§ 24 vyhláška ministerstva vnitra o pracovních poměrech, výkonu služby a kárné odpovědnosti příslušníků veřejných požárních útvarů – Kárná opatření
Vyhláška ministerstva vnitra o pracovních poměrech, výkonu služby a kárné odpovědnosti příslušníků veřejných požárních útvarů · 98/1962 Sb. · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 24 vyhlášky 98/1962 Sb. stanovuje konkrétní typy kárných opatření, která lze uložit příslušníkům veřejných požárních útvarů za porušení kázně nebo služebních povinností, a určuje pravidla pro jejich ukládání. Příslušníkům požárních útvarů, kteří poruší kázeň nebo služební povinnosti, mohou být uložena různá kárná opatření, od ústní důtky až po snížení platu nebo hodnosti. (§ 24 zákona č. 98/1962 Sb., vyhláška ministerstva vnitra o pracovních poměrech, výkonu služby a kárné odpovědnosti příslušníků veřejných požárních útvarů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Kárná opatření
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „tato opatření lze uložit nejdéle na dobu jednoho roku.“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „snížení základního platu až o 10 %, popř“
- Odkazuje na: § 23, Zákon o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví (24/1957 Sb.)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 98/1962 Sb.
(1) Jako kárných opatření lze použít
a) ústní důtky,
b) veřejné důtky,
c) výstrahy pro neodpovědné plnění služebních povinností,
d) snížení základního platu až o 10 %, popř. se současným snížením hodnosti; tato opatření lze uložit nejdéle na dobu jednoho roku.
(2) Při rozhodování o tom, jakých opatření má být vůči příslušníku použito, je třeba přihlížet k závažnosti jeho provinění, k okolnostem, za nichž k provinění došlo, k jeho následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu služebnímu výkonu. Jde-li o porušení kázně a služebních povinností nepatrného významu, velitel je příslušníku pouze vytkne a poučí ho o nesprávnosti jeho jednání.
(3) Ustanovení zákona č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, zůstávají nedotčena.
(4) Za totéž provinění lze uložit příslušníku pouze jedno z kárných opatření uvedených v odstavci 1. Byl-li příslušník odsouzen pro trestný čin nebo mu byl uložen kárný trest podle jiných předpisů, nemůže mu být za tentýž čin uloženo ještě kárné opatření podle této vyhlášky. Bylo-li o činu příslušníka zahájeno řízení podle jiných předpisů, je třeba vyčkat jeho výsledku; doba tohoto řízení se nezapočítává do doby, ve které lze uložit kárné opatření (§ 23 odst. 2).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Příslušníkům požárních útvarů, kteří poruší kázeň nebo služební povinnosti, mohou být uložena různá kárná opatření, od ústní důtky až po snížení platu nebo hodnosti.
- Při rozhodování o kárném opatření se vždy zohledňuje závažnost provinění, okolnosti, následky, míra zavinění a dosavadní služební výkon příslušníka.
- Za jedno provinění lze uložit pouze jedno kárné opatření z uvedeného seznamu.
- Pokud je příslušník již potrestán za stejný čin podle jiných předpisů (např. trestní zákon), nelze mu za něj uložit další kárné opatření podle této vyhlášky.
Na co si dát pozor
- Snížení základního platu nebo hodnosti může být uloženo nejdéle na dobu jednoho roku.
- Pokud jde o porušení kázně nepatrného významu, velitel pouze vytkne příslušníkovi jeho jednání a poučí ho, aniž by ukládal formální kárné opatření.
- V případě, že je o činu příslušníka zahájeno řízení podle jiných předpisů, je nutné vyčkat na jeho výsledek, přičemž tato doba se nezapočítává do lhůty pro uložení kárného opatření.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 37 Kárná komora Úřadu (Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu)§ 18 Kárná opatření (Zákon o státní kontrole, statistice a os)§ 47 Kárná opatření (Zákon České národní rady o advokacii)§ 47 Kárná opatření (Zákon Slovenské národní rady o advokacii)§ 35q Kárná odpovědnost a kárné řízení (Zákon o advokacii)