Co znamená „Nejvyšší orgán spolku“ podle zákona?
Stručná odpověď: Stanovy spolku musí jasně určit, který orgán je nejvyšším orgánem, například členská schůze, valná hromada nebo jiný kolektivní orgán.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 247 zákona č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 247 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 25. 3. 2025
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…i jeho nejvyšším orgánem a není-li s to vykonávat působnost po dobu delší než jeden měsíc, může alespoň pětina členů spolku svolat shromáždění všech členů spolku“
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 247 občanského zákoníku stanovuje, že stanovy spolku určí, který orgán je jeho nejvyšším orgánem, a vymezuje typickou působnost tohoto orgánu.
V praxi
- Pokud stanovy neurčí jinak, je nejvyšším orgánem spolku členská schůze.
- Mezi typické úkoly nejvyššího orgánu patří určování hlavního zaměření činnosti spolku, schvalování hospodaření, hodnocení činnosti ostatních orgánů a rozhodování o zrušení nebo přeměně spolku.
- V případě, že je statutární orgán zároveň nejvyšším orgánem a nemůže vykonávat svou působnost déle než měsíc, může alespoň pětina členů svolat shromáždění všech členů, na které přechází působnost nejvyššího orgánu, pokud stanovy neurčí jinak.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 247
Zakladatelé tak činí při založení spolku konkrétními ujednáními jeho stanov (srov. § 218 o. z.). Po vzniku spolku lze stanovy měnit způsobem v nich uvedeným, přičemž o změně stanov zpravidla rozhoduje nejvyšší orgán spolku, nestanoví-li stanovy jinak (srov. § 247 odst. 1 o. z.). 3) Z ústavního principu spolkové autonomie vyplývá (mimo jiné) i princip minimalizace soudních zásahů do vnitřních poměrů spolku. 4) Stanovy spolku proto mohou určit, který orgán je nejvyšším orgánem spolku (§ 247 odst. 1 o. z.), a upravit jeho složení, působnost a způsob …
Rozhodla-li o přijetí stanov OKFS jeho valná hromada (tj. jeho nejvyšší orgán) postupem souladným s dosavadními stanovami FAČR, nelze toto usnesení považovat za přijaté mimo její působnost (viz § 247 odst. 1 o. z.; srov. i např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 1141/2020).
… přičemž „na základě argumentace o jejich rozpornosti … podal návrh v této věci jako jediný navrhovatel, nikoliv i další členové spolku, kterých je přes 300.000“. [6] Nesouhlasí-li navrhovatel se zněním článku 20 stanov, přehlíží, že „zákon dává možnost spolkům upravit si předmětnou otázku ve svých stanovách odchylně [§ 247 odst. 3, § 220 a § 256 odst. 2 věta poslední zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen ‚o. z.‘)], což je žádoucí především u spolků s rozsáhlou členskou základnou“.
Co říká § 247 – Občanský zákoník
§ 247 Nejvyšší orgán spolku
(1) Stanovy určí, který orgán je nejvyšším orgánem spolku; do jeho působnosti zpravidla náleží určit hlavní zaměření činnosti spolku, rozhodovat o změně stanov, schválit výsledek hospodaření spolku, hodnotit činnost dalších orgánů spolku i jejich členů a rozhodnout o zrušení spolku s likvidací nebo o jeho přeměně.
(2) Je-li podle stanov statutární orgán spolku i jeho nejvyšším orgánem a není-li s to vykonávat působnost po dobu delší než jeden měsíc, může alespoň pětina členů spolku svolat shromáždění všech členů spolku; na shromáždění přechází působnost nejvyššího orgánu spolku. To neplatí, určí-li stanovy něco jiného.
(3) Neurčí-li stanovy jinak, je nejvyšším orgánem spolku členská schůze; ustanovení § 248 až 257 se na členskou schůzi použijí, pokud stanovy neurčí něco jiného.
Výklad paragrafu
Související otázky
Na co si dát pozor
- Ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování členské schůze (§ 248 až 257) se použijí, pokud stanovy neurčí něco jiného.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Občanský zákoník – přehled paragrafůObčanské právoVšechny právní otázky