§ 271 zákoník práce – Odpovědnost při odvracení škody nebo újmy
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf § 271 ZP stanoví, že zaměstnavatel se nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, pokud zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení hrozící škody zaměstnavateli nebo nebezpečí života či zdraví, ledaže by si tento stav úmyslně způsobil sám. (§ 271 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Judikatura: na § 271 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
Zaměstnavatel se nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnanec utrpí úraz při záchraně majetku zaměstnavatele nebo při ochraně života či zdraví, zaměstnavatel je vždy povinen nahradit mu vzniklou škodu nebo nemajetkovou újmu.
- Tato povinnost zaměstnavatele platí i v případě, že by za jiných okolností mohl uplatnit zproštění se odpovědnosti (např. podle § 270 ZP).
- Jedinou výjimkou je situace, kdy si zaměstnanec úmyslně vyvolal stav, při kterém k úrazu došlo.
Na co si dát pozor
- Zaměstnanec musí jednat s cílem odvrátit škodu hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí života či zdraví.
- Úmyslné vyvolání stavu, který vedl k úrazu, ruší tuto zvláštní ochranu zaměstnance.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 271
Jak soudy aplikují § 271
Zaměstnavatel, který za tohoto stavu zaměstnanci nahradil škodu, má právo na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za tuto škodu odpovídá podle občanského zákoníku (srov. § 271 zák. práce – tzv. regresní nárok zaměstnavatele).
… soud posoudil právní otázku předpokladů vzniku nároku na doplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění do 31. 12. 2006, včetně výkladu pojmu „ohrožení nemocí z povolání“ ve smyslu ustanovení § 271 zákoníku práce ve znění do 31. 12. 2006, v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 2. 2007, sp. zn. 21 Cdo 747/2006, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 7. 2007, sp. zn. …
Nastává tak situace, kdy ve skutečnosti není odškodňován tak, jak je předpokládáno v § 271 odst. 1 zákoníku práce, neboť průměrný výdělek před vznikem škody je stanovován níže, než odpovídá realitě.
Právní otázky
Související
§ 97 Odpovědnost při odvracení škody (Zákon o služebním poměru příslušníků Sbo)§ 205 Odpovědnost při odvracení škody (Zákoník práce)§ 205 Odpovědnost při odvracení škody (Zákoník práce)§ 103 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvráce (Zákon o vojácích z povolání)§ 48 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvráce (Zákon o průběhu základní nebo náhradní s)