§ 113 zákon o národním pojištění – Ručení zaměstnavatelů (podnikatelů) a třetích osob za pojistné škody.
Zákon o národním pojištění · 99/1948 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf stanovuje, že zaměstnavatelé a další osoby mohou nést odpovědnost za škody způsobené pojišťovně, pokud poskytli nesprávné informace, které vedly k neoprávněnému nebo vyššímu vyplacení dávek. Pokud zaměstnavatel vydá nesprávné potvrzení, na jehož základě pojišťovna vyplatí dávky, na které nebyl nárok, nebo vyplatí dávky vyšší, než měly být, musí zaměstnavatel pojišťovně tuto škodu nahradit. (§ 113 zákona č. 99/1948 Sb., zákon o národním pojištění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Ručení zaměstnavatelů (podnikatelů) a třetích osob za pojistné škody.
- Týká se: zaměstnavatel, plátce
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Zjistí-li se do tří let po přiznání důchodu, že důchod měl býti vypočten z vyššího vyměřovacího základu…“
- Odkazuje na: § 109
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 99/1948 Sb.
(1) Poskytla-li pojišťovna dávky na podkladě nesprávného potvrzení vydaného zaměstnavatelem, aniž byl nárok na tyto dávky, nebo poskytla-li na podkladě nesprávného potvrzení vydaného zaměstnavatelem dávky vyšší, než jaké by příslušely podle skutečného vyměřovacího základu, je zaměstnavatel povinen nahraditi pojišťovně způsobenou škodu.
(2) Zjistí-li se do tří let po přiznání důchodu, že důchod měl býti vypočten z vyššího vyměřovacího základu, než podle něhož bylo placeno pojistné (§ 109, odst. 1), má pojišťovna proti plátci pojistného nárok na náhradu tohoto zvýšení důchodu. Nebyl-li pojištěnec vůbec k pojištění přihlášen, má pojišťovna nárok na náhradu celého vyplaceného důchodu.
(3) Pojišťovna rozhoduje o náhradě výměrem a vymáhá ji jako pojistné. Nárok na náhradu podle odstavce 2 musí býti uplatněn do roka po novém vyměření důchodu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnavatel vydá nesprávné potvrzení, na jehož základě pojišťovna vyplatí dávky, na které nebyl nárok, nebo vyplatí dávky vyšší, než měly být, musí zaměstnavatel pojišťovně tuto škodu nahradit.
- Jestliže se do tří let od přiznání důchodu zjistí, že důchod měl být vypočten z vyššího vyměřovacího základu, než z jakého bylo placeno pojistné, má pojišťovna nárok na náhradu tohoto zvýšení důchodu od plátce pojistného.
- Pokud pojištěnec nebyl vůbec přihlášen k pojištění, má pojišťovna nárok na náhradu celého vyplaceného důchodu.
- Pojišťovna o náhradě rozhoduje formou výměru a vymáhá ji stejně jako pojistné; nárok na náhradu zvýšení důchodu musí být uplatněn do jednoho roku po novém vyměření důchodu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.