Zákon o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví
24/1957 Sb. · 15 paragrafů
O čem zákon je
Paragraf 1 zákona č. 24/1957 Sb. definuje, co je kárné (disciplinární) provinění, a stanovuje podmínky, za kterých se drobné rozkrádání nebo úmyslné poškozování socialistického majetku zaměstnancem stíhá jako takové.
(1) Drobné rozkrádání a jiné úmyslné poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, pokud se ho dopustil na majetku spravovaném podnikem, úřadem, ústavem nebo jinou organisací socialistického sektoru jejich zaměstnanec, se stíhá jako kárné (disciplinární) provinění (dále jen „kárné provinění“), zejména týká-li se takový čin věcí, k nimž má zaměstnanec při výkonu své práce přístup.
(2) Jako kárné provinění nelze stíhat čin uvedený v odstavci 1, jestliže užití kárných (disciplinárních) opatření (§ 5 odst. 1) by zřejmě nepostačilo k výchově zaměstnance, zejména se zřetelem k způsobu provedení činu nebo k okolnosti, že se rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví již několikrát dopustil. Jako kárné provinění nelze stíhat čin, převyšuje-li škoda 500 Kčs.
(1) O kárném provinění rozhoduje vedoucí podniku nebo jiné organisace socialistického sektoru, po případě zaměstnanec jím zmocněný nebo kárný (disciplinární) orgán, je-li podle platných předpisů zřízen (dále jen „kárný orgán“).
(2) Příslušný ministr (vedoucí ústředního orgánu), po případě příslušná rada krajského národního výboru mohou stanovit, v kterých podnicích nebo jiných organisacích socialistického sektoru se kárná provinění nebudou stíhat podle tohoto zákona. Čin uvedený v § 1 odst. 1 se v těchto případech stíhá jako přestupek.
(1) Nelze-li čin uvedený v § 1 odst. 1 stíhat jako kárné provinění, postoupí kárný orgán věc příslušnému výkonnému orgánu národního výboru k stíhání pro přestupek.
(2) Výkonnému orgánu národního výboru postoupí věc kárný orgán též tehdy,
a) jestliže se zaměstnancem byl pracovní poměr rozvázán dříve, než o věci kárný orgán rozhodl, nebo
b) jestliže kárný orgán nemůže prostředky, které má po ruce, věc náležitě objasnit, zejména s hlediska viny zaměstnance.
(3) Vrátí-li výkonný orgán národního výboru věc postoupenou podle odstavce 1, kárný orgán je povinen v řízení pokračovat.
(2) Při výměře kárného (disciplinárního) opatření se přihlédne zejména k způsobu provedení a následkům činu, jakož i k poměrům a osobě zaměstnance a k tomu, zda a do jaké míry nahradil způsobenou škodu.
Před rozhodnutím o uložení kárného (disciplinárního) opatření musí být vyslechnut zaměstnanec a věc projednána se závodním výborem odborové organisace. Je-li toho třeba, provede kárný orgán i jiná šetření potřebná k objasnění věci, zejména přešetří obhajobu zaměstnance.
(1) V nepřítomnosti zaměstnance lze konat jednání před kárným orgánem, jen jestliže zaměstnanec bezdůvodně odepře se ho zúčastnit.
(2) Po skončení jednání kárný orgán zpravidla ihned vyhlásí přítomnému zaměstnanci své rozhodnutí; pouze žádá-li o to zaměstnanec, doručí se mu opis rozhodnutí. Opis rozhodnutí se doručí zaměstnanci též, konalo-li se jednání v jeho nepřítomnosti.
(3) Kárný orgán je povinen při vyhlášení rozhodnutí a v jeho opise poučit zaměstnance o jeho právu uvedeném v § 8.
(4) O jednání před kárným orgánem se sepíše stručný zápis, v němž se také uvede rozhodnutí kárného orgánu; opis zápisu se zašle závodnímu výboru odborové organisace.
(1) Zaměstnanec má právo písemně prohlásit, že s rozhodnutím kárného orgánu, jímž mu bylo uloženo kárné (disciplinární) opatření, nesouhlasí. Takové prohlášení nutno učinit do 3 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí, a nebyl-li zaměstnanec vyhlášení rozhodnutí přítomen, do 3 dnů ode dne doručení opisu rozhodnutí, a to u kárného orgánu.
(2) Včas podaným prohlášením pozbývá rozhodnutí kárného orgánu účinnosti. Kárný orgán postoupí věc výkonnému orgánu národního výboru, jenž pak o činu rozhodne podle obecných předpisů o přestupcích.
(1) Řízení o kárném provinění kárný orgán nekoná, jestliže o skutku již rozhodl soud nebo jiný státní orgán.
(2) Jestliže kárný orgán rozhodl, nemůže pro týž skutek konat řízení soud nebo jiný státní orgán, ledaže by šlo o skutek, o němž kárnému orgánu nepřísluší rozhodovat.
(1) Pokutu uloženou podle § 5 odst. 1 písm. c) vymáhá účtárna zaměstnavatele na podkladě pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty, a to srážkou z platu až do 25 % jeho výše. Srážky, včetně srážek s předchozím pořadím, nesmí však činit více, než kolik dovolují obecné předpisy o exekuci na plat. Pokutu lze vymáhat též soudní exekucí.
Usnese-li se na tom družstvo způsobem předepsaným k přijetí stanov, jsou družstevní orgány oprávněny stíhat kárná provinění (§ 1 odst. 1), jichž se dopustili na majetku družstva jeho členové. Přitom se postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.