§ 138 zákon o národním pojištění – Důchodové pojištění horníků.
Zákon o národním pojištění · 99/1948 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 138 zákona o národním pojištění definuje, kdo je pro účely tohoto zákona považován za horníka, a to jak z hlediska druhu práce a místa výkonu, tak i s výjimkami, kdy se určité osoby za horníky nepovažují. (§ 138 zákona č. 99/1948 Sb., zákon o národním pojištění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Důchodové pojištění horníků.
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…platí o tajemnících svazu zaměstnanců v hornictví, kteří dříve pracovali alespoň 10 let v hornictví.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 99/1948 Sb.
(1) Za horníky podle tohoto zákona se pokládají osoby, které jsou na podkladě pracovního (služebního) nebo učňovského poměru zaměstnány pod zemí nebo na povrchu:
a) v hornictví (§ 131 obecného horního zákona),
b) v podnicích (závodech) na dobývání živic,
c) v podnicích (závodech) na dobývání kaolinu, žáruvzdorných jílů, lupku, živce, sádrovce a křemence, dále křemene používaného pro výrobu ohnivzdorných výrobků a formovacích písků, pokud se dobývání děje po hornicku a je podrobeno horně-policejnímu dozoru.
d) v závodech na dobývání vápence a dolomitu, pokud jsou provozovány národním hornickým podnikem a pokud se dobývání děje po hornicku.
(2) Dělničtí báňští inspekční asistenti se pokládají pro účely tohoto zákona za horníky podle odstavce 1, pokud se dále nestanoví jinak. Totéž platí o tajemnících svazu zaměstnanců v hornictví, kteří dříve pracovali alespoň 10 let v hornictví.
(3) Za horníky podle odstavců 1 a 2 se však nepovažují:
a) zaměstnanci zvláštních nehornických podniků, kteří vykonávají v hornických podnicích (závodech) nebo v podnicích (závodech) uvedených v odstavci 1, písm. b) a c), určitou práci, jež není časově předem vymezena a s báňským provozem jen nepřímo souvisí, na př. stavby domů, silnic, drah, mostů, vodní stavby;
b) osoby, které vykonávají služby za účelem rychlé pomoci při nehodách nebo přírodních pohromách nebo za účelem rychlého odstranění provozních nebo dopravních poruch, pokud se dá předvídati, že tyto služby podle své povahy nebudou trvati déle než měsíc;
c) zaměstnanci služby výhradně administrativní a zaměstnanci závodů sloužících výhradně obchodnímu odbytu těžby;
d) zaměstnanci závodů zemědělských a hostinských, ozdravoven, podniků zábavních a vzdělávacích, jakož i jiných závodů, které neslouží přímo těžbě nebo zušlechťování nerostů a živic.
(4) Ministr sociální péče může na návrh Ústřední národní pojišťovny v dohodě s ministrem průmyslu a po slyšení jednotné odborové organisace stanoviti bližší směrnice pro posouzení, které práce v hornictví se považují za práce pod zemí, přihlédna k předpisům dosud platným.
(5) Za práci pod zemí se považuje u zaměstnanců pracujících pod zemí také činnost, kterou konají na povrchu ve funkci člena závodní (podnikové) rady, nebo činnost, kterou konají z provozních důvodů přechodně na povrchu. U zaměstnanců pracujících na povrchu, kteří jsou jen přechodně zaměstnáni z provozních důvodů také pracemi pod zemí, přihlíží se při určování doby práce pod zemí jen k době, po kterou byly práce pod zemí skutečně vykonávány.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rozšířená definice horníka: Za horníky se nepovažují jen ti, kdo pracují přímo v dolech, ale i osoby zaměstnané v podnicích na dobývání určitých nerostů (např. živic, kaolinu, vápence), pokud se dobývání děje hornickým způsobem a podléhá horně-policejnímu dozoru.
- Specifické profese: Do kategorie horníků spadají i dělničtí báňští inspekční asistenti a tajemníci svazu zaměstnanců v hornictví s minimálně desetiletou předchozí praxí v hornictví.
- Vymezení výjimek: Zákon jasně stanovuje, které profese a činnosti, byť vykonávané v hornickém prostředí, se za hornické nepovažují (např. administrativní práce, výstavba silnic, provoz zemědělských či hostinských závodů).
- Práce pod zemí: Pro účely zákona se za práci pod zemí považuje i činnost člena závodní rady nebo přechodná činnost na povrchu u zaměstnanců jinak pracujících pod zemí.
Na co si dát pozor
- Přesné vymezení činností: Je klíčové rozlišovat mezi činnostmi, které jsou považovány za hornické, a těmi, které nejsou, a to i v rámci hornického podniku.
- Délka trvání práce: U některých výjimek (např. rychlá pomoc při nehodách) je důležitá předpokládaná délka trvání služby, která nesmí přesáhnout jeden měsíc.
- Pravomoc ministra: Ministr sociální péče má pravomoc stanovit bližší směrnice pro posouzení, které práce v hornictví se považují za práce pod zemí, což může ovlivnit budoucí interpretaci.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 25 (Zákon, kterým se stanoví zásady pro záko)§ 38 (Zákon České národní rady o podnikových d)§ 41 (Zákon Slovenské národní rady o podnikový)§ 2 (Zákon o zrušení obsoletních právních pře)§ 1 (Zákon o zrušení obsoletních právních pře)