§ 139 zákon o národním pojištění – Horník má nárok na starobní důchod též
Zákon o národním pojištění · 99/1948 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 139 zákona o národním pojištění upravuje zvláštní podmínky pro nárok horníků na starobní a invalidní důchod, které se liší od obecných pravidel, a to s ohledem na specifika jejich povolání. Horníci mohou získat starobní důchod dříve než ostatní pojištěnci, a to již od 55 nebo 60 let věku, pokud splní specifické podmínky týkající se délky pojištění a práce pod zemí. (§ 139 zákona č. 99/1948 Sb., zákon o národním pojištění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „55 let věku a byl pojištěn alespoň 25 let při práci pod zemí, nebo“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „55 let věku a byl pojištěn alespoň 35 let na podkladě zaměstnání v hornictví, z toho…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…a byl pojištěn alespoň 35 let na podkladě zaměstnání v hornictví, z toho alespoň 10 let při práci pod zemí, nebo“
- Odkazuje na: § 62, § 65
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 99/1948 Sb.
(1) Horník má nárok na starobní důchod též, nepožívá-li starobního důchodu podle § 62 nebo invalidního důchodu a není již zaměstnán způsobem zakládajícím povinné pojištění, jestliže dosáhl:
a) 55 let věku a byl pojištěn alespoň 25 let při práci pod zemí, nebo
b) 55 let věku a byl pojištěn alespoň 35 let na podkladě zaměstnání v hornictví, z toho alespoň 10 let při práci pod zemí, nebo
c) 60 let věku a byl pojištěn alespoň 15 let na podkladě zaměstnání v hornictví.
(2) Nárok na starobní důchod podle odstavce 1 nepřísluší, dokoná-li pojištěnec 55. nebo 60. rok věku až po uplynutí dvou let od výstupu z hornického zaměstnání.
(3) Pojištěnec, který byl bezprostředně před vznikem invalidity po dobu pěti let zaměstnán pod zemí nebo který alespoň z poloviny celkové doby od prvního vstupu do důchodového pojištění (pensijního zaopatření) do vzniku invalidity pracoval pod zemí, má nárok na důchod invalidní též, je-li nucen zanechati výkonu svého posledního povolání a nemůže vykonávati ani jiné zaměstnání pod zemí přiměřené jeho dosavadnímu povolání. Nastane-li invalidita při práci pod zemí pracovním úrazem, pokládá se uvedená podmínka trvání prací pod zemí vždy za splněnou.
(4) Nastala-li horníkova smrt pracovním úrazem (nemocí z povolání), pokládá se podmínka § 65, odst. 2, písm. a) za splněnou.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Horníci mohou získat starobní důchod dříve než ostatní pojištěnci, a to již od 55 nebo 60 let věku, pokud splní specifické podmínky týkající se délky pojištění a práce pod zemí.
- Nárok na starobní důchod podle těchto zvláštních podmínek zaniká, pokud horník dosáhne stanoveného věku (55 nebo 60 let) více než dva roky po ukončení hornického zaměstnání.
- Invalidní důchod může být horníkovi přiznán i v případě, že nemůže vykonávat své poslední povolání pod zemí ani jiné přiměřené zaměstnání pod zemí, pokud splnil podmínky délky práce pod zemí před vznikem invalidity.
- Pokud horník zemře následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je splněna podmínka pro nárok na pozůstalostní důchod, která by jinak vyžadovala určitou dobu pojištění.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.