Zákon ČNR o archivnictví

(1) Státní okresní archivy jsou vnitřní organizační jednotky státních oblastních archivů. V jejich čele stojí ředitel. Státní okresní archivy

a) v Blansku, Havlíčkově Brodě, Hodoníně, Jihlavě, Kroměříži, Břeclavi, se sídlem v Mikulově, Pelhřimově, Brně-venkov, se sídlem v Rajhradě, Vyškově, se sídlem ve Slavkově u Brna, Třebíči, Uherském Hradišti, Vsetíně, Zlíně, Znojmě a Žďáru nad Sázavou jsou vnitřními organizačními jednotkami Moravského zemského archivu v Brně,

b) v České Lípě, Děčíně, Jablonci nad Nisou, Chomutově, se sídlem v Kadani, Liberci, Lounech, Litoměřicích, se sídlem v Lovosicích, Mostě, Semilech a Teplicích jsou vnitřními organizačními jednotkami Státního oblastního archivu v Litoměřicích,

c) v Bruntále, Frýdku-Místku, Jeseníku, Karviné, Novém Jičíně, Olomouci, Opavě, Prostějově, Přerově a Šumperku jsou vnitřními organizačními jednotkami Zemského archivu v Opavě,

d) v Domažlicích, se sídlem v Horšovském Týně, Chebu, Sokolově, se sídlem v Jindřichovicích, Karlových Varech, Klatovech, Plzni-jih, se sídlem v Blovicích, Plzni-sever, se sídlem v Plasích, Rokycanech a Tachově jsou vnitřními organizačními jednotkami Státního oblastního archivu v Plzni,

e) v Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi, Nymburce, se sídlem v Lysé nad Labem, Praze-východ, se sídlem v Přemýšlení, Praze-západ, se sídlem v Praze, Příbrami a Rakovníku jsou vnitřními organizačními jednotkami Státního oblastního archivu v Praze,

f) v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Strakonicích a Táboře jsou vnitřními organizačními jednotkami Státního oblastního archivu v Třeboni,

g) v Hradci Králové, Chrudimi, Jičíně, Náchodě, Pardubicích, Rychnově nad Kněžnou, Svitavách, se sídlem v Litomyšli, Trutnově a Ústí nad Orlicí jsou vnitřními organizačními jednotkami Státního oblastního archivu v Zámrsku.

(2) Státní okresní archivy dohlížejí na vyřazování (skartaci) písemností vzniklých z činnosti státních orgánů a jiných orgánů, včetně orgánů samosprávných a jejich organizací a zařízení, jakož i jejich předchůdců, jejichž působnost se vztahuje nebo vztahovala jen na území okresu nebo jeho částí.

(3) Státní okresní archivy pečují o archiválie vzniklé z činnosti orgánů, organizací a zařízení, u nichž dohlížejí na vyřazování (skartaci) písemností.

(1) Archiv hlavního města Prahy je organizační složkou hlavního města Prahy, které tento archiv spravuje.

(2) Archiv hlavního města Prahy plní funkci státního oblastního archivu a státního okresního archivu pro území hlavního města Prahy, přičemž působnost uvedenou v § 18 odst. 2 věta druhá má jen vůči organizacím a ostatním osobám, u nichž mají hlavní město Praha a jeho městské části funkci jejich zakladatele nebo pravomoc je zřizovat, řídit a zrušovat. Dohlíží na vyřazování (skartaci) písemností vzniklých z činnosti orgánů hlavního města Prahy, orgánů jeho městských částí, organizací a zařízení, u nichž hlavní město Praha nebo jeho městské části mají funkci jejich zakladatele nebo pravomoc je zřizovat, řídit a zrušovat, a dalších jiných orgánů, organizací a ostatních osob (§ 23 odst. 1), jakož i jejich předchůdců, jejichž působnost se vztahuje nebo vztahovala pouze na území města a jeho částí.

(3) Archiv hlavního města Prahy pečuje o archiválie vzniklé z činnosti orgánů, organizací, ostatních osob (§ 23 odst. 1) a zařízení, u nichž dohlíží na vyřazování (skartaci) písemností.

(1) Archivy měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem jsou organizačními složkami těchto měst, která je spravují.

(2) Archivy měst Brna, Ostravy a Plzně plní funkci státních okresních archivů pro státní a jiné orgány včetně orgánů samosprávných a jejich organizace a zařízení, jakož i jejich předchůdce, jejichž působnost se vztahuje nebo vztahovala jen na území těchto měst nebo jejich částí. Archiv města Ústí nad Labem plní funkci státního okresního archivu pro celé území okresu Ústí nad Labem.

(3) Archivy měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem pečují o archiválie vzniklé z činnosti orgánů, organizací a zařízení, u nichž dohlížejí na vyřazování (skartaci) písemností.

(1) Státní organizace, jakož i jiné právnické osoby a fyzické osoby vyvíjející podnikatelskou činnost zřizují podnikové archivy, do nichž ukládají archiválie vzniklé z vlastní činnosti, popřípadě z činnosti svých předchůdců. Z této povinnosti jsou vyňaty právnické a fyzické osoby, u nichž určí ministerstvo vnitra, že budou ukládat archiválie do státních nebo městských archivů a právnické a fyzické osoby, které požádají archiv o převzetí archiválií do dočasné nebo trvalé péče (§ 7 odst. 2).

(2) Trvalou hodnotu archiválií posoudí ve skartačním řízení příslušný archiv (§ 18 odst. 2).

(3) Z důvodu účelnosti může ministerstvo vnitra určit lhůtu, po jejímž uplynutí se odevzdávají archiválie z podnikových archivů k uložení příslušnému archivu.

(1) Ústřední státní orgány, popřípadě státní nebo jiné organizace, pokud je to účelné vzhledem k jejich poslání a zvláštnímu postavení mimořádného významu nebo se zřetelem na zvláštní povahu archiválií, mohou zřizovat a spravovat se souhlasem ministerstva vnitra archivy zvláštního významu. Souhlas ministerstva vnitra ke zřízení se nevyžaduje u těch archivů zvláštního významu, které již byly zřízeny před počátkem účinnosti tohoto zákona. Ke zrušení archivu zvláštního významu se vyžaduje souhlas ministerstva vnitra.

(2) Archivy zvláštního významu pečují o archiválie, vzniklé z činnosti orgánů a organizací, které je zřizují a spravují, a z činnosti jejich předchůdců, popřípadě o archiválie, které z důvodu účelného umístění příslušné části Jednotného archivního fondu převzaly se souhlasem ministerstva vnitra do své správy.

(3) Archivy zvláštního významu se ve své odborné archivní činnosti řídí směrnicemi ministerstva vnitra.

(1) Archiválie ukládané v archivech federálního ministerstva obrany, federálního ministerstva vnitra, Federální bezpečnostní informační služby, ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb jsou součástí Jednotného archivního fondu. Tyto archivy přímo řídí ministerstvo vnitra a spravují je jejich zřizovatelé.

(2) Vyřazování (skartace) písemností vzniklých z činnosti federálního ministerstva vnitra, federálního ministerstva obrany, Federální bezpečnostní informační služby, ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb se řídí ustanoveními tohoto zákona (§ 2 odst. 2 a 3 a § 6 odst. 3).

Politické strany, politická hnutí2) a sdružení občanů,3) pokud si nezřídí vlastní archivy, mohou za předem dohodnutých podmínek ukládat archiválie vzniklé z jejich činnosti do archivu, který by byl jinak příslušný. V těchto archivech se rovněž ukládají archiválie politických stran, politických hnutí a sdružení občanů, které zanikly bez právního nástupce.

Tento zákon se vztahuje též na archiválie, které se ukládají v organizacích a zařízeních činných v oboru působnosti ministerstva kultury (v muzeích, knihovnách apod.). Souhlas k nahlížení do archiválií (§ 11) uložených v těchto organizacích a zařízeních uděluje jejich vedoucí.

(1) Státnímu orgánu, kraji, obci či jiné právnické osobě, pokud poruší povinnost podle tohoto zákona nebo podle obecně závazného právního předpisu vydaného k jeho provedení, se uloží pokuta do 100 000 Kčs.

(2) Dojde-li v době do jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty k opětovnému porušení povinnosti, za kterou byla uložena pokuta podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kčs.

(3) Podle odstavců 1 a 2 se postupuje též vůči fyzickým osobám, které poruší povinnost při podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní.

(4) Pokutu podle odstavců 1 a 2 ukládá státní oblastní archiv, v jehož obvodu působnosti došlo k porušení povinnosti, na území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy. Pokud však povinnost poruší Magistrát hlavního města Prahy nebo právnické osoby, u nichž má hlavní město Praha funkci jejich zakladatele nebo pravomoc je zřizovat, řídit a zrušovat, uloží pokutu ministerstvo vnitra.

(5) Pokutu lze uložit do jednoho roku od zjištění porušení povinnosti, nejpozději do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(6) Výnosy z pokut uložených státním oblastním archivem nebo ministerstvem vnitra jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, výnosy z pokut uložených Magistrátem hlavního města Prahy jsou příjmem hlavního města Prahy.

(7) Působnost stanovená Magistrátu hlavního města Prahy podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.

(1) Dosavadní archivy, které odpovídají archivům, uvedeným v ustanovení § 17 až 21, 23 a 24, se považují za archivy podle tohoto zákona.

(2) Archiválie, které byly uloženy před počátkem účinnosti tohoto zákona v archivech uvedených v odstavci 1 a v archivech, popřípadě v organizacích a zařízeních uvedených v § 25, 26 a 27, se považují za archiválie ve smyslu tohoto zákona.

Na řízení podle tohoto zákona, s výjimkou řízení podle ustanovení § 8 odst. 2, § 10 odst. 2 a § 28, se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.4)

(1) Ministerstvo vnitra vydá k provedení tohoto zákona předpisy upravující:

a) základní kritéria hodnocení písemností a postup při skartačním řízení,

b) podrobnosti o uznávání archiválií za kulturní památky a způsob zajištění zvýšené ochrany archiválií jako kulturních a národních kulturních památek,

c) způsob vedení evidence archiválií a skladbu Jednotného archivního fondu v České socialistické republice,

d) ochranu a kategorizaci archiválií,

e) podmínky a způsob využívání archiválií,

f) ukládání archiválií do archivů,

g) zřizování, zrušování, organizaci a činnost státních archivů, archivů hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem, podnikových archivů a archivů zvláštního významu,

h) podrobnosti postupu při převodu vlastnictví k archiváliím.

(2) Předpis uvedený v předchozím odstavci pod písm. b) vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem kultury.

Předpisy o kulturních památkách5) se nevztahují na ochranu archiválií, péči o ně a na jiné otázky upravené tímto zákonem.

Zrušuje se vládní nařízení č. 29/1954 Sb., o archivnictví.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.

Erban v. r.

Korčák v. r.

1) Např. § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

1a) Například zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

1b) Například zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

2) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

3) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.

4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

5) Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, a předpisy vydané k jeho provedení.