Co znamená „Neúčinnost úmyslně zkracujících právních úkonů“ podle zákona?
Odpověď: Paragraf 242 insolvenčního zákona umožňuje insolvenčnímu správci zneplatnit právní úkon dlužníka, kterým dlužník úmyslně poškodil věřitele, pokud o tomto úmyslu věděla i druhá strana.
Insolvenční správce může napadnout právní úkon, kterým dlužník například převedl majetek na jinou osobu s cílem, aby tento majetek nebyl použit k uspokojení věřitelů.
Je nutné prokázat, že dlužník měl úmysl zkrátit věřitele a že druhá strana o tomto úmyslu věděla, nebo to s ohledem na okolnosti musela vědět.
Pokud byl úmyslně zkracující právní úkon učiněn ve prospěch osoby blízké dlužníkovi nebo osoby tvořící s dlužníkem koncern, předpokládá se, že tato osoba o úmyslu dlužníka věděla.
Takový právní úkon lze napadnout, pokud byl učiněn v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení.