Odpověď: Paragraf 271a zákoníku práce upravuje náhradu za ztrátu na výdělku, která náleží zaměstnanci v době, kdy je v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, a to jako rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před úrazem/nemocí a součtem náhrady mzdy/platu/odměny z dohody a nemocenského.
Zaměstnanec, který je v pracovní neschopnosti kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, má nárok na dorovnání svého příjmu.
Tato náhrada se vypočítá tak, že se od průměrného výdělku před úrazem/nemocí odečte to, co zaměstnanec dostává jako náhradu mzdy/platu/odměny z dohody a nemocenské.
Nárok na tuto náhradu trvá i v případě opakované pracovní neschopnosti, pokud je způsobena stejným pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Pokud zaměstnanci již před další pracovní neschopností náležela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, pak se náhrada v době další pracovní neschopnosti poskytne maximálně do výše této dřívější náhrady.