady družstev vydá v souladu s tímto zákonem výbor Ústřední rady družstev, stanovy svazů družstev vydá v souladu s tímto zákonem ústřední výbor svazu družstev, a to do 31. prosince 1988.

(5) Statuty družstevních podniků zřízených podle dosavadních předpisů a smlouvy o sdružení uvedou jejich zakladatelé do souladu s tímto zákonem nejpozději do 31. prosince 1988.

(6) Působnost sjezdu členských družstev podle § 51 odst. 3 a § 52 písm. e) a působnost sjezdu Ústřední rady družstev podle § 58 odst. 2 a § 59 odst. 1 písm. e) vykonává v období do nejbližšího sjezdu ústřední výbor svazu, popřípadě výbor Ústřední rady družstev.

(7) Platnost závazných směrnic vydaných svazy družstev a Ústřední radou družstev podle § 87 odst. 1 hospodářského zákoníku, zejména v otázkách plánování, financování a hospodaření, zaniká dnem přijetí nových stanov svazů družstev a Ústřední rady družstev, nejpozději však dnem 31. prosince 1988.

(8) Pro období do roku 1990 mohou svazy družstev a Ústřední rada družstev, v dohodě s federálním ministerstvem financí, ministerstvy financí, mezd a cen republik, se Státní plánovací komisí a s plánovacími komisemi republik, vydávat v nezbytném rozsahu a v souladu s tímto zákonem závazné směrnice upravující plánování, financování a hospodaření družstevních organizací v jejich působnosti.

(9) Český svaz bytových družstev a Slovenský svaz bytových družstev mohou se schválením vlády příslušné republiky vydat vzorové stanovy stavebních bytových družstev.

(10) Zrušuje se odstavec 2 a vypouští se označení odstavce 1 v § 508 občanského zákoníku.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

1) Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.