§ 25 zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním – Nároky matky dítěte vůči jeho otci
Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním · 97/1963 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 25 zákona č. 97/1963 Sb. určuje, jakým právním řádem se řídí nároky neprovdané matky dítěte vůči jeho otci, a to v závislosti na státní příslušnosti matky a otce a na místě bydliště matky. Pokud je matka cizinka a otec je československý příslušník, přičemž matka má bydliště v Československé socialistické republice, budou se její nároky řídit československým právem. (§ 25 zákona č. 97/1963 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: dítě
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 97/1963 Sb.
(1) Nároky matky dítěte vůči jeho otci, za něhož není provdána, řídí se právem státu, jehož příslušnicí je matka v době narození dítěte.
(2) Jestliže matka dítěte, která je cizí státní příslušnicí, má bydliště v Československé socialistické republice a otec dítěte je československým příslušníkem, řídí se nároky matky dítěte podle práva československého.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud je matka cizinka a otec je československý příslušník, přičemž matka má bydliště v Československé socialistické republice, budou se její nároky řídit československým právem.
- V ostatních případech se nároky matky řídí právem státu, jehož příslušnicí je matka v době narození dítěte.
- Tento paragraf se týká pouze nároků matky vůči otci, za něhož není provdána.
Na co si dát pozor
- Rozhodující je státní příslušnost matky v době narození dítěte, nikoli později.
- Pro aplikaci československého práva v případě cizí státní příslušnice je klíčové, aby měla bydliště v Československé socialistické republice a otec byl československým příslušníkem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.